Text 25

Sloka 25

Devanagari

Dévanágarí

तत् प्रजा भर्तृपिण्डार्थं स्वार्थमेवानसूयव: ।
कुरुताधोक्षजधियस्तर्हि मेऽनुग्रह: कृत: ॥ २५ ॥

Text

Verš

tat prajā bhartṛ-piṇḍārthaṁ
svārtham evānasūyavaḥ
kurutādhokṣaja-dhiyas
tarhi me ’nugrahaḥ kṛtaḥ

Synonyms

Synonyma

tat — therefore; prajāḥ — my dear citizens; bhartṛ — of the master; piṇḍa-artham — welfare after death; sva-artham — own interest; eva — certainly; anasūyavaḥ — without being envious; kuruta — just execute; adhokṣaja — the Supreme Personality of Godhead; dhiyaḥ — thinking of Him; tarhi — therefore; me — unto me; anugrahaḥ — mercy; kṛtaḥ — being done.

tat — proto; prajāḥ — moji drazí občané; bhartṛ — pána; piṇḍa-artham — dobro po smrti; sva-artham — vlastní zájem; eva — jistě; anasūyavaḥ — bez závisti; kuruta — vykonávejte; adhokṣaja — Nejvyšší Osobnost Božství; dhiyaḥ — s myšlenkami na Pána; tarhi — proto; me — mně; anugrahaḥ — milost; kṛtaḥ — učiněna.

Translation

Překlad

Pṛthu Mahārāja continued: Therefore, my dear citizens, for the welfare of your king after his death, you should execute your duties properly in terms of your positions of varṇa and āśrama and should always think of the Supreme Personality of Godhead within your hearts. By doing so, you will protect your own interests, and you will bestow mercy upon your king for his welfare after death.

Pṛthu Mahārāja pokračoval: Proto byste, moji drazí občané, měli pro posmrtné blaho svého krále řádně vykonávat své povinnosti podle vašeho postavení ve varṇě a āśramu a neustále myslet na Nejvyšší Osobnost Božství ve svém srdci. Tak ochráníte vlastní zájmy a udělíte svému králi milost co se týče jeho blaha po smrti.

Purport

Význam

The words adhokṣaja-dhiyaḥ, meaning “Kṛṣṇa consciousness,” are very important in this verse. The king and citizens should both be Kṛṣṇa conscious; otherwise both of them will be doomed to lower species of life after death. A responsible government must teach Kṛṣṇa consciousness very vigorously for the benefit of all. Without Kṛṣṇa consciousness, neither the state nor the citizens of the state can be responsible. Pṛthu Mahārāja therefore specifically requested the citizens to act in Kṛṣṇa consciousness, and he was also very anxious to teach them how to become Kṛṣṇa conscious. A summary of Kṛṣṇa consciousness is given in Bhagavad-gītā (9.27):

V tomto verši jsou velice důležitá slova adhokṣaja-dhiyaḥ, která znamenají “vědomí Kṛṣṇy”. Jak král, tak občané by si měli být vědomi Kṛṣṇy, neboť jinak budou po smrti odsouzeni poklesnout do nižších životních druhů. Zodpovědná vláda musí vědomí Kṛṣṇy velice intenzívně učit pro dobro všech. Bez vědomí Kṛṣṇy nemohou být stát ani jeho občané zodpovědní. Pṛthu Mahārāja proto výslovně žádal občany, aby jednali s vědomím Kṛṣṇy, a také se velmi snažil učit je, jak mohou vědomí Kṛṣṇy získat. Souhrn vědomí Kṛṣṇy podává Bhagavad-gītā (9.27):

yat karoṣi yad aśnāsi
yaj juhoṣi dadāsi yat
yat tapasyasi kaunteya
tat kuruṣva mad-arpaṇam

“Whatever you do, whatever you eat, whatever you give in charity and whatever penances you undergo should be done in Kṛṣṇa consciousness, or for the satisfaction of the Supreme Personality of Godhead.” If all the people of the state, including the government servants, are taught the techniques of spiritual life, then although everyone is liable to be punished in different ways by the stringent laws of material nature, they will not be implicated.

“Ať děláš cokoliv, jíš cokoliv, dáváš cokoliv jako milodar a podstupuješ jakoukoliv askezi, dělej to s vědomím Kṛṣṇy, pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství.” Vlivem přísných zákonů hmotné přírody podléhá každý různým trestům, ale budou-li se všichni lidé včetně vládních zaměstnanců učit technikám duchovního života, pak se do svých činností nezapletou.