Skip to main content

Text 17

Sloka 17

Devanagari

Dévanágarí

यश्च मूढतमो लोके यश्च बुद्धे: परं गत: ।
तावुभौ सुखमेधेते क्लिश्यत्यन्तरितो जन: ॥ १७ ॥

Text

Verš

yaś ca mūḍhatamo loke
yaś ca buddheḥ paraṁ gataḥ
tāv ubhau sukham edhete
kliśyaty antarito janaḥ
yaś ca mūḍhatamo loke
yaś ca buddheḥ paraṁ gataḥ
tāv ubhau sukham edhete
kliśyaty antarito janaḥ

Synonyms

Synonyma

yaḥ — one who is; ca — also; mūḍha-tamaḥ — the lowest of the fools; loke — in the world; yaḥ ca — and one who is; buddheḥ — of intelligence; param — transcendental; gataḥ — gone; tau — of them; ubhau — both; sukham — happiness; edhete — enjoy; kliśyati — suffer; antaritaḥ — situated between; janaḥ — persons.

yaḥ — ten, který je; ca — také; mūḍha-tamaḥ — nejnižší z bláznů; loke — na světě; yaḥ ca — a ten, který je; buddheḥ — inteligence; param — transcendentální; gataḥ — odešlý; tau — jich; ubhau — obou; sukham — štěstí; edhete — zažívají; kliśyati — trpí; antaritaḥ — umístění mezi; janaḥ — lidé.

Translation

Překlad

Both the lowest of fools and he who is transcendental to all intelligence enjoy happiness, whereas persons between them suffer the material pangs.

Nejnižší z bláznů a ten, kdo je transcendentální veškeré inteligenci, jsou šťastní, ale všichni ostatní lidé trpí hmotnými bolestmi.

Purport

Význam

The lowest of fools do not understand material miseries; they pass their lives merrily and do not inquire into the miseries of life. Such persons are almost on the level of the animals, who, although in the eyes of superiors are always miserable in life, are unaware of material distresses. A hog’s life is degraded in its standard of happiness, which entails living in a filthy place, engaging in sex enjoyment at every opportune moment, and laboring hard in a struggle for existence, but this is unknown to the hog. Similarly, human beings who are unaware of the miseries of material existence and are happy in sex life and hard labor are the lowest of fools. Yet because they have no sense of miseries, they supposedly enjoy so-called happiness. The other class of men, those who are liberated and are situated in the transcendental position above intelligence, are really happy and are called paramahaṁsas. But persons who are neither like hogs and dogs nor on the level of the paramahaṁsas feel the material pangs, and for them inquiry about the Supreme Truth is necessary. The Vedānta-sūtra states, athāto brahma-jijñāsā: “Now one should inquire about Brahman.” This inquiry is necessary for those who are between the paramahaṁsas and the fools who have forgotten the question of self-realization in the midst of life in sense gratification.

Nejnižší z bláznů nechápou hmotné utrpení a vesele tráví své životy, aniž by se starali o životní problémy. Tito lidé jsou téměř na úrovni zvířat, která celý svůj život trpí (jak mohou vyšší tvorové vidět), ale přesto si nejsou vědoma hmotného neštěstí. Štěstí v životě prasete je degradované, neboť spočívá v žití ve špíně, v sexu při každé příležitosti a v těžkém boji o přežití, ale prase o tom neví. Lidé, kteří si nejsou vědomi utrpení hmotné existence a pro něž je štěstím sex a tvrdá práce, jsou nejnižší z bláznů. Jelikož však nemají ponětí o svém utrpení, myslí si, že zažívají takzvané štěstí. Druhá skupina lidí neboli ti, kteří jsou osvobozeni a nacházejí se v transcendentálním postavení, nad úrovní inteligence, jsou skutečně šťastní a nazývají se paramahaṁsové. Ale lidé, kteří nejsou ani jako prasata a psi, ani na úrovni paramahaṁsů, cítí hmotné bolesti a musí se tázat na Nejvyšší Pravdu. Ve Vedānta-sūtře je řečeno: athāto brahma-jijñāsā — “Nyní se ptej na Brahman.” Pro lidi, kteří nejsou ani paramahaṁsové, ani blázni, kteří uprostřed života plného uspokojování smyslů zapomněli na otázku seberealizace, jsou tyto otázky nezbytné.