Text 29

Sloka 29

Devanagari

Dévanágarí

तमेनमङ्गात्मनि मुक्तविग्रहे
व्यपाश्रितं निर्गुणमेकमक्षरम् ।
आत्मानमन्विच्छ विमुक्तमात्मद‍ृग्
यस्मिन्निदं भेदमसत्प्रतीयते ॥ २९ ॥

Text

Verš

tam enam aṅgātmani mukta-vigrahe
vyapāśritaṁ nirguṇam ekam akṣaram
ātmānam anviccha vimuktam ātma-dṛg
yasminn idaṁ bhedam asat pratīyate

Synonyms

Synonyma

tam — Him; enam — that; aṅga — my dear Dhruva; ātmani — in the mind; mukta-vigrahe — free from anger; vyapāśritam — situated; nirguṇam — transcendental; ekam — one; akṣaram — the infallible Brahman; ātmānam — the self; anviccha — try to find out; vimuktam — uncontaminated; ātma-dṛk — facing towards the Supersoul; yasmin — in which; idam — this; bhedam — differentiation; asat — unreal; pratīyate — appears to be.

tam — Jeho; enam — toho; aṅga — můj milý Dhruvo; ātmani — v mysli; mukta-vigrahe — osvobozený od hněvu; vyapāśritam — umístěný; nirguṇam — transcendentální; ekam — jeden; akṣaram — neomylný Brahman; ātmānam — vlastní já; anviccha — snaž se nalézt; vimuktam — neznečištěný; ātma-dṛk — obrácený k Nadduši; yasmin — ve které; idam — toto; bhedam — rozlišování; asat — neskutečné; pratīyate — zdá se být.

Translation

Překlad

Therefore, my dear Dhruva, please turn your attention to the Supreme Person, who is the infallible Brahman. Face the Supreme Personality of Godhead in your original position, and thus, by self-realization, you will find this material differentiation to be merely flickering.

Můj milý Dhruvo, proto tě prosím, obrať svoji pozornost na Nejvyšší Osobu, neomylný Brahman. Ve svém původním postavení se soustřeď na Nejvyšší Osobnost Božství a na základě seberealizace zjistíš, že toto hmotné rozlišování je pouhým přeludem.

Purport

Význam

The living entities have three kinds of vision, according to their positions in self-realization. According to the bodily concept of life, one sees differentiation in terms of varieties of bodies. The living entity actually passes through many varieties of material forms, but despite all such changes of body, he is eternal. When living entities, therefore, are viewed in the bodily concept of life, one appears to be different from another. Lord Manu wanted to change the vision of Dhruva Mahārāja, who was looking upon the Yakṣas as different from him or as his enemies. Factually no one is an enemy or a friend. Everyone is passing through different types of bodies under the law of karma, but as soon as one is situated in his spiritual identity, he does not see differentiation in terms of this law. In other words, as stated in Bhagavad-gītā (18.54):

Podle úrovně seberealizace vidí živé bytosti trojím způsobem. V tělesném vědomí rozlišují na základě tělesné odlišnosti. Živá bytost sice prochází různými hmotnými podobami, ale přes všechny tělesné změny je ve své podstatě věčná. Z hlediska tělesného pojetí života se tedy zdá, že se jedna živá bytost liší od druhé. Pán Manu chtěl změnit postoj Dhruvy Mahārāje, jenž se na Yakṣi díval jako na své nepřátele, kteří se od něho liší. Ve skutečnosti není nikdo nepřítel nebo přítel. Všichni procházejí různými druhy těl podle zákona karmy, ale jakmile živá bytost dosáhne realizace své duchovní totožnosti, přestane rozlišovat na základě tohoto zákona. To říká i Bhagavad-gītā (18.54):

brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām

A devotee, who is already liberated, does not see differentiation in terms of the outward body; he sees all living entities as spirit souls, eternal servants of the Lord. Dhruva Mahārāja was advised by Lord Manu to see with that vision. He was specifically advised to do so because he was a great devotee and should not have looked upon other living entities with ordinary vision. Indirectly Manu pointed out to Dhruva Mahārāja that out of material affection Dhruva thought of his brother as his kin and the Yakṣas as his enemies. Such observation of differentiation subsides as soon as one is situated in his original position as an eternal servant of the Lord.

Osvobozený oddaný nerozlišuje na základě vnějšího těla; vidí všechny živé bytosti jako duše, věčné služebníky Pána. Manu Dhruvovi doporučoval dívat se tímto pohledem, protože Dhruva Mahārāja byl významný oddaný, který neměl pohlížet na jiné živé bytosti očima obyčejného člověka. Manu tak Dhruvovi nepřímo naznačil, že kvůli hmotné náklonnosti považuje svého bratra za blízkého příbuzného a Yakṣi za své nepřátele. Jakmile se živá bytost nachází ve svém původním postavení věčného služebníka Pána, takovéto rozlišování zmizí.