Text 9
Sloka 9
Devanagari
Dévanágarí
सेयं भगवतो माया यन्नयेन विरुध्यते ।
ईश्वरस्य विमुक्तस्य कार्पण्यमुत बन्धनम् ॥ ९ ॥
Text
Verš
seyaṁ bhagavato māyā
yan nayena virudhyate
īśvarasya vimuktasya
kārpaṇyam uta bandhanam
seyaṁ bhagavato māyā
yan nayena virudhyate
īśvarasya vimuktasya
kārpaṇyam uta bandhanam
Synonyms
Synonyma
maitreyaḥ uvāca — Maitreya said; sā iyam — such a statement; bhagavataḥ — of the Personality of Godhead; māyā — illusion; yat — that which; nayena — by logic; virudhyate — becomes contradictory; īśvarasya — of the Supreme Personality of Godhead; vimuktasya — of the ever liberated; kārpaṇyam — insufficiency; uta — as also, what to speak of; bandhanam — bondage.
maitreyaḥ uvāca — Maitreya řekl; sā iyam — takové prohlášení; bhagavataḥ — Osobnosti Božství; māyā — iluze; yat — to, co; nayena — logicky; virudhyate — je sporné; īśvarasya — Nejvyšší Osobnosti Božství; vimuktasya — věčně osvobozeného; kārpaṇyam — nedostatek; uta — jako také, co říci o; bandhanam — spoutanost.
Translation
Překlad
Śrī Maitreya said: Certain conditioned souls put forward the theory that the Supreme Brahman, or the Personality of Godhead, is overcome by illusion, or māyā, and at the same time they maintain that He is unconditioned. This is against all logic.
Śrī Maitreya řekl: Jisté podmíněné duše předkládají teorii, že Nejvyšší Brahman, Osobnost Božství, je překonán iluzí, māyou, a zároveň tvrdí, že je nepodmíněný. To odporuje veškeré logice.
Purport
Význam
Sometimes it appears that the Supreme Personality of Godhead, who is one-hundred-percent spiritual, cannot be the cause of the illusory potency which covers the knowledge of the individual soul. But factually there is no doubt that the illusory, external energy is also part and parcel of the Supreme Lord. When Vyāsadeva realized the Supreme Personality of Godhead, he saw the Lord along with His external potency, which covers the pure knowledge of the individual living entities. Why the external energy acts in this way may be considered as follows, as analyzed by great commentators like Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura and Śrīla Jīva Gosvāmī. Although the material, illusory energy is distinct from the spiritual energy, it is one of the many energies of the Lord, and thus the material modes of nature (the mode of goodness, etc.) are surely qualities of the Lord. The energy and the energetic Personality of Godhead are not different, and although such energy is one with the Lord, He is never overpowered by it. Although the living entities are also parts and parcels of the Lord, they are overcome by the material energy. The inconceivable yogam aiśvaram of the Lord, as mentioned in Bhagavad-gītā (9.5), is misunderstood by the froggish philosophers. In order to support a theory that Nārāyaṇa (the Lord Himself) becomes a daridra-nārāyaṇa, a poor man, they propose that the material energy overcomes the Supreme Lord. Śrīla Jīva Gosvāmī and Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura, however, offer a very nice example in explanation. They say that although the sun is all light, the clouds, darkness and snowfall are all part and parcel of the sun. Without the sun there is no possibility of the sky’s being overcast with clouds or darkness, nor can there be snowfall on the earth. Although life is sustained by the sun, life is also disturbed by darkness and snowfall produced by the sun. But it is also a fact that the sun itself is never overcome by darkness, clouds or snowfall; the sun is far, far away from such disturbances. Only those who have a poor fund of knowledge say that the sun is covered by a cloud or by darkness. Similarly, the Supreme Brahman, or the Parabrahman, the Personality of Godhead, is always unaffected by the influence of the material energy, although it is one of His energies (parāsya śaktir vividhaiva śrūyate).
