Text 52

Sloka 52

Devanagari

Dévanágarí

गृहेषु वर्तमानोऽपि स साम्राज्यश्रियान्वित: ।
नासज्जतेन्द्रियार्थेषु निरहंमतिरर्कवत् ॥ ५२ ॥

Text

Verš

gṛheṣu vartamāno ’pi
sa sāmrājya-śriyānvitaḥ
nāsajjatendriyārtheṣu
niraham-matir arkavat

Synonyms

Synonyma

gṛheṣu — at home; vartamānaḥ — being present; api — although; saḥ — King Pṛthu; sāmrājya — the entire empire; śriyā — opulence; anvitaḥ — being absorbed in; na — never; asajjata — became attracted; indriya-artheṣu — for sense gratification; niḥ — nor; aham — I am; matiḥ — consideration; arka — the sun; vat — like.

gṛheṣu — doma; vartamānaḥ — přítomný; api — i když; saḥ — král Pṛthu; sāmrājya — celá říše; śriyā — do bohatství; anvitaḥ — pohroužený; na — nikdy; asajjata — přitahovaný; indriya-artheṣu — ke smyslovému požitku; niḥ — ani; aham — já jsem; matiḥ — uvažování; arka — slunce; vat — jako.

Translation

Překlad

Mahārāja Pṛthu, who was very opulent due to the prosperity of his entire empire, remained at home as a householder. Since he was never inclined to utilize his opulences for the gratification of his senses, he remained unattached, exactly like the sun, which is unaffected in all circumstances.

Mahārāja Pṛthu, jenž byl díky prosperitě celé své říše velice bohatý, žil doma jako hospodář. Jelikož nikdy neměl sklony používat své bohatství pro uspokojování vlastních smyslů, zůstával stejně nepřipoutaný jako slunce, které není ovlivněné za žádných okolností.

Purport

Význam

The word gṛheṣu is significant in this verse. Out of the four āśramas — the brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha and sannyāsa — only a gṛhastha, or householder, is allowed to associate with women; therefore the gṛhastha-āśrama is a kind of license for sense gratification given to the devotee. Pṛthu Mahārāja was special in that although he was given license to remain a householder, and although he possessed immense opulences in his kingdom, he never engaged in sense gratification. This was a special sign that indicated him to be a pure devotee of the Lord. A pure devotee is never attracted by sense gratification, and consequently he is liberated. In material life a person engages in sense gratification for his own personal satisfaction, but in the devotional or liberated life one aims to satisfy the senses of the Lord.

Významné je slovo gṛheṣu. Gṛhastha neboli hospodář se jako jediný z představitelů čtyř āśramů — brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa — může stýkat se ženami. Gṛhastha-āśrama je tedy pro oddaného určitým oprávněním ke smyslovému požitku. Pṛthu Mahārāja byl výjimečný tím, že se nikdy neoddával smyslovému požitku, přestože dostal oprávnění zůstat hospodářem a ve svém království přechovával nezměrné bohatství. To byl zvláštní znak, který svědčil o tom, že je čistým oddaným Pána. Čistého oddaného nikdy nepřitahuje smyslový požitek, a proto je osvobozený. V hmotném životě každý usiluje o smyslový požitek pro své vlastní uspokojení, ale v životě oddanosti neboli osvobozeném stavu se oddaný snaží uspokojovat smysly Pána.

In this verse Mahārāja Pṛthu is likened to the sun (arka-vat). Sometimes the sun shines on stool, urine and so many other polluted things, but since the sun is all-powerful, it is never affected by the polluted things with which it associates. On the contrary, the sunshine sterilizes and purifies polluted and dirty places. Similarly, a devotee may engage in so many material activities, but because he has no desire for sense gratification, they never affect him. On the contrary, he dovetails all material activities for the service of the Lord. Since a pure devotee knows how to utilize everything for the Lord’s service, he is never affected by material activities. Instead, by his transcendental plans he purifies such activities. This is described in Bhakti-rasāmṛta-sindhu. Sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam: his aim is to become completely purified in the service of the Lord without being affected by material designations.

Mahārāja Pṛthu je v tomto verši přirovnán ke slunci (arka-vat). Slunce někdy svítí na výkaly, moč a mnoho jiných nečistot, ale jelikož je všemocné, tyto věci ho nikdy neznečistí, přestože je s nimi ve styku. Naopak — slunce špinavá místa sterilizuje a očišťuje. Stejně tak oddaný může vykonávat mnoho hmotných činností, ale jelikož netouží po smyslovém požitku, tyto činnosti ho neovlivňují. Všechny je naopak zapojuje do služby Pánu. Čistý oddaný ví, jak vše využít ve službě Pánu, a proto ho hmotné činnosti nikdy neovlivní — svými transcendentálními plány je místo toho očišťuje. To popisuje Bhakti-rasāmṛta-sindhu: sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam — jeho cílem je zcela se očistit ve službě Pánu a nepodléhat vlivu hmotných označení.