Text 37

Sloka 37

Devanagari

Dévanágarí

भगवानपि राजर्षे: सोपाध्यायस्य चाच्युत: ।
हरन्निव मनोऽमुष्य स्वधाम प्रत्यपद्यत ॥ ३७ ॥

Text

Verš

bhagavān api rājarṣeḥ
sopādhyāyasya cācyutaḥ
harann iva mano ’muṣya
sva-dhāma pratyapadyata

Synonyms

Synonyma

bhagavān — the Supreme Personality of Godhead; api — also; rāja-ṛṣeḥ — of the saintly King; sa-upādhyāyasya — along with all the priests; ca — also; acyutaḥ — the infallible Lord; haran — captivating; iva — indeed; manaḥ — the mind; amuṣya — of him; sva-dhāma — to His abode; pratyapadyata — returned.

bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; api — také; rāja-ṛṣeḥ — svatého krále; sa-upādhyāyasya — společně se všemi kněžími; ca — také; acyutaḥ — Pán, který nepoklesne; haran — uchvátil; iva — vskutku; manaḥ — mysl; amuṣya — jeho; sva-dhāma — do Svého sídla; pratyapadyata — vrátil se.

Translation

Překlad

The infallible Supreme Personality of Godhead, having captivated the minds of the King and the priests who were present, returned to His abode in the spiritual sky.

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Jenž nikdy nepoklesne, uchvátil mysl krále a přítomných kněží. Poté se vrátil do Svého sídla v duchovním nebi.

Purport

Význam

Because the Supreme Personality of Godhead is all-spiritual, He can descend from the spiritual sky without changing His body, and thus He is known as acyuta, or infallible. When a living entity falls down to the material world, however, he has to accept a material body, and therefore, in his material embodiment, he cannot be called acyuta. Because he falls down from his real engagement in the service of the Lord, the living entity gets a material body to suffer or try to enjoy in the miserable material conditions of life. Therefore the fallen living entity is cyuta, whereas the Lord is called acyuta. The Lord was attractive for everyone — not only the King but also the priestly order, who were very much addicted to the performance of Vedic rituals. Because the Lord is all-attractive, He is called Kṛṣṇa, or “one who attracts everyone.” The Lord appeared in the sacrificial arena of Mahārāja Pṛthu as Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, who is a plenary expansion of Lord Kṛṣṇa. He is the second incarnation from Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu, who is the origin of material creation and who expands as Garbhodakaśāyī Viṣṇu, who then enters into each and every universe. Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu is one of the puruṣas who control the material modes of nature.

Jelikož Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je zcela duchovní, může sestoupit z duchovního nebe, aniž by měnil Své tělo, a proto se nazývá acyuta, “ten, který nikdy nepoklesne”. Když však živá bytost poklesne do hmotného světa, musí přijmout hmotné tělo, a proto ji v jejím hmotném vtělení nelze nazvat acyuta. Jelikož živá bytost poklesne z pozice svého skutečného zaměstnání ve službě Pánu, dostává hmotné tělo, aby trpěla nebo usilovala o požitek ve strastiplných hmotných podmínkách života. Pokleslá živá bytost se proto nazývá cyuta, zatímco Pán je acyuta. Pán přitahoval všechny — nejen krále, ale i kněze, kteří byli velice připoutaní k védským obřadům. Jelikož je všepřitažlivý, nazývá se Kṛṣṇa neboli “ten, který přitahuje každého”. Pán se zjevil v obětní aréně Mahārāje Pṛthua jako Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu, Jenž je úplnou expanzí Pána Kṛṣṇy. Je druhou inkarnací od Kāraṇodakaśāyī Viṣṇua, který je původem hmotného stvoření a který se expanduje jako Garbhodakaśāyī Viṣṇu, Jenž potom vstupuje do každého vesmíru. Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu je jedním z puruṣů, kteří ovládají hmotné kvality přírody.