Text 12

Sloka 12

Devanagari

Dévanágarí

स्वागतं वो द्विजश्रेष्ठा यद्‌व्रतानि मुमुक्षव: ।
चरन्ति श्रद्धया धीरा बाला एव बृहन्ति च ॥ १२ ॥

Text

Verš

svāgataṁ vo dvija-śreṣṭhā
yad-vratāni mumukṣavaḥ
caranti śraddhayā dhīrā
bālā eva bṛhanti ca

Synonyms

Synonyma

su-āgatam — welcome; vaḥ — unto you; dvija-śreṣṭhāḥ — the best of the brāhmaṇas; yat — whose; vratāni — vows; mumukṣavaḥ — of persons desiring liberation; caranti — behave; śraddhayā — with great faith; dhīrāḥ — controlled; bālāḥ — boys; eva — like; bṛhanti — observe; ca — also.

su-āgatam — uvítání; vaḥ — vám; dvija-śreṣṭhāḥ — nejlepší z brāhmaṇů; yat — jejichž; vratāni — sliby; mumukṣavaḥ — těch, kdo touží po osvobození; caranti — chovají se; śraddhayā — s velkou vírou; dhīrāḥ — ovládnutí; bālāḥ — chlapci; eva — jako; bṛhanti — dodržují; ca — také.

Translation

Překlad

Mahārāja Pṛthu offered his welcome to the four Kumāras, addressing them as the best of the brāhmaṇas. He welcomed them, saying: From the beginning of your birth you strictly observed the vows of celibacy, and although you are experienced in the path of liberation, you are keeping yourselves just like small children.

Mahārāja Pṛthu čtyři Kumāry uvítal, přičemž je oslovil jako nejlepší z brāhmaṇů. Vítal je slovy: Od narození přísně dodržujete slib celibátu, a přestože dobře znáte cestu osvobození, ponecháváte si těla malých dětí.

Purport

Význam

The specific importance of the Kumāras is that they were brahmacārīs, living the life of celibacy from birth. They kept themselves as small children about four or five years old because by growing into youth one’s senses sometimes become disturbed and celibacy becomes difficult. The Kumāras therefore purposefully remained children because in a child’s life the senses are never disturbed by sex. This is the significance of the life of the Kumāras, and as such Mahārāja Pṛthu addressed them as the best of the brāhmaṇas. Not only were the Kumāras born of the best brāhmaṇa (Lord Brahmā), but they are addressed herein as dvija-śreṣṭhāḥ, “the best of the brāhmaṇas,” on account of their being Vaiṣṇavas also. As we have already explained, they have their sampradāya (disciplic succession), and even to date the sampradāya is being maintained and is known as the Nimbārka sampradāya. Out of the four sampradāyas of the Vaiṣṇava ācāryas, the Nimbārka sampradāya is one. Mahārāja Pṛthu specifically appreciated the position of the Kumāras because they maintained the brahmacarya vow from the very beginning of their birth. Mahārāja Pṛthu, however, expressed his great appreciation of Vaiṣṇavism by addressing the Kumāras as vaiṣṇava-śreṣṭhāḥ. In other words, everyone should offer respect to a Vaiṣṇava without considering his source of birth. Vaiṣṇave jāti-buddhiḥ: no one should consider a Vaiṣṇava in terms of birth. The Vaiṣṇava is always the best of the brāhmaṇas, and as such one should offer all respects to a Vaiṣṇava, not only as a brāhmaṇa but as the best of the brāhmaṇas.

Zvláštní důležitost Kumārů spočívá v tom, že byli brahmacārīny; od narození žili v celibátu. Ponechávali si těla malých dětí ve věku čtyř nebo pěti let. Když dítě dospívá, smysly jsou občas rozrušeny a celibát začíná být obtížný. Kumārové proto záměrně zůstávali dětmi, neboť dětské smysly sex nikdy nerozruší. Tím je život Kumārů významný, a proto je Mahārāja Pṛthu oslovil jako nejlepší z brāhmaṇů. Nejenže se narodili nejlepšímu brāhmaṇovi (Pánu Brahmovi), ale jsou osloveni jako dvija-śreṣṭhāḥ (“nejlepší z brāhmaṇů”), protože jsou také vaiṣṇavy. Jak jsme již vysvětlili, mají svou vlastní sampradāyu (učednickou posloupnost), která se dochovala až do dnešní doby — je známá jako Nimbārka-sampradāya a je jednou ze čtyř sampradāyí vaiṣṇavských ācāryů. Co se týče Kumārů, Mahārāja Pṛthu zvláště ocenil jejich postavení, protože dodržovali slib brahmacaryi od samotného počátku svého života. Oslovil je jako vaiṣṇava-śreṣṭhāḥ, a tím také vyjádřil své velké ocenění vaiṣṇavismu. Vaiṣṇavovi se má každý poklonit, aniž by se ohlížel na jeho původ. Vaiṣṇave jāti-buddhiḥ. Nikdo nemá hodnotit vaiṣṇavu podle původu. Vaiṣṇava je vždy nejlepším z brāhmaṇů, a proto mu má každý vzdávat veškerou úctu; nejen jako brāhmaṇovi, ale jako nejlepšímu z brāhmaṇů.