Text 19

Sloka 19

Devanagari

Dévanágarí

निषिध्यमान: स सदस्यमुख्यै-
र्दक्षो गिरित्राय विसृज्य शापम् ।
तस्माद्विनिष्क्रम्य विवृद्धमन्यु-
र्जगाम कौरव्य निजं निकेतनम् ॥ १९ ॥

Text

Verš

niṣidhyamānaḥ sa sadasya-mukhyair
dakṣo giritrāya visṛjya śāpam
tasmād viniṣkramya vivṛddha-manyur
jagāma kauravya nijaṁ niketanam

Synonyms

Synonyma

niṣidhyamānaḥ — being requested not to; saḥ — he (Dakṣa); sadasya-mukhyaiḥ — by the members of the sacrifice; dakṣaḥ — Dakṣa; giritrāya — to Śiva; visṛjya — giving; śāpam — a curse; tasmāt — from that place; viniṣkramya — going out; vivṛddha-manyuḥ — being exceedingly angry; jagāma — went; kauravya — O Vidura; nijam — to his own; niketanam — home.

niṣidhyamānaḥ — žádán, aby tak nečinil; saḥ — on (Dakṣa); sadasya-mukhyaiḥ — účastníky oběti; dakṣaḥ — Dakṣa; giritrāya — na Śivu; visṛjya — uvalil; śāpam — kletbu; tasmāt — odtamtud; viniṣkramya — odešel; vivṛddha-manyuḥ — nesmírně rozhněvaný; jagāma — šel; kauravya — ó Viduro; nijam — do svého; niketanam — domova.

Translation

Překlad

Maitreya continued: My dear Vidura, in spite of the requests of all the members of the sacrificial assembly, Dakṣa, in great anger, cursed Lord Śiva and then left the assembly and went back to his home.

Maitreya pokračoval: Můj drahý Viduro, přes žádosti všech shromážděných účastníků oběti rozlícený Dakṣa proklel Pána Śivu. Poté opustil shromáždění a vrátil se domů.

Purport

Význam

Anger is so detrimental that even a great personality like Dakṣa, out of anger, left the arena where Brahmā was presiding and all the great sages and pious and saintly persons were assembled. All of them requested him not to leave, but, infuriated, he left, thinking that the auspicious place was not fit for him. Puffed up by his exalted position, he thought that no one was greater than he in argument. It appears that all the members of the assembly, including Lord Brahmā, requested him not to be angry and leave their company, but in spite of all these requests, he left. That is the effect of cruel anger. In Bhagavad-gītā, therefore, it is advised that one who desires to make tangible advancement in spiritual consciousness must avoid three things — lust, anger and the mode of passion. Actually we can see that lust, anger and passion make a man crazy, even though he be as great as Dakṣa. The very name Dakṣa suggests that he was expert in all material activities, but still, because of his aversion towards such a saintly personality as Śiva, he was attacked by these three enemies — anger, lust and passion. Lord Caitanya therefore advised that one be very careful not to offend Vaiṣṇavas. He compared offenses toward a Vaiṣṇava to a mad elephant. As a mad elephant can do anything horrible, so when a person offends a Vaiṣṇava he can perform any abominable action.

Hněv má natolik neblahé následky, že i tak významná osobnost, jako je Dakṣa, pod jeho vlivem opustila arénu, kde Brahmā předsedal shromáždění mnoha velkých mudrců a zbožných, svatých mužů. Dakṣa byl tak rozzloben, že i když mu to všichni rozmlouvali, odešel s přesvědčením, že toto příznivé místo se pro něho nehodí. Byl pyšný na své postavení a domníval se, že se mu v polemizování nikdo nevyrovná. Ukazuje se, že všichni členové shromáždění, včetně Pána Brahmy, ho prosili, aby se nehněval a neopouštěl je, ale on přes všechny jejich prosby odešel. Takový je výsledek krutého hněvu. Proto nám Bhagavad-gītā radí, že chceme-li udělat opravdový pokrok v duchovním vědomí, je nutné, abychom se vyvarovali tří věcí — chtíče, hněvu a kvality vášně. Můžeme vidět, že chtíč, hněv a kvalita vášně člověka úplně pomatou, i kdyby byl tak mocný jako Dakṣa. Samotné jméno Dakṣa znamená, že byl odborník na všechny hmotné činnosti, ale přesto se kvůli své zášti vůči takové svaté osobnosti, jakou je Pán Śiva, stal obětí těchto tří nepřátel — hněvu, chtíče a vášně. Pán Caitanya proto důrazně varoval před urážkou vaiṣṇavy. Řekl, že urážky proti vaiṣṇavům se podobají šílenému slonu. Šílený slon může dělat příšerné věci, a stejně tak ten, kdo uráží vaiṣṇavy, je schopen jakékoliv ohavnosti.