Text 22

Sloka 22

Devanagari

Dévanágarí

वीरश्चाश्वमुपादाय पितृयज्ञमथाव्रजत् ।
तदवद्यं हरे रूपं जगृहुर्ज्ञानदुर्बला: ॥ २२ ॥

Text

Verš

vīraś cāśvam upādāya
pitṛ-yajñam athāvrajat
tad avadyaṁ hare rūpaṁ
jagṛhur jñāna-durbalāḥ

Synonyms

Synonyma

vīraḥ — the son of King Pṛthu; ca — also; aśvam — the horse; upādāya — taking; pitṛ-yajñam — to the sacrificial arena of his father; atha — thereafter; avrajat — went; tat — that; avadyam — abominable; hareḥ — of Indra; rūpam — dress; jagṛhuḥ — adopted; jñāna-durbalāḥ — those with a poor fund of knowledge.

vīraḥ — syn krále Pṛthua; ca — také; aśvam — koně; upādāya — vzal; pitṛ-yajñam — do obětní arény svého otce; atha — poté; avrajat — šel; tat — ten; avadyam — odporný; hareḥ — Indry; rūpam — oděv; jagṛhuḥ — přijali; jñāna-durbalāḥ — lidé s nedostatečným poznáním.

Translation

Překlad

Then the great hero, Vijitāśva, the son of King Pṛthu, again took the horse and returned to his father’s sacrificial arena. Since that time, certain men with a poor fund of knowledge have adopted the dress of a false sannyāsī. It was King Indra who introduced this.

Poté velký hrdina Vijitāśva, syn krále Pṛthua, vzal znovu koně a vrátil se do otcovy obětní arény. Od té doby přijímají jistí lidé s nedostatečným poznáním oděv nepravých sannyāsīnů, jak to zavedl král Indra.

Purport

Význam

Since time immemorial, the sannyāsa order has carried the tridaṇḍa. Later Śaṅkarācārya introduced the ekadaṇḍi-sannyāsa. A tridaṇḍi-sannyāsī is a Vaiṣṇava sannyāsī, and an ekadaṇḍi-sannyāsī is a Māyāvādī sannyāsī. There are many other types of sannyāsīs, who are not approved by Vedic rituals. A type of pseudo-sannyāsa was introduced by Indra when he tried to hide himself from the attack of Vijitāśva, the great son of King Pṛthu. Now there are many different types of sannyāsīs. Some of them go naked, and some of them carry a skull and trident, generally known as kāpālika. All of them were introduced under some meaningless circumstances, and those who have a poor fund of knowledge accept these false sannyāsīs and their pretenses, although they are not bona fide guides to spiritual advancement. At the present moment some missionary institutions, without referring to the Vedic rituals, have introduced some sannyāsīs who engage in sinful activities. The sinful activities forbidden by the śāstras are illicit sex, intoxication, meat-eating and gambling. These so-called sannyāsīs indulge in all these activities. They eat meat and flesh, fish, eggs and just about everything. They sometimes drink with the excuse that without alcohol, fish and meat, it is impossible to remain in the cold countries near the Arctic zone. These sannyāsīs introduce all these sinful activities in the name of serving the poor, and consequently poor animals are cut to pieces and go into the bellies of these sannyāsīs. As described in the following verses, such sannyāsīs are pākhaṇḍīs. Vedic literature states that a person who puts Lord Nārāyaṇa on the level with Lord Śiva or Lord Brahmā immediately becomes a pākhaṇḍī. As stated in the Purāṇas:

Příslušníci stavu sannyāsa nosí od nepaměti tridaṇḍu. Až později zavedl Śaṅkarācārya systém ekadaṇḍi-sannyāsa. Tridaṇḍi-sannyāsī je vaiṣṇavský sannyāsī a ekadaṇḍi-sannyāsī je māyāvādský sannyāsī. Existuje mnoho dalších druhů sannyāsīnů, které Vedy vůbec neuznávají. Roli falešného sannyāsīna zavedl Indra, když se chtěl skrýt před útokem Vijitāśvy, mocného syna krále Pṛthua. Nyní existuje mnoho různých druhů sannyāsīnů. Někteří chodí nazí a jiní, obvykle zvaní kāpālika, nosí lebku a trojzubec. Ti všichni se objevili za nějakých bezvýznamných okolností a lidé s nedostatečným poznáním tyto falešné sannyāsīny a jejich předstírání uznávají, přestože se nejedná o autority, které by někoho mohly vést k duchovním pokroku. Určité misionářské organizace v současné době bez ohledu na védská pravidla ustanovují sannyāsīny, kteří holdují hříšným činnostem. Hříšné činnosti, zakázané v śāstrách, jsou: nedovolený sex, požívání omamných látek, jedení masa a hazardování. Tito takzvaní sannyāsīni se věnují všem těmto činnostem. Jedí maso, ryby, vejce; prakticky cokoliv. Někdy také pijí s výmluvou, že ve studených zemích poblíž polárního kruhu se bez alkoholu, ryb a masa nedá žít. Tito sannyāsīni zavádějí všechny uvedené hříšné činnosti ve jménu služby ubohým a ubohá zvířata jsou potom rozsekávána na kousky a putují do žaludků těchto sannyāsīnů. Následující verše vysvětlí, že takoví sannyāsīni jsou pākhaṇḍī. Ve védské literatuře stojí, že ten, kdo klade Pána Nārāyaṇa na stejnou úroveň s Pánem Śivou nebo Pánem Brahmou, se okamžitě stává pākhaṇḍīm. V Purāṇách je řečeno:

yas tu nārāyaṇaṁ devaṁ
brahma-rudrādi-daivataiḥ
samatvenaiva vīkṣeta
sa pāṣaṇḍī bhaved dhruvam

In Kali-yuga the pākhaṇḍīs are very prominent. However, Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu has tried to kill all these pākhaṇḍīs by introducing His saṅkīrtana movement. Those who take advantage of this saṅkīrtana movement of the International Society for Krishna Consciousness will be able to save themselves from the influence of these pākhaṇḍīs.

V Kali-yuze jsou pākhaṇḍī velice rozšíření. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu však zavedl Své saṅkīrtanové hnutí s cílem všechny tyto pākhaṇḍī zabít. Ti, kdo využijí saṅkīrtanového hnutí Mezinárodní společnosti pro vědomí Kṛṣṇy, se před jejich vlivem dokáží ochránit.