Text 38

Sloka 38

Devanagari

Dévanágarí

पुरुषस्य च संस्थानं स्वरूपं वा परस्य च ।
ज्ञानं च नैगमं यत्तद्गुरुशिष्यप्रयोजनम् ॥ ३८ ॥

Text

Verš

puruṣasya ca saṁsthānaṁ
svarūpaṁ vā parasya ca
jñānaṁ ca naigamaṁ yat tad
guru-śiṣya-prayojanam

Synonyms

Synonyma

puruṣasya — of the living entity; ca — also; saṁsthānam — existence; svarūpam — identity; vā — either, or; parasya — of the Supreme; ca — also; jñānam — knowledge; ca — also; naigamam — in the matter of the Upaniṣads; yat — that; tat — the same; guru — spiritual master; śiṣya — disciple; prayojanam — necessity.

puruṣasya — živé bytosti; ca — také; saṁsthānam — existence; svarūpam — totožnost; vā — nebo; parasya — Nejvyššího; ca — také; jñānam — poznání; ca — také; naigamam — co se týče Upaniṣad; yat — to; tat — totéž; guru — duchovní mistr; śiṣya — žák; prayojanam — nezbytnost.

Translation

Překlad

What are the truths regarding the living entities and the Supreme Personality of Godhead? What are their identities? What are the specific values in the knowledge in the Vedas, and what are the necessities for the spiritual master and his disciples?

Jaká je pravda o živých bytostech a Nejvyšší Osobnosti Božství? Jaká je jejich totožnost? Jaká zvláštní hodnota spočívá v poznání Ved a co je nezbytné pro duchovního mistra a jeho žáky?

Purport

Význam

The living entities are constitutionally servitors of the Lord, who can accept all kinds of service from everyone. It is clearly declared (Bg. 5.29) that the Lord is the supreme enjoyer of the benefits of all sacrifices and penances, the proprietor of all that is manifested and the friend of all living entities. That is His real identity. Therefore, when the living entity accepts this supreme proprietorship of the Lord and acts in that attitude, he resumes his real identity. In order to elevate the living entity to this standard of knowledge, there is the necessity of spiritual association. The bona fide spiritual master desires that his disciples know the process of rendering transcendental service to the Lord, and the disciples also know that they have to learn about the eternal relationship between God and the living entity from a self-realized soul. To disseminate transcendental knowledge one must retire from mundane activities on the strength of enlightenment in knowledge in terms of Vedic wisdom. That is the sum and substance of all the questions in this verse.

Živé bytosti jsou svojí povahou služebníky Pána, který může přijímat služby všeho druhu od kohokoliv. Je jasně řečeno (Bg. 5.29), že Pán je svrchovaným poživatelem plodů všech obětí a odříkání, vlastníkem celého projeveného světa a přítelem všech živých bytostí. To je Jeho skutečná totožnost. A jakmile živá bytost uzná toto Pánovo svrchované vlastnické právo a jedná podle toho, vrátí se ke své skutečné totožnosti. Aby mohla živá bytost dospět na tuto úroveň poznání, potřebuje duchovní společnost. Pravý duchovní mistr si přeje, aby jeho žáci znali způsob, jak prokazovat Pánovi transcendentální láskyplnou službu, a žáci také vědí, že o věčném vztahu mezi Bohem a živou bytostí se musejí učit od seberealizované duše. Člověk, který chce šířit transcendentální poznání, musí na základě nabyté védské moudrosti zanechat světských činností. To je stručná odpověď na všechny otázky položené v tomto verši.