Skip to main content

Text 35

Sloka 35

Devanagari

Dévanágarí

प्रधानकालाशयधर्मसङ्ग्रहे
शरीर एष प्रतिपद्य चेतनाम् ।
क्रियाफलत्वेन विभुर्विभाव्यते
यथानलो दारुषु तद्गुणात्मक: ॥ ३५ ॥

Text

Verš

pradhāna-kālāśaya-dharma-saṅgrahe
śarīra eṣa pratipadya cetanām
kriyā-phalatvena vibhur vibhāvyate
yathānalo dāruṣu tad-guṇātmakaḥ
pradhāna-kālāśaya-dharma-saṅgrahe
śarīra eṣa pratipadya cetanām
kriyā-phalatvena vibhur vibhāvyate
yathānalo dāruṣu tad-guṇātmakaḥ

Synonyms

Synonyma

pradhāna — material nature; kāla — time; āśaya — desire; dharma — occupational duties; saṅgrahe — aggregate; śarīre — body; eṣaḥ — this; pratipadya — accepting; cetanām — consciousness; kriyā — activities; phalatvena — by the result of; vibhuḥ — the Supreme Personality of Godhead; vibhāvyate — manifested; yathā — as much as; analaḥ — fire; dāruṣu — in the wood; tat-guṇa-ātmakaḥ — according to shape and quality.

pradhāna — hmotná příroda; kāla — čas; āśaya — touha; dharma — povinnosti v zaměstnání; saṅgrahe — souhrn; śarīre — tělo; eṣaḥ — toto; pratipadya — přijímá; cetanām — vědomí; kriyā — činnosti; phalatvena — jejich výsledkem; vibhuḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; vibhāvyate — projevuje se; yathā — jako; analaḥ — oheň; dāruṣu — ve dřevě; tat-guṇa-ātmakaḥ — podle tvaru a kvality.

Translation

Překlad

The Supreme Personality of Godhead is all-pervading, but He is also manifested in different types of bodies which arise from a combination of material nature, time, desires and occupational duties. Thus different types of consciousness develop, just as fire, which is always basically the same, blazes in different ways according to the shape and dimension of firewood.

Nejvyšší Pán prostupuje vším, ale zároveň je projevený v různých druzích těl, které vznikají kombinací hmotné přírody, času, tužeb a předepsaných povinností. Tímto způsobem se vyvíjejí různé druhy vědomí, tak jako oheň, který je v podstatě vždy stejný, hoří různě podle tvaru a rozměrů palivového dřeva.

Purport

Význam

The Supreme Personality of Godhead constantly lives with the individual soul as Paramātmā. The individual soul has awareness in accord with his material body, which he attains by virtue of prakṛti, or material nature. The material ingredients are activated by the force of time, and thus the three material modes of nature are manifested. According to his association with the three modes of nature, the living entity develops a particular type of body. In animal life, the material mode of ignorance is so prominent that there is very little chance of realizing the Paramātmā, who is also present within the heart of the animal; but in the human form of life, because of developed consciousness (cetanām), one can be transferred from ignorance and passion to goodness by the results of his activities (kriyā-phalatvena). A human being is therefore advised to associate with spiritually advanced personalities. The Vedas (Muṇḍaka Upaniṣad 1.2.12) give the direction tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet: in order to reach the perfection of life or to understand the real constitutional position of the living entity, one must approach the spiritual master. Gurum evābhigacchet — one must; it is not optional. It is imperative that one approach the spiritual master, for by such association one proportionately develops his consciousness toward the Supreme Personality of Godhead. The highest perfection of such consciousness is called Kṛṣṇa consciousness. According to the body given by prakṛti, or nature, one’s consciousness is present; according to the development of consciousness, one’s activities are performed; and according to the purity of such activities, one realizes the Supreme Personality of Godhead, who is present in everyone’s heart. The example given herein is very appropriate: fire is always the same, but according to the size of the fuel or burning wood, the fire appears to be straight, curved, small, big, etc.

