Text 32

Sloka 32

Devanagari

Dévanágarí

विशोऽवर्तन्त तस्योर्वोर्लोकवृत्तिकरीर्विभो: ।
वैश्यस्तदुद्भवो वार्तां नृणां य: समवर्तयत् ॥ ३२ ॥

Text

Verš

viśo ’vartanta tasyorvor
loka-vṛttikarīr vibhoḥ
vaiśyas tad-udbhavo vārtāṁ
nṛṇāṁ yaḥ samavartayat

Synonyms

Synonyma

viśaḥ — means of living by production and distribution; avartanta — generated; tasya — His (the gigantic form’s); ūrvoḥ — from the thighs; loka-vṛttikarīḥ — means of livelihood; vibhoḥ — of the Lord; vaiśyaḥ — the mercantile community; tat — their; udbhavaḥ — orientation; vārtām — means of living; nṛṇām — of all men; yaḥ — one who; samavartayat — executed.

viśaḥ — prostředky k životu z výroby a rozdělování; avartanta — vytvořené; tasya — (Jeho) gigantické podoby; ūrvoḥ — ze stehen; loka-vṛttikarīḥ — prostředky živobytí; vibhoḥ — Pána; vaiśyaḥ — společnost obchodníků; tat — jejich; udbhavaḥ — zaměření; vārtām — prostředky k životu; nṛṇām — všech lidí; yaḥ — ten, který; samavartayat — vykonal.

Translation

Překlad

The means of livelihood of all persons, namely production of grains and their distribution to the prajās, was generated from the thighs of the Lord’s gigantic form. The mercantile men who take charge of such execution are called vaiśyas.

Prostředky živobytí všech lidí, to znamená pěstování obilí a jeho rozdělování mezi obyvatelstvo, byly vytvořeny ze stehen Pánovy gigantické podoby. Obchodníci, kteří mají tyto věci na starosti, se nazývají vaiśyové.

Purport

Význam

Human society’s means of living is clearly mentioned here as viśa, or agriculture and the business of distributing agricultural products, which involves transport, banking, etc. Industry is an artificial means of livelihood, and large-scale industry especially is the source of all the problems of society. In Bhagavad-gītā also the duties of the vaiśyas, who are engaged in viśa, are stated as cow protection, agriculture and business. We have already discussed that the human being can safely depend on the cow and agricultural land for his livelihood.

Prostředky k životu lidské společnosti jsou zde jasně uvedeny jako viśa neboli zemědělství a činnosti spojené s rozdělováním zemědělských produktů, které zahrnují dopravu, bankovnictví atd. Průmysl je umělým prostředkem pro zajišťování živobytí a zvláště průmysl ve velkém měřítku je zdrojem všech problémů ve společnosti. Rovněž v Bhagavad-gītě je řečeno, že povinnostmi vaiśyů (lidí, kteří mají na starosti viśa) je ochrana krav, zemědělství a obchod. Již jsme hovořili o tom, že člověk se může pro zajištění svého živobytí plně spolehnout na krávu a zemědělskou půdu.

The exchange of produce by banking and transportation is a branch of this type of living. The vaiśyas are divided into many subsections: some of them are called kṣetrī, or landowners, some are called kṛṣaṇa, or land tillers, some of them are called tila-vaṇik, or grain raisers, some are called gandha-vaṇik, or merchants in spices, and some are called suvarṇa-vaṇik, or merchants in gold and banking. The brāhmaṇas are the teachers and spiritual masters, the kṣatriyas protect the citizens from the hands of thieves and miscreants, and the vaiśyas are in charge of production and distribution. The śūdras, the unintelligent class of men who cannot act independently in any of the above-mentioned activities, are meant for serving the three higher classes for their livelihood.

Výměna produktů zabezpečovaná bankovnictvím a dopravou patří rovněž do této oblasti života. Vaiśyové jsou rozděleni do mnoha podskupin: jedni se nazývají kṣetrī neboli vlastníci půdy, druzí se nazývají kṛṣaṇa neboli obdělavatelé půdy, další se nazývají tila-vaṇik neboli obchodníci s obilím, jiní se nazývají gandha-vaṇik neboli obchodníci s kořením a ještě jiní se nazývají suvarṇa-vaṇik neboli obchodníci se zlatem a bankéři. Brāhmaṇové jsou učitelé a duchovní mistři, kṣatriyové chrání obyvatelstvo před zloději a darebáky a vaiśyové mají na starosti produkci a distribuci. Śūdrové, neinteligentní třída lidí, kteří nedokáží samostatně vykonávat žádnou z výše uvedených činností, mají pro své živobytí sloužit třem vyšším třídám.

Formerly, the brāhmaṇas were given all the necessities of life by the kṣatriyas and vaiśyas because they had no time to spend making a living. The kṣatriyas would collect taxes from the vaiśyas and śūdras, but the brāhmaṇas were exempt from paying income tax or land revenue. That system of human society was so nice that there were no political, social and economic upheavals. The different castes, or varṇa classifications, are therefore essential for maintaining a peaceful human society.

Brāhmaṇové dříve dostávali všechny životní potřeby od kṣatriyů a vaiśyů, protože neměli čas na zaopatřování živobytí. Kṣatriyové vybírali daně od vaiśyů a śūdrů, ale brāhmaṇové byli osvobozeni od daně z příjmu nebo poplatků za půdu. Toto uspořádání lidské společnosti bylo ideální a nevznikaly žádné politické, společenské ani hospodářské zvraty. Různé kasty neboli varṇy jsou tedy pro udržení klidu v lidské společnosti nezbytné.