Skip to main content

Text 12

Sloka 12

Devanagari

Dévanágarí

छिन्नान्यधीरधिगतात्मगतिर्निरीह-
स्तत्तत्यजेऽच्छिनदिदं वयुनेन येन ।
तावन्न योगगतिभिर्यतिरप्रमत्तो
यावद्गदाग्रजकथासु रतिं न कुर्यात् ॥ १२ ॥

Text

Verš

chinnānya-dhīr adhigatātma-gatir nirīhas
tat tatyaje ’cchinad idaṁ vayunena yena
tāvan na yoga-gatibhir yatir apramatto
yāvad gadāgraja-kathāsu ratiṁ na kuryāt
chinnānya-dhīr adhigatātma-gatir nirīhas
tat tatyaje ’cchinad idaṁ vayunena yena
tāvan na yoga-gatibhir yatir apramatto
yāvad gadāgraja-kathāsu ratiṁ na kuryāt

Synonyms

Synonyma

chinna — being separated; anya-dhīḥ — all other concepts of life (the bodily concept of life); adhigata — being firmly convinced; ātma-gatiḥ — the ultimate goal of spiritual life; nirīhaḥ — desireless; tat — that; tatyaje — gave up; acchinat — he had cut; idam — this; vayunena — with the knowledge; yena — by which; tāvat — so long; na — never; yoga-gatibhiḥ — the practice of the mystic yoga system; yatiḥ — the practicer; apramattaḥ — without any illusion; yāvat — so long; gadāgraja — of Kṛṣṇa; kathāsu — words; ratim — attraction; na — never; kuryāt — do it.

chinna — oddělená; anya-dhīḥ — všechna ostatní životní pojetí (tělesné pojetí života); adhigata — pevně přesvědčený; ātma-gatiḥ — konečný cíl duchovního života; nirīhaḥ — bez tužeb; tat — toho; tatyaje — vzdal se; acchinat — přesekl; idam — toto; vayunena — s poznáním; yena — kterým; tāvat — do té doby; na — nikdy; yoga-gatibhiḥ — praktikování mystické yogy; yatiḥ — praktikující; apramattaḥ — bez jakékoliv iluze; yāvat — dokud; gadāgraja — o Kṛṣṇovi; kathāsu — slova; ratim — přitažlivost; na — nikdy; kuryāt — konat.

Translation

Překlad

When he became completely free from the conception of bodily life, Mahārāja Pṛthu realized Lord Kṛṣṇa sitting in everyone’s heart as the Paramātmā. Being thus able to get all instructions from Him, he gave up all other practices of yoga and jñāna. He was not even interested in the perfection of the yoga and jñāna systems, for he thoroughly realized that devotional service to Kṛṣṇa is the ultimate goal of life and that unless the yogīs and jñānīs become attracted to kṛṣṇa-kathā [narrations about Kṛṣṇa], their illusions concerning existence can never be dispelled.

Když se Mahārāja Pṛthu zcela zbavil pojetí tělesného života, zrealizoval Pána Kṛṣṇu, Jenž sídlí v srdci každého jako Paramātmā. Tak mohl dostávat všechny pokyny od Něho, a proto se vzdal všech ostatních metod yogy a jñāny. Nezajímal se ani o jejich dokonalost, neboť plně zrealizoval, že oddaná služba Kṛṣṇovi je konečným cílem života, a že dokud yogīny a jñānī nebude přitahovat kṛṣṇa-kathā (vyprávění o Kṛṣṇovi), jejich iluze o existenci nemůže nikdy nic rozptýlit.

Purport

Význam

As long as one is too much absorbed in the bodily conception of life, he becomes interested in many different processes of self-realization, such as the mystic yoga system or the system utilizing the speculative empiric methods. However, when one understands that the ultimate goal of life is to approach Kṛṣṇa, he realizes Kṛṣṇa within everyone’s heart and therefore helps everyone who is interested in Kṛṣṇa consciousness. Actually the perfection of life depends on one’s inclination to hear about Kṛṣṇa. It is therefore mentioned in this verse, yāvad gadāgraja-kathāsu ratiṁ na kuryāt: unless one becomes interested in Kṛṣṇa, in His pastimes and activities, there is no question of liberation by means of yoga practice or speculative knowledge.

