Skip to main content

Text 3

Sloka 3

Devanagari

Dévanágarí

तद्दर्शनोद्गतान् प्राणान् प्रत्यादित्सुरिवोत्थित: ।
ससदस्यानुगो वैन्य इन्द्रियेशो गुणानिव ॥ ३ ॥

Text

Verš

tad-darśanodgatān prāṇān
pratyāditsur ivotthitaḥ
sa-sadasyānugo vainya
indriyeśo guṇān iva
tad-darśanodgatān prāṇān
pratyāditsur ivotthitaḥ
sa-sadasyānugo vainya
indriyeśo guṇān iva

Synonyms

Synonyma

tat — him; darśana — seeing; udgatān — being greatly desired; prāṇān — life; pratyāditsuḥ — peacefully going; iva — like; utthitaḥ — got up; sa — with; sadasya — associates or followers; anugaḥ — officers; vainyaḥ — King Pṛthu; indriya-īśaḥ — a living entity; guṇān iva — as influenced by the modes of material nature.

tat — jeho; darśana — když viděl; udgatān — vytoužený; prāṇān — život; pratyāditsuḥ — pokojně jít; iva — jako; utthitaḥ — vstal; sa — s; sadasya — se společníky a stoupenci; anugaḥ — vládní úředníci; vainyaḥ — král Pṛthu; indriya-īśaḥ — živá bytost; guṇān iva — jako ovlivněná kvalitami hmotné přírody.

Translation

Překlad

Seeing the four Kumāras, Pṛthu Mahārāja was greatly anxious to receive them. Therefore the King, with all his officers, very hastily got up, as anxiously as a conditioned soul whose senses are immediately attracted by the modes of material nature.

Když Mahārāja Pṛthu uviděl čtyři Kumāry, velice si je přál přivítat. Rychle proto vstal se všemi svými vládními úředníky — tak dychtivě jako podmíněná duše, jejíž smysly jsou okamžitě upoutány kvalitami hmotné přírody.

Purport

Význam

In Bhagavad-gītā (3.27) it is said:

V Bhagavad-gītě (3.27) je řečeno:

prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate
prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate

Every conditioned soul is influenced by a particular mixture of the modes of material nature. As such, the conditioned soul is attracted to certain types of activity which he is forced to perform because he is completely under the influence of material nature. Here Pṛthu Mahārāja is compared to such a conditioned soul, not because he was a conditioned soul but because he was so anxious to receive the Kumāras that it was as if without them he would have lost his life. The conditioned soul is attracted by the objects of sense gratification. His eyes are attracted to see beautiful things, his ears are attracted to hear nice music, his nose is attracted to enjoy the aroma of a nice flower, and his tongue is attracted to taste nice food. Similarly, all his other senses — his hands, his legs, his belly, his genitals, his mind, etc. — are so susceptible to the attraction of the objects of enjoyment that he cannot restrain himself. Pṛthu Mahārāja, in the same way, could not restrain himself from receiving the four Kumāras, who were bright by dint of their spiritual progress, and thus not only he himself but also his officers and associates all received the four Kumāras. It is said, “Birds of a feather flock together.” In this world, everyone is attracted by a person of the same category. A drunkard is attracted to persons who are also drunkards. Similarly, a saintly person is attracted by other saintly persons. Pṛthu Mahārāja was in the topmost position of spiritual advancement, and as such, he was attracted by the Kumāras, who were of the same category. It is said, therefore, that a man is known by his company.

Každá podmíněná duše je ovlivněna určitou směsí kvalit hmotné přírody, a proto je přitahována k jistým činnostem, které je nucena vykonávat, jelikož zcela podléhá hmotné přírodě. Pṛthu Mahārāja je zde přirovnán k takové podmíněné duši — nikoliv proto, že by jí byl, ale jelikož tolik dychtil přivítat Kumāry, že to vypadalo, jako by bez nich nemohl žít. Podmíněnou duši přitahují předměty smyslového požitku: oči chtějí vidět krásné věci, uši chtějí slyšet pěknou hudbu, nos se chce těšit vůněmi krásné květiny a jazyk chce ochutnávat dobré jídlo. Stejně tak i další smysly—ruce, nohy, žaludek, genitálie či mysl — jsou natolik přitahovány předměty smyslového požitku, že se podmíněná duše nedokáže ovládat. Pṛthu Mahārāja se také nedokázal udržet, aby nepřivítal čtyři Kumāry, kteří zářili díky své duchovní pokročilosti. Vítal je nejen on sám, ale i všichni jeho úředníci a společníci. Říká se “vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá”. Každého v tomto světě přitahují osoby stejného druhu — opilce přitahují opilci a světce zase světci. Pṛthu Mahārāja dosáhl nejvyšší duchovní pokročilosti, a tím pádem ho přitahovali Kumārové, kteří patřili do téže kategorie. Proto se říká, že se člověk pozná podle své společnosti.