Někdy se zdá, že Nejvyšší Osobnost Božství, Pán, který je stoprocentně duchovní, nemůže být zdrojem iluzorní energie, zakrývající poznání individuální duše. Ve skutečnosti však není pochyb o tom, že iluzorní, vnější energie je rovněž nedílnou částí Nejvyššího Pána. Když Vyāsadeva realizoval Nejvyšší Osobnost Božství, viděl Pána společně s Jeho vnější energií, která zakrývá čisté poznání individuálních živých bytostí. Podle úsudku velkých komentátorů, jako je Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura a Śrīla Jīva Gosvāmī, může mít toto jednání vnější energie následující příčiny. I když se hmotná, iluzorní energie liší od duchovní energie, je jednou z mnoha energií Pána, a hmotné kvality přírody (kvalita dobra atd.) tedy nepochybně pocházejí z Pána. Energie a energetický zdroj, Osobnost Božství, se od sebe neliší, ale i když je tato energie s Pánem totožná, nemůže Ho nikdy překonat. Živé bytosti jsou také nedílnými částmi Pána, ale je hmotná energie může přemoci. Žabí filozofové nechápou nepředstavitelnou yogam aiśvaram Pána, o které hovoří Bhagavad-gītā (9.5). Mají teorii, že se Nārāyaṇa (Samotný Pán) stává daridra-nārāyaṇem, chudým člověkem, a na její podporu prohlašují, že hmotná energie překonává Nejvyššího Pána. Śrīla Jīva Gosvāmī a Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura ovšem uvádějí velice pěkný příklad na vysvětlení: I když je slunce plné světla, patří k němu i mraky, tma a sněžení. Bez slunce by se nebe nemohlo zatáhnout mraky nebo temnotou a na zem by nemohl padat sníh. I když slunce udržuje život, vytváří také tmu a sněžení, které život znepříjemňují. Je však také pravda, že slunce samotné je velmi vzdálené tmě, mrakům i sněžení a není jimi nikdy ovlivněno. Pouze lidé s nedostatečným poznáním říkají, že slunce je zakryté mraky či temnotou. Stejně tak Nejvyšší Brahman neboli Parabrahman, Osobnost Božství, není nikdy poznamenán vlivem hmotné energie, která je jednou z Jeho energií (parāsya śaktir vividhaiva śrūyate).
There is no reason to assert that the Supreme Brahman is overpowered by the illusory energy. The clouds, darkness and snowfall can cover only a very insignificant portion of the sun’s rays. Similarly, the modes of material nature may react upon the raylike living entities. It is the misfortune of the living entity, certainly not without reason, that the influence of the material energy acts on his pure consciousness and eternal bliss. This covering up of pure consciousness and eternal bliss is due to avidyā-karmā-saṁjñā, the energy which acts on the infinitesimal living entities who misuse their minute independence. According to Viṣṇu Purāṇa, Bhagavad-gītā and all other Vedic literatures, the living entities are generated from the taṭasthā energy of the Lord, and thus they are always the energy of the Lord and are not the energetic. The living entities are like the sun’s rays. Although, as explained above, there is no qualitative difference between the sun and its rays, the sun’s rays are sometimes overpowered by another energy of the sun, namely by clouds or by snowfall. Similarly, although the living entities are qualitatively one with the superior energy of the Lord, they have the tendency to be overpowered by the inferior, material energy. In the Vedic hymns it is said that the living entities are like the sparks of a fire. The sparks of fire also are fire, but the burning potency of the sparks is different from that of the original fire. When the sparks fly out of touch with the original fire, they come under the influence of a nonfiery atmosphere; thus they maintain the potency to be again one with the fire as sparks, but not as the original fire. The sparks can everlastingly remain within the original fire as its parts and parcels, but the moment the sparks become separated from the original fire, their misfortunes and miseries begin. The clear conclusion is that the Supreme Lord, who is the original fire, is never overpowered, but the infinitesimal sparks of the fire can become overpowered by the illusory effect of māyā. It is a most ludicrous argument to say that the Supreme Lord is overpowered by His own material energy. The Lord is the master of the material energy, but the living entities are in the conditioned state, controlled by the material energy. That is the version of Bhagavad-gītā. The froggish philosophers who put forward the argument that the Supreme Lord is overpowered by the material mode of goodness are themselves illusioned by the same material energy, although they think of themselves as liberated souls. They support their arguments by a false and laborious jugglery of words, which is a gift of the same illusory energy of the Lord. But the poor froggish philosophers, due to a false sense of knowledge, cannot understand the situation.