Dokud je člověk příliš pohroužen v tělesném pojetí života, zajímá se o mnoho různých procesů seberealizace, jako je mystická yoga nebo systém používající spekulativní empirické metody. Když však pochopí, že konečným cílem života je být ve styku s Kṛṣṇou, vidí Kṛṣṇu v srdci každého, a proto pomáhá všem, kdo se o vědomí Kṛṣṇy zajímají. Dokonalost života ve skutečnosti závisí na našem zájmu naslouchat o Kṛṣṇovi. Proto je zde řečeno: yāvad gadāgraja-kathāsu ratiṁ na kuryāt. Dokud se člověk nezajímá o Kṛṣṇu, Jeho zábavy a činnosti, není možné, aby se osvobodil prostřednictvím yogy nebo spekulativního poznání.

Having attained to the stage of devotion, Mahārāja Pṛthu became uninterested in the practices of jñāna and yoga and abandoned them. This is the stage of pure devotional life as described by Rūpa Gosvāmī:

Mahārāja Pṛthu dospěl do stádia oddanosti, a proto o metody jñāny a yogy ztratil zájem a vzdal se jich. To je stádium čistého oddaného života, jak ho popisuje Rūpa Gosvāmī:

anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā
anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā

Real jñāna means understanding that the living entity is the eternal servant of the Lord. This knowledge is attained after many, many births, as confirmed in Bhagavad-gītā (7.19): bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate. In the paramahaṁsa stage of life, one fully realizes Kṛṣṇa as everything: vāsudevaḥ sarvam iti sa mahātmā sudurlabhaḥ. When one understands fully that Kṛṣṇa is everything and that Kṛṣṇa consciousness is the highest perfection of life, he becomes a paramahaṁsa, or mahātmā. Such a mahātmā or paramahaṁsa is very rare to find. A paramahaṁsa, or pure devotee, is never attracted by haṭha-yoga or speculative knowledge. He is simply interested in the unalloyed devotional service of the Lord. Sometimes one who was formerly addicted to these processes tries to perform devotional service and the jñāna and yoga practices at the same time, but as soon as one comes to the unalloyed stage of devotional service, he is able to give up all other methods of self-realization. In other words, when one firmly realizes Kṛṣṇa as the supreme goal, he is no longer attracted by mystic yoga practice or the speculative empirical methods of knowledge.

Skutečná jñāna znamená pochopit, že živá bytost je věčným služebníkem Pána. Tohoto poznání lze dosáhnout až po mnoha a mnoha životech, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (7.19): bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate. V životním stádiu paramahaṁsy člověk plně realizuje, že Kṛṣṇa je všechno: vāsudevaḥ sarvam iti sa mahātmā sudurlabhaḥ. Kdo plně pochopí, že Kṛṣṇa je vším a že vědomí Kṛṣṇy je nejvyšší dokonalostí života, stává se paramahaṁsou neboli mahātmou. Takového mahātmu, paramahaṁsu, je velice vzácné nalézt. Paramahaṁsu, čistého oddaného, nikdy nepřitahuje haṭha-yoga ani spekulativní poznání. Zajímá se pouze o čistou oddanou službu Pánu. Někdy se ten, kdo se dříve těmto procesům věnoval, snaží vykonávat oddanou službu a zároveň praktikovat yogu či jñānu, ale jakmile dosáhne čisté oddané služby, je schopen se všech ostatních metod seberealizace vzdát. Jinými slovy, když někdo bezpečně realizuje, že Kṛṣṇa je nejvyšší cíl, již ho nepřitahuje mystická yoga ani spekulativní metody empirického získávání poznání.