Nejvyšší Osobnost Božství neustále žije s individuální duší jako Paramātmā. Individuální duše má vědomí odpovídající jejímu hmotnému tělu, které získává od prakṛti, hmotné přírody. Hmotné složky jsou uvedeny do činnosti působením času, a tak se projevují tři kvality hmotné přírody. Živá bytost vyvíjí určitý druh těla podle toho, s jakými kvalitami přírody je ve styku. V životě zvířat natolik převládá kvalita nevědomosti, že naděje realizovat Paramātmu, která se nachází i v srdci zvířete, je velice malá. V lidské životní podobě se však živá bytost může díky vyvinutému vědomí (cetanām) přemístit prostřednictvím výsledků svých činností (kriyā-phalatvena) z nevědomosti a vášně do kvality dobra. Člověku se proto doporučuje stýkat se s duchovně pokročilými osobnostmi. Vedy (Muṇḍaka Up. 1.2.12) učí: tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet—aby člověk dosáhl dokonalosti života, kterou je pochopení skutečného přirozeného postavení živé bytosti, musí vyhledat duchovního mistra. Gurum evābhigacchet — musí; není to dobrovolné. Vyhledat duchovního mistra je příkaz, neboť díky takové společnosti člověk úměrně povznáší své vědomí směrem k Nejvyšší Osobnosti Božství. Nejvyšší dokonalost takového vědomí se nazývá vědomí Kṛṣṇy. Vědomí odpovídá tělu, které nám dala prakṛti, příroda; rozvoji vědomí odpovídají činnosti, které vykonáváme, a úměrně čistotě těchto činností realizujeme Nejvyšší Osobnost Božství, Pána, který je přítomný v srdci všech. Příklad v tomto verši je velice výstižný. Oheň je vždy stejný, ale podle velikosti paliva či hořícího dřeva vypadá jako malý či velký, někdy se jeho plameny kroutí a někdy ne atd.

According to the development of consciousness, God realization is present. In the human form of life it is recommended, therefore, that one undergo the different types of penances and austerities described in Bhagavad-gītā (karma-yoga, jñāna-yoga, dhyāna-yoga and bhakti-yoga). Like a staircase, yoga has different steps for reaching the topmost floor, and according to one’s position upon the staircase, he is understood to be situated in karma-yoga, jñāna-yoga, dhyāna-yoga or bhakti-yoga. Of course, bhakti-yoga is the topmost step on the staircase of realization of the Supreme Personality of Godhead. In other words, according to one’s development in consciousness, one realizes his spiritual identity, and thus when one’s existential position is purified fully, he becomes situated in brahmānanda, which is ultimately unlimited. Therefore the saṅkīrtana movement contributed by the Supreme Personality of Godhead as Lord Caitanya is the direct and easiest process for coming to the purest form of consciousness — Kṛṣṇa consciousness, the platform on which the Supreme Personality is fully realized. Directions for performing different types of yajñas are specifically arranged for the highest realization of the Supreme Lord, as confirmed in Bhagavad-gītā by the Lord Himself. The Supreme Personality of Godhead is realized according to the proportion of one’s surrender: ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham (Bg. 4.11). Full surrender, however, occurs when a man is perfectly in knowledge: bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate (Bg. 7.19).

Rozvoj vědomí přináší realizaci Boha. V lidské životní podobě se proto doporučuje praktikovat různé metody popsané v Bhagavad-gītě (karma-yoga, jñāna-yoga, dhyāna-yoga a bhakti-yoga). Yoga má stejně jako schodiště různé stupně sloužící k dosažení nejvyššího patra a její jednotlivé druhy představují různá postavení na tomto schodišti. Bhakti-yoga je posledním schodem schodiště realizace Nejvyšší Osobnosti Božství. Člověk tedy realizuje svou duchovní totožnost úměrně rozvoji svého vědomí, a když je plně očištěn, dosahuje brahmānandy, která je z konečného hlediska neomezená. Saṅkīrtanové hnutí, dar Nejvyšší Osobnosti Božství v podobě Pána Caitanyi, je tedy přímým a nejsnadnějším procesem k dosažení nejčistší formy vědomí — vědomí Kṛṣṇy. Na této úrovni je plně realizována Nejvyšší Osobnost. Pokyny pro vykonávání různých druhů yajñí jsou uspořádány tak, aby umožnily dosáhnout nejvyšší realizace Svrchovaného Pána. To potvrzuje v Bhagavad-gītě Pán Samotný. Ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham (Bg. 4.11). Nejvyšší Osobnost Božství je realizována úměrně odevzdání se. Plně se však člověk odevzdá tehdy, když dosáhne dokonalého poznání. Bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate (Bg. 7.19).