Tvrzení, že Nejvyšší Brahman je přemožen iluzorní energií, nemá žádné opodstatnění. Mraky, tma a sněžení mohou zakrýt pouze velice nepatrnou část slunečních paprsků. Podobně mohou kvality hmotné přírody ovlivňovat paprskům podobné živé bytosti. Je neštěstím živé bytosti, že její čisté vědomí a věčnou blaženost ovlivňuje hmotná energie, ale jistě to má svůj důvod. Zakrytí čistého vědomí a věčné blaženosti způsobuje avidyā- karmā-saṁjñā, energie působící na nekonečně malé živé bytosti, které zneužívají své nepatrné nezávislosti. Podle Viṣṇu Purāṇy, Bhagavad-gīty a dalších védských písem pocházejí živé bytosti z Pánovy energie taṭasthā, a proto jsou vždy energií Pána, a nikdy ne energetickým zdrojem. Živé bytosti jsou jako sluneční paprsky. I když — jak bylo vysvětleno dříve—mezi sluncem a jeho paprsky není žádný kvalitativní rozdíl, sluneční paprsky někdy podlehnou jiné energii slunce, totiž mrakům nebo sněžení. Podobně je tomu s živými bytostmi: i když kvalitativně patří k vyšší energii Pána, mají sklon podlehnout nižší, hmotné energii. Ve védských hymnech je řečeno, že se živé bytosti podobají ohnivým jiskrám. Ohnivé jiskry jsou také oheň, ale jejich schopnost pálit se liší od schopnosti původního ohně. Když jiskry vylétají mimo dosah původního ohně, dostávají se pod vliv neohnivého prostředí, kde jim zůstává ohnivá síla jisker, ale nikoliv původního ohně. Mohou zůstat věčně v původním ohni jako jeho nedílné části, ale v okamžiku, kdy se od něho oddělí, začíná jejich neštěstí a utrpení. Jasný závěr je, že Nejvyšší Pán, který je jako původní oheň, není nikdy překonán, ale nekonečně malé ohnivé jiskry mohou podlehnout iluzorním účinkům māyi. Argument, že Nejvyšší Pán může být překonán Svojí vlastní hmotnou energií, je naprosto směšný. Pán je vládcem hmotné energie, ale živé bytosti jsou v podmíněném stavu pod její vládou. To je výklad Bhagavad-gīty. Žabí filozofové, kteří namítají, že Nejvyšší Pán je překonán hmotnou kvalitou dobra, jsou sami touto hmotnou energií zmateni, i když se považují za osvobozené duše. Podporují své argumenty umělými a namáhavými slovními konstrukcemi, které jsou darem téže iluzorní energie Pána. Ubozí žabí filozofové s klamným pocitem poznání však nemohou tuto situaci pochopit.
In the Sixth Canto, Ninth Chapter, thirty-fourth verse, of the Śrīmad-Bhāgavatam it is stated:
Šestý zpěv, devátá kapitola, 34. verš Śrīmad-Bhāgavatamu říká:
Thus the demigods prayed to the Supreme Lord that although His activities are very difficult to understand, they can still be understood to some extent by those who sincerely engage in the transcendental loving service of the Lord. The demigods admitted that although the Lord is apart from the material influence or creation, He nevertheless creates, maintains and annihilates the complete cosmic manifestation by the agency of the demigods.
Polobozi se modlili k Nejvyššímu Pánu, že i když je Jeho činnostem velice těžké porozumět, je to do určité míry možné pro ty, kdo se upřímně věnují Jeho transcendentální láskyplné službě. Uznali, že Pán je mimo dosah hmotných vlivů a hmotného stvoření, ale přesto tvoří, udržuje a ničí celý vesmírný projev a k tomu používá polobohy jako Své nástroje.