Text 15

Sloka 15

Devanagari

Dévanágarí

उत्सर्पयंस्तु तं मूर्ध्नि क्रमेणावेश्य नि:स्पृह: ।
वायुं वायौ क्षितौ कायं तेजस्तेजस्ययूयुजत् ॥ १५ ॥

Text

Verš

utsarpayaṁs tu taṁ mūrdhni
krameṇāveśya niḥspṛhaḥ
vāyuṁ vāyau kṣitau kāyaṁ
tejas tejasy ayūyujat

Synonyms

Synonyma

utsarpayan — thus placing; tu — but; tam — the air; mūrdhni — on the head; krameṇa — gradually; āveśya — placing; niḥspṛhaḥ — being freed from all material desires; vāyum — the air portion of the body; vāyau — in the total air covering the universe; kṣitau — in the total covering of earth; kāyam — this material body; tejaḥ — the fire in the body; tejasi — in the total fire of the material covering; ayūyujat — mixed.

utsarpayan — takto umístil; tu — ale; tam — vzduch; mūrdhni — na hlavu; krameṇa — postupně; āveśya — umístil; niḥspṛhaḥ — zbavený všech hmotných tužeb; vāyum — část těla tvořená vzduchem; vāyau — do vesmírného obalu tvořeného vzduchem; kṣitau — do vesmírného obalu tvořeného zemí; kāyam — toto hmotné tělo; tejaḥ — oheň v těle; tejasi — do vesmírného obalu tvořeného ohněm; ayūyujat — vmísil.

Translation

Překlad

In this way, Pṛthu Mahārāja gradually raised his air of life up to the hole in his skull, whereupon he lost all desire for material existence. Gradually he merged his air of life with the totality of air, his body with the totality of earth, and the fire within his body with the totality of fire.

Takto Pṛthu Mahārāja postupně pozdvihl svůj životní vzduch do otvoru v lebce, načež ztratil veškerou touhu po hmotné existenci. Smísil svůj životní vzduch s veškerým vzduchem, své tělo s veškerou zemí a oheň v těle s veškerým ohněm.

Purport

Význam

When the spiritual spark, which is described as one ten-thousandth part of the tip of a hair, is forced into material existence, that spark is covered by gross and subtle material elements. The material body is composed of five gross elements — earth, water, fire, air and ether — and three subtle elements — mind, intelligence and ego. When one attains liberation, he is freed from these material coverings. Indeed, success in yoga involves getting free from these material coverings and entering into spiritual existence. Lord Buddha’s teachings of nirvāṇa are based on this principle. Lord Buddha instructed his followers to give up these material coverings by means of meditation and yoga. Lord Buddha did not give any information about the soul, but if one follows his instructions strictly, he will ultimately become free from the material coverings and attain nirvāṇa.

Když je duchovní jiskra, jejíž velikost je popsána jako jedna desetitisícina konečku vlasu, donucena sestoupit do hmotného světa, je zahalena hrubohmotnými a jemnohmotnými prvky. Hmotné tělo se skládá z pěti hrubých prvků — země, vody, ohně, vzduchu a éteru — a tří jemných prvků — mysli, inteligence a ega. Jakmile živá bytost dosáhne osvobození, je těchto hmotných obalů zbavena. Úspěch v yoze znamená zbavit se těchto hmotných obalů a vstoupit do duchovní existence. Na tomto principu se zakládá učení Pána Buddhy o nirvāṇě. Pán Buddha učil své následovníky, aby se pomocí meditace a yogy vzdali těchto hmotných obalů. Neučil sice nic o duši, ale ten, kdo přísně následuje jeho pokyny, se nakonec osvobodí od hmotných obalů a dosáhne nirvāṇy.

When a living entity gives up the material coverings, he remains a spirit soul. This spirit soul must enter into the spiritual sky to merge into the Brahman effulgence. Unfortunately, unless the living entity has information of the spiritual world and the Vaikuṇṭhas, there is a 99.9 percent chance of his falling down again into material existence. There is, however, a small chance of being promoted to a spiritual planet from the Brahman effulgence, or the brahmajyoti. This brahmajyoti is considered by impersonalists to be without variety, and the Buddhists consider it to be void. In either case, whether one accepts the spiritual sky as being without variety or void, there is none of the spiritual bliss which is enjoyed in the spiritual planets, the Vaikuṇṭhas or Kṛṣṇaloka. In the absence of varieties of enjoyment, the spirit soul gradually feels an attraction to enjoy a life of bliss, and not having any information of Kṛṣṇaloka or Vaikuṇṭhaloka, he naturally falls down to material activities in order to enjoy material varieties.

Když se živá bytost vzdá hmotných obalů, musí jako duše vstoupit do duchovního nebe a splynout se září Brahmanu. Neví-li však nic o duchovním světě a Vaikuṇṭhách, je bohužel na 99,9 procent jisté, že znovu poklesne do hmotného světa. Existuje ovšem i malá naděje, že bude ze záře Brahmanu (brahmajyoti) povýšena na některou duchovní planetu. Impersonalisté o této brahmajyoti tvrdí, že v ní neexistuje rozmanitost, a budhisté ji považují za prázdnotu. V každém případě — ať už někdo prohlašuje, že duchovní nebe postrádá rozmanitost nebo že je to svět prázdnoty—se v tomto pojetí nevyskytuje žádná duchovní blaženost, jakou lze zažít na duchovních planetách; Vaikuṇṭhách nebo Kṛṣṇaloce. V nepřítomnosti různých druhů požitku začne duši postupně přitahovat život plný blaženosti, a jelikož neví nic o Kṛṣṇaloce nebo Vaikuṇṭhaloce, přirozeně poklesne na úroveň hmotných činností, aby si užívala hmotné rozmanitosti.