Skip to main content

Text 36

Sloka 36

Devanagari

Dévanágarí

एभिरिन्द्रोपसंसृष्टै: पाखण्डैर्हारिभिर्जनम् । ह्रियमाणं विचक्ष्वैनं यस्ते यज्ञध्रुगश्वमुट् ॥ ३६ ॥

Text

Verš

ebhir indropasaṁsṛṣṭaiḥ
pākhaṇḍair hāribhir janam
hriyamāṇaṁ vicakṣvainaṁ
yas te yajña-dhrug aśva-muṭ
ebhir indropasaṁsṛṣṭaiḥ
pākhaṇḍair hāribhir janam
hriyamāṇaṁ vicakṣvainaṁ
yas te yajña-dhrug aśva-muṭ

Synonyms

Synonyma

ebhiḥ — by these; indra-upasaṁsṛṣṭaiḥ — created by the King of heaven, Indra; pākhaṇḍaiḥ — sinful activities; hāribhiḥ — very attractive to the heart; janam — the people in general; hriyamāṇam — being carried away; vicakṣva — just see; enam — these; yaḥ — one who; te — your; yajña-dhruk — creating a disturbance in the performance of the sacrifice; aśva-muṭ — who stole the horse.

ebhiḥ — těmi; indra-upasaṁsṛṣṭaiḥ — vytvořené králem nebes, Indrou; pākhaṇḍaiḥ — hříšné činnosti; hāribhiḥ — velice přitažlivé pro srdce; janam — obyčejní lidé; hriyamāṇam — unášení; vicakṣva — pohleď; enam — tyto; yaḥ — ten, kdo; te — tvé; yajña-dhruk — narušil průběh oběti; aśva-muṭ — kdo ukradl koně.

Translation

Překlad

Just see how Indra, the King of heaven, was creating a disturbance in the midst of the sacrifice by stealing the sacrificial horse. These attractive sinful activities he has introduced will be carried out by the people in general.

Jen pohleď, jak král nebes Indra narušil průběh oběti, když ukradl obětního koně. Tyto přitažlivé hříšné činnosti, které uvedl v život, budou dále vykonávat obyčejní lidé.

Purport

Význam

V Bhagavad-gītě (3.21) je řečeno:

yad yad ācarati śreṣṭhas
tad tad evetaro janaḥ
sa yat pramāṇaṁ kurute
lokas tad anuvartate
yad yad ācarati śreṣṭhas
tad tad evetaro janaḥ
sa yat pramāṇaṁ kurute
lokas tad anuvartate

“Whatever action is performed by a great man, common men follow in his footsteps. And whatever standards he sets by exemplary acts, all the world pursues.”

“Cokoliv koná velký člověk, konají i ostatní lidé. Celý svět následuje vzor, který svým příkladem stanoví.”

For his own sense gratification, King Indra thought to defeat Mahārāja Pṛthu in the performance of one hundred horse sacrifices. Consequently he stole the horse and hid himself amid so many irreligious personalities, taking on the false guise of a sannyāsī. Such activities are attractive to the people in general; therefore they are dangerous. Lord Brahmā thought that instead of allowing Indra to further introduce such irreligious systems, it would be better to stop the sacrifice. A similar stance was taken by Lord Buddha when people were overly engrossed in the animal sacrifices recommended by Vedic instructions. Lord Buddha had to introduce the religion of nonviolence by contradicting the Vedic sacrificial instructions. Actually, in the sacrifices the slaughtered animals were given a new life, but people without such powers were taking advantage of such Vedic rituals and unnecessarily killing poor animals. Therefore Lord Buddha had to deny the authority of the Vedas for the time being. One should not perform sacrifices that will induce reversed orders. It is better to stop such sacrifices.

Král Indra chtěl pro vlastní smyslový požitek překonat Mahārāje Pṛthua ve vykonání sta obětí koně. Proto ukradl koně a skryl se mezi mnoho bezbožných osob v převleku sannyāsīna. Takové činnosti jsou pro obyčejné lidi přitažlivé, a proto jsou nebezpečné. Pán Brahmā usoudil, že než aby Indrovi dovolili zavádění dalších bezbožných praktik, bude lepší ukončit oběť. Podobný postoj zaujal Pán Buddha, když byli lidé příliš zabraní do provádění zvířecích obětí, doporučovaných ve Vedách. Pán Buddha byl nucen zavést náboženství nenásilí tím, že popřel védské pokyny týkající se obětí. Zvířata zabitá v obětech ve skutečnosti dostávala nový život, ale těchto védských obřadů začali využívat lidé, kteří neměli potřebné schopnosti, a bezdůvodně zabíjeli nebohá zvířata. Pán Buddha proto musel na čas popřít autoritu Ved. Nikdo by neměl vykonávat oběti, které si vynutí ustanovení protikladných pokynů. Takové oběti je lépe ukončit.

