Text 12
Sloka 12
Devanagari
Dévanágarí
गोप्तारं धर्मसेतूनां मेनिरे पितरं प्रजा: ॥ १२ ॥
Text
Verš
brahmaṇyaṁ dīna-vatsalam
goptāraṁ dharma-setūnāṁ
menire pitaraṁ prajāḥ
brahmaṇyaṁ dīna-vatsalam
goptāraṁ dharma-setūnāṁ
menire pitaraṁ prajāḥ
Synonyms
Synonyma
tam — him; evam — thus; śīla — with godly qualities; sampannam — endowed; brahmaṇyam — respectful to the brāhmaṇas; dīna — to the poor; vatsalam — kind; goptāram — protector; dharma-setūnām — of religious principles; menire — thought; pitaram — father; prajāḥ — the citizens.
Translation
Překlad
Dhruva Mahārāja was endowed with all godly qualities; he was very respectful to the devotees of the Supreme Lord and very kind to the poor and innocent, and he protected religious principles. With all these qualifications, he was considered to be the direct father of all the citizens.
Dhruva Mahārāja měl všechny božské vlastnosti; byl velice uctivý k oddaným Nejvyššího Pána, laskavý k chudým a nevinným a chránil náboženské zásady. Vzhledem k tomu ho všichni občané považovali za svého otce.
Purport
Význam
The personal qualities of Dhruva Mahārāja described herein are the exemplary qualities of a saintly king. Not only a king but also the leaders of a modern democratic or impersonal government must be qualified with all these godly characteristics. Then the citizens of the state can be happy. It is clearly stated here that the citizens thought of Dhruva Mahārāja as their father. As a child, depending on the able father, is completely satisfied, so the citizens of the state, being protected by the state or the king, should remain satisfied in every respect. At the present moment, however, there is no guarantee by the government of even the primary necessities of life in the state, namely, the protection of the lives and property of the citizens.
Dhruvovy vlastnosti jsou příznačné pro svatého krále. Nejen králové, ale i vůdci moderní demokratické, neosobní vlády musí mít všechny tyto božské vlastnosti. Pak mohou být občané státu šťastní. Zde se jasně říká, že občané považovali Dhruvu Mahārāje za svého otce. Stejně jako dítě, které závisí na svém zodpovědném otci, je dokonale spokojené, tak i občané pod ochranou státu nebo krále by měli být neustále ve všech ohledech spokojeni. V současné době však vláda nezaručuje ani ty nejzákladnější životní předpoklady, jako je ochrana života a majetku občanů.
One word is very significant in this connection: brahmaṇyam. Dhruva Mahārāja was very devoted to the brāhmaṇas, who engage in the study of the Vedas and thereby know the Supreme Personality of Godhead. They are always busy propagating Kṛṣṇa consciousness. The state should be very respectful to societies that distribute God consciousness all over the world, but, unfortunately, at the present moment there is no state or government support given to such movements. As for good qualities, it is very difficult to find anyone in state administration with any good qualities. The administrators simply sit in their administrative posts and say no to every request, as if they were paid to say no to the citizens. Another word, dīna-vatsalam, is very significant also. The state head should be very kind to the innocent. Unfortunately, in this age the state agents and the presidents draw good salaries from the state, and they pose themselves as very pious, but they allow the running of slaughterhouses, where innocent animals are killed. If we try to compare the godly qualities of Dhruva Mahārāja to the qualities of modern statesmen, we can see that there is no actual comparison. Dhruva Mahārāja was present in the Satya-yuga, as will be clear from the next verses. He was the ideal king in Satya-yuga. The government administration in the present age (Kali-yuga) is bereft of all godly qualities. Considering all these points, the people today have no alternative but to take to Kṛṣṇa consciousness for protection of religion, life and property.
V této souvislosti je obzvlášť důležité slovo brahmaṇyam. Dhruva Mahārāja byl velmi oddaný brāhmaṇům, kteří studují Vedy, a tudíž znají Nejvyšší Osobnost Božství. Neustále také šíří vědomí Kṛṣṇy. Stát by se měl k organizacím, které šíří vědomí Boha po celém světě, chovat s velkou úctou. V dnešní době však bohužel neexistuje jediný stát na světě, který by takováto hnutí podporoval. Ve státní správě budeme také marně hledat někoho, kdo má nějaké dobré vlastnosti. Každý státní úředník se drží svého místa a na všechny žádosti odpovídá záporně, jako kdyby byl placen za službu říkat občanům stále jen “ne”. Slovo dīna-vatsalam je rovněž důležité. Vládní představitel musí být laskavý k nevinným. Ministři a prezidenti v tomto věku však bohužel berou od státu dobré platy a tváří se jako velice zbožní, ale současně dovolují provoz jatek, kde se zabíjejí nevinná zvířata. Když se pokusíme srovnat vlastnosti současných státníků s božskými vlastnostmi Dhruvy Mahārāje, zjistíme, že to není možné. Z dalších veršů se dozvíme, že Dhruva Mahārāja žil v Satya-yuze a byl ideálním králem své doby. V současném věku Kali postrádají členové vlády jakékoliv božské vlastnosti. Když zvážíme všechna tato hlediska, lidé dnes nemají jinou možnost, jak ochránit náboženství, životy a vlastnictví, než se uchýlit k vědomí Kṛṣṇy.