Text 8
Sloka 8
Devanagari
Dévanágarí
तरवो भूरिवर्ष्माण: प्रासूयन्त मधुच्युत: ॥ ८ ॥
Text
Verš
kṣīra-dadhy-anna-go-rasān
taravo bhūri-varṣmāṇaḥ
prāsūyanta madhu-cyutaḥ
kṣīra-dadhy-anna-go-rasān
taravo bhūri-varṣmāṇaḥ
prāsūyanta madhu-cyutaḥ
Synonyms
Synonyma
ūhuḥ — bore; sarva-rasān — all kinds of tastes; nadyaḥ — the rivers; kṣīra — milk; dadhi — curd; anna — different kinds of food; go-rasān — other milk products; taravaḥ — trees; bhūri — great; varṣmāṇaḥ — having bodies; prāsūyanta — bore fruit; madhu-cyutaḥ — dropping honey.
Translation
Překlad
The flowing rivers supplied all kinds of tastes — sweet, pungent, sour, etc. — and very big trees supplied fruit and honey in abundance. The cows, having eaten sufficient green grass, supplied profuse quantities of milk, curd, clarified butter and similar other necessities.
Plynoucí řeky oplývaly všemi chutěmi — sladkou, ostrou, kyselou a dalšími — a velké stromy dávaly hojnost ovoce a medu. Krávy spásaly dostatek zelené trávy a poskytovaly velké množství mléka, tvarohu, přečištěného másla a dalších těchto potřeb.
Purport
Význam
If rivers are not polluted and are allowed to flow in their own way, or sometimes allowed to flood the land, the land will become very fertile and able to produce all kinds of vegetables, trees and plants. The word rasa means “taste.” Actually all rasas are tastes within the earth, and as soon as seeds are sown in the ground, various trees sprout up to satisfy our different tastes. For instance, sugarcane provides its juices to satisfy our taste for sweetness, and oranges provide their juices to satisfy our taste for a mixture of the sour and the sweet. Similarly, there are pineapples and other fruits. At the same time, there are chilies to satisfy our taste for pungency. Although the earth’s ground is the same, different tastes arise due to different kinds of seeds. As Kṛṣṇa says in Bhagavad-gītā (7.10), bījaṁ māṁ sarva-bhūtānām: “I am the original seed of all existences.” Therefore all arrangements are there. And as stated in Īśopaniṣad, pūrṇam idam: complete arrangements for the production of all the necessities of life are made by the Supreme Personality of Godhead. People should therefore learn how to satisfy the yajña-puruṣa, Lord Viṣṇu. Indeed, the living entity’s prime business is to satisfy the Lord because the living entity is part and parcel of the Lord. Thus the whole system is so arranged that the living entity must do his duty as he is constitutionally made. Without doing so, all living entities must suffer. That is the law of nature.
Když řeky nejsou znečištěné a mohou téci přirozeně, s tím, že někdy také zaplaví zemi, stane se země velice úrodnou a může dávat veškerou zeleninu, stromy a rostliny. Slovo rasa znamená “chuť”. Všechny rasy jsou ve skutečnosti chutě obsažené v zemi, a jakmile se do půdy zasejí semena, vyrůstají různé stromy, které uspokojí naše různé chutě. Například cukrová třtina dává šťávu pro uspokojení naší chuti na sladké a pomeranče dávají šťávu se sladkokyselou chutí. Existují také ananasy a další ovoce a zároveň roste i čili pro uspokojení naší chuti na ostré. Z jedné a téže půdy pocházejí prostřednictvím různých semen různé chutě. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (7.10): bījaṁ māṁ sarva-bhūtānām—“Jsem původní semeno veškeré existence.” Vše je tedy zařízeno. Īśopaniṣad praví: pūrṇam idam. Nejvyšší Osobnost Božství obstarává všechny životní potřeby. Lidé by se tedy měli naučit, jak uspokojit yajña-puruṣu, Pána Viṣṇua. Živá bytost je Pánovou nedílnou částí, a uspokojení Pána je tedy jejím prvořadým úkolem. Celý svět je proto uspořádán tak, že živá bytost musí plnit povinnosti podle svého přirozeného postavení, a když tak nečiní, musí trpět. To je zákon přírody.
The words taravo bhūri-varṣmāṇaḥ indicate very luxuriantly grown, big-bodied trees. The purpose of these trees was to produce honey and varieties of fruit. In other words, the forest also has its purpose in supplying honey, fruits and flowers. Unfortunately in Kali-yuga, due to an absence of yajña, there are many big trees in the forests, but they do not supply sufficient fruits and honey. Thus everything is dependent on the performance of yajña. The best way to perform yajña in this age is to spread the saṅkīrtana movement all over the world.
Slova taravo bhūri-varṣmāṇaḥ označují velmi bujné vzrostlé stromy s velkými kmeny. Tyto stromy měly za úkol dávat med a různé druhy ovoce. Les má tedy také své poslání — dávat med, ovoce a květy. V Kali-yuze sice v lesích roste mnoho velkých stromů, ale jelikož se nevykonává yajña, nedávají bohužel dostatek ovoce a medu. Vše tedy závisí na yajñi. Nejlepším způsobem, jak vykonávat yajñu v tomto věku, je šířit saṅkīrtanové hnutí po celém světě.