Text 20

Sloka 20

Devanagari

Dévanágarí

दुरापा ह्यल्पतपस: सेवा वैकुण्ठवर्त्मसु ।
यत्रोपगीयते नित्यं देवदेवो जनार्दन: ॥ २० ॥

Text

Verš

durāpā hy alpa-tapasaḥ
sevā vaikuṇṭha-vartmasu
yatropagīyate nityaṁ
deva-devo janārdanaḥ

Synonyms

Synonyma

durāpā — rarely obtainable; hi — certainly; alpa-tapasaḥ — of one whose austerity is meager; sevā — service; vaikuṇṭha — the transcendental kingdom of God; vartmasu — on the path of; yatra — wherein; upagīyate — is glorified; nityam — always; deva — of the demigods; devaḥ — the Lord; jana-ardanaḥ — the controller of the living entities.

durāpā — vzácně dosažitelná; hi — jistě; alpa-tapasaḥ — toho, jehož odříkání je mizivé; sevā — služba; vaikuṇṭha — transcendentální království Boha; vartmasu — na cestě do; yatra — kde; upagīyate — je oslavován; nityam — vždy; deva — polobohů; devaḥ — Pán; jana-ardanaḥ — vládce živých bytostí.

Translation

Překlad

Persons whose austerity is meager can hardly obtain the service of the pure devotees who are progressing on the path back to the kingdom of Godhead, the Vaikuṇṭhas. Pure devotees engage one hundred percent in glorifying the Supreme Lord, who is the Lord of the demigods and the controller of all living entities.

Lidé, kteří si nedokáží odříkat, stěží dosáhnou služby čistým oddaným, postupujícím na cestě zpátky do království Boha, na Vaikuṇṭhy. Čistí oddaní člověka plně zaměstnají oslavováním Nejvyššího Pána, který je Pánem polobohů a vládcem všech živých bytostí.

Purport

Význam

The path of liberation, as recommended by all authorities, is to serve the mahātmā transcendentalists. As far as Bhagavad-gītā is concerned, the mahātmās are the pure devotees who are on the path to Vaikuṇṭha, the kingdom of God, and who always chant and hear the glories of the Lord rather than talk of dry, profitless philosophy. This system of association has been recommended since time immemorial, but in this age of quarrel and hypocrisy it is especially recommended by Lord Śrī Caitanya Mahāprabhu. Even if one has no assets of favorable austerity, if he nevertheless takes shelter of the mahātmās, who are engaged in chanting and hearing the glories of the Lord, he is sure to make progress on the path back home, back to Godhead.

Cesta osvobození, doporučovaná všemi autoritami, znamená sloužit transcendentalistům, mahātmům. Podle Bhagavad-gīty jsou mahātmové čistí oddaní, kteří jsou na cestě na Vaikuṇṭhu, do království Boha. Raději neustále vyprávějí a naslouchají o slávě Pána, než aby hovořili o suché filozofii, která člověku nic nepřináší. Tento způsob sdružování se je doporučován od nepaměti, ale Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu jej zvláště doporučil pro současný věk hádek a pokrytectví. I když člověk neprokazuje žádné příznivé odříkání, pokud se přesto uchýlí k mahātmům, kteří se věnují vyprávění a naslouchání o slávě Pána, zaručeně udělá pokrok na cestě zpátky domů, zpátky k Bohu.