Text 5

Sloka 5

Devanagari

Dévanágarí

आनिन्ये स्वगृहं पुत्र्या: पुत्रं विततरोचिषम् ।
स्वायम्भुवो मुदा युक्तो रुचिर्जग्राह दक्षिणाम् ॥ ५ ॥

Text

Verš

āninye sva-gṛhaṁ putryāḥ
putraṁ vitata-rociṣam
svāyambhuvo mudā yukto
rucir jagrāha dakṣiṇām

Synonyms

Synonyma

āninye — brought to; sva-gṛham — home; putryāḥ — born of the daughter; putram — the son; vitata-rociṣam — very powerful; svāyambhuvaḥ — the Manu named Svāyambhuva; mudā — being very pleased; yuktaḥ — with; ruciḥ — the great sage Ruci; jagrāha — kept; dakṣiṇām — the daughter named Dakṣiṇā.

āninye — přivedl; sva-gṛham — domů; putryāḥ — narozený dceři; putram — syn; vitata-rociṣam — velmi mocný; svāyambhuvaḥ — Manu jménem Svāyambhuva; mudā — velmi spokojený; yuktaḥ — s; ruciḥ — velký mudrc Ruci; jagrāha — ponechal si; dakṣiṇām — dceru jménem Dakṣiṇā.

Translation

Překlad

Svāyambhuva Manu very gladly brought home the beautiful boy named Yajña, and Ruci, his son-in-law, kept with him the daughter, Dakṣiṇā.

Svāyambhuva Manu si překrásného chlapce jménem Yajña přivedl s velkou radostí domů a Ruci, jeho zeť, si ponechal dceru Dakṣiṇu.

Purport

Význam

Svāyambhuva Manu was very glad to see that his daughter Ākūti had given birth to both a boy and girl. He was afraid that he would take one son and that because of this his son-in-law Ruci might be sorry. Thus when he heard that a daughter was born along with the boy, he was very glad. Ruci, according to his promise, returned his male child to Svāyambhuva Manu and decided to keep the daughter, whose name was Dakṣiṇā. One of Lord Viṣṇu’s names is Yajña because He is the master of the Vedas. The name Yajña comes from yajuṣāṁ patiḥ, which means “Lord of all sacrifices.” In the Yajur Veda there are different ritualistic prescriptions for performing yajñas, and the beneficiary of all such yajñas is the Supreme Lord, Viṣṇu. Therefore it is stated in Bhagavad-gītā (3.9), yajñārthāt karmaṇaḥ: one should act, but one should perform one’s prescribed duties only for the sake of Yajña, or Viṣṇu. lf one does not act for the satisfaction of the Supreme Personality of Godhead, or if one does not perform devotional service, then there will be reactions to all one’s activities. It does not matter if the reaction is good or bad; if our activities are not dovetailed with the desire of the Supreme Lord, or if we do not act in Kṛṣṇa consciousness, then we shall be responsible for the results of all our activities. There is always a reaction to every kind of action, but if actions are performed for Yajña, there is no reaction. Thus if one acts for Yajña, or the Supreme Personality of Godhead, one is not entangled in the material condition, for it is mentioned in the Vedas and also in Bhagavad-gītā that the Vedas and the Vedic rituals are all meant for understanding the Supreme Personality of Godhead, Kṛṣṇa. From the very beginning one should try to act in Kṛṣṇa consciousness; that will free one from the reactions of material activities.

Když Svāyambhuva Manu viděl, že jeho dcera Ākūti porodila současně dceru a chlapce, byl velice šťastný. Obával se, že Ruci by mohl být zklamaný, kdyby se musel vzdát svého jediného potomka. Když se tedy dozvěděl, že spolu s chlapcem se narodilo také děvče, velmi ho to potěšilo. Ruci splnil svůj slib — syna vrátil Manuovi a ponechal si dceru, která dostala jméno Dakṣiṇā. Jedno ze jmen Pána Viṣṇua je Yajña, protože je vládcem Ved. Jméno Yajña má svůj kořen v sanskrtském yajuṣāṁ patiḥ, což znamená “Pán všech obětí”. Yajur Veda obsahuje různá pravidla obřadních úkonů pro provádění yajñī a příjemcem všech těchto yajñī je Nejvyšší Pán, Viṣṇu. Bhagavad-gītā (3.9) proto říká: yajñārthāt karmaṇaḥ — člověk má jednat, ale své předepsané povinnosti má vykonávat pouze ve prospěch Yajñi, Viṣṇua. Když nejednáme pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství neboli když nejsme zapojeni v oddané službě, obdržíme za své jednání reakce. Nezáleží na tom, zda jsou tyto reakce příznivé či nepříznivé. Pokud naše činy nejsou v souladu s touhou Nejvyššího Pána — neboli pokud nejednáme ve vědomí Kṛṣṇy — poneseme za vše zodpovědnost. Každá akce přináší reakci, ale činnosti ve prospěch Yajñi nepřinášejí žádné reakce. Když tedy děláme vše pro Yajñu, Nejvyšší Osobnost Božství, nezapleteme se do hmotných podmínek života. Ve Vedách i v Bhagavad-gītě je jasně řečeno, že Vedy a védské obřady jsou určeny výhradně k tomu, abychom jejich prostřednictvím pochopili Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu. Od samého počátku bychom se měli snažit jednat ve vědomí Kṛṣṇy. Tím se osvobodíme od reakcí za hmotné činnosti.