As we have repeatedly explained, due to a lack of qualified brahminical priests in Kali-yuga, it is not possible to perform the ritualistic ceremonies recommended in the Vedas. Consequently the śāstras instruct us to perform the saṅkīrtana-yajña. By the saṅkīrtana sacrifice, the Supreme Personality of Godhead, in His form of Lord Caitanya, will be satisfied and worshiped. The entire purpose of performing sacrifices is to worship the Supreme Personality of Godhead, Viṣṇu. Lord Viṣṇu, or Lord Kṛṣṇa, is present in His form of Lord Caitanya; therefore people who are intelligent should try to satisfy Him by performing saṅkīrtana-yajña. This is the easiest way to satisfy Lord Viṣṇu in this age. People should take advantage of the injunctions in different śāstras concerning sacrifices in this age and not create unnecessary disturbances during the sinful Age of Kali. In Kali-yuga men all over the world are very expert in opening slaughterhouses for killing animals, which they eat. If the old ritualistic ceremonies were observed, people would be encouraged to kill more and more animals. In Calcutta there are many butcher shops which keep a deity of the goddess Kālī, and animal-eaters think it proper to purchase animal flesh from such shops in hope that they are eating the remnants of food offered to the goddess Kālī. They do not know that the goddess Kālī never accepts nonvegetarian food because she is the chaste wife of Lord Śiva. Lord Śiva is also a great Vaiṣṇava and never eats nonvegetarian food, and the goddess Kālī accepts the remnants of food left by Lord Śiva. Therefore there is no possibility of her eating flesh or fish. Such offerings are accepted by the associates of the goddess Kālī known as bhūtas, piśācas and Rākṣasas, and those who take the prasāda of the goddess Kālī in the shape of flesh or fish are not actually taking the prasāda left by the goddess Kālī, but the food left by the bhūtas and piśācas.

Již několikrát jsme vysvětlili, že kvůli nedostatku kvalifikovaných bráhmanských kněží v Kali-yuze není možné vykonávat obřady doporučené ve Vedách. Śāstry nás proto nabádají vykonávat saṅkīrtana-yajñu. Saṅkīrtanovou obětí uspokojíme a uctíme Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, v Jeho podobě Pána Caitanyi. Smyslem vykonávání obětí je uctívat Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇua. Pán Viṣṇu neboli Pán Kṛṣṇa je přítomný ve Své podobě Pána Caitanyi, a inteligentní lidé by se Ho tedy měli snažit uspokojit vykonáváním saṅkīrtana-yajñi. To je nejsnadnější způsob uspokojení Pána Viṣṇua v tomto věku. Lidé by měli využít pokynů různých śāster ohledně obětí v současné době a nevytvářet během hříšného věku Kali zbytečné nepokoje. V Kali-yuze jsou lidé po celém světě velmi zběhlí v otevírání jatek pro zabíjení zvířat, která jedí. Kdyby se vykonávaly staré obřady, lidi by to povzbuzovalo zabíjet stále více a více zvířat. V Kalkatě existují mnohá řeznictví s božstvy bohyně Kālī a ti, kdo jedí maso, si myslí, že nakupovat v takových obchodech je v pořádku, neboť doufají, že jedí zbytky potravy obětované bohyni Kālī. Nevědí, že bohyně Kālī nikdy nepřijímá nevegetariánskou potravu, protože je věrnou manželkou Pána Śivy. Pán Śiva je velký vaiṣṇava, který nikdy nejí nevegetariánská jídla, a bohyně Kālī přijímá zbytky jeho potravy. Není tedy možné, aby jedla maso nebo ryby. Takové obětiny přijímají její společníci, známí jako bhūtové, piśācové a Rākṣasové. Ti, kdo jedí prasādam bohyně Kālī v podobě masa nebo ryb, nepřijímají ve skutečnosti její prasādam, ale jídlo, které po sobě zanechali bhūtové a piśācové.