Text 40

Sloka 40

Devanagari

Dévanágarí

धातर्यदस्मिन् भव ईश जीवा-
स्तापत्रयेणाभिहता न शर्म ।
आत्मन्लभन्ते भगवंस्तवाङ्‌घ्रि-
च्छायां सविद्यामत आश्रयेम ॥ ४० ॥

Text

Verš

dhātar yad asmin bhava īśa jīvās
tāpa-trayeṇābhihatā na śarma
ātman labhante bhagavaṁs tavāṅghri-
cchāyāṁ sa-vidyām ata āśrayema

Synonyms

Synonyma

dhātaḥ — O father; yat — because; asmin — in this; bhave — material world; īśa — O Lord; jīvāḥ — the living entities; tāpa — miseries; trayeṇa — by the three; abhihatāḥ — always embarrassed; na — never; śarma — in happiness; ātman — self; labhante — do gain; bhagavan — O Personality of Godhead; tava — Your; aṅghri-chāyām — shade of Your feet; sa-vidyām — full of knowledge; ataḥ — obtain; āśrayema — shelter.

dhātaḥ — ó otče; yat — protože; asmin — v tomto; bhave — hmotném světě; īśa — ó Pane; jīvāḥ — živé bytosti; tāpa — utrpení; trayeṇa — třemi; abhihatāḥ — vždy obtěžované; na — nikdy; śarma — ve štěstí; ātman — duše; labhante — získávají; bhagavan — ó Osobnosti Božství; tava — Tvé; aṅghri-chāyām — stín Tvých nohou; sa-vidyām — plné poznání; ataḥ — získávají; āśrayema — útočiště.

Translation

Překlad

O Father, O Lord, O Personality of Godhead, the living entities in the material world can never have any happiness because they are overwhelmed by the three kinds of miseries. Therefore they take shelter of the shade of Your lotus feet, which are full of knowledge, and we also thus take shelter of them.

Ó Otče, ó Pane, ó Osobnosti Božství, živé bytosti v hmotném světě nemohou být nikdy šťastné, protože neustále zakoušejí utrpení trojího druhu. Proto přijímají útočiště ve stínu Tvých lotosových nohou, které jsou plné poznání, a my je následujeme.

Purport

Význam

The way of devotional service is neither sentimental nor mundane. It is the path of reality by which the living entity can attain the transcendental happiness of being freed from the three kinds of material miseries — miseries arising from the body and mind, from other living entities and from natural disturbances. Everyone who is conditioned by material existence — whether he be a man or beast or demigod or bird — must suffer from ādhyātmika (bodily or mental) pains, ādhibhautika pains (those offered by living creatures), and ādhidaivika pains (those due to supernatural disturbances). His happiness is nothing but a hard struggle to get free from the miseries of conditional life. But there is only one way he can be rescued, and that is by accepting the shelter of the lotus feet of the Supreme Personality of Godhead.

Oddaná služba není nic sentimentálního ani světského. Je to skutečná cesta, po které může živá bytost dojít k transcendentálnímu štěstí, kdy se zbaví tří druhů hmotného strádání — bolestí vyvolaných tělem a myslí, jinými živými bytostmi a přírodními katastrofami. Každý, kdo je podmíněný hmotnou existencí — ať už člověk, zvíře, polobůh nebo pták—musí trpět bolestmi ādhyātmika (tělesnými či mentálními), ādhibhautika (způsobenými jinými živými tvory) a ādhidaivika (pocházejícími od nadpřirozených sil). Jeho štěstí neznamená nic jiného než těžký boj za osvobození se od strádání v podmíněném životě. Jediným způsobem záchrany je přijmout útočiště u lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství.

The argument that unless one has proper knowledge one cannot be freed from material miseries is undoubtedly true. But because the lotus feet of the Lord are full of transcendental knowledge, acceptance of His lotus feet completes that necessity. We have already discussed this point in the First Canto (1.2.7):

Námitka, že se nikdo nemůže osvobodit od hmotného strádání bez náležitého poznání, je nepochybně pravdivá. Tato podmínka je však splněna automaticky přijetím lotosových nohou Pána, neboť ty jsou plny transcendentálního poznání. O tom jsme již hovořili v prvním zpěvu (1.2.7):

vāsudeve bhagavati
bhakti-yogaḥ prayojitaḥ
janayaty āśu vairāgyaṁ
jñānaṁ ca yad ahaitukam

There is no want of knowledge in the devotional service of Vāsudeva, the Personality of Godhead. He, the Lord, personally takes charge of dissipating the darkness of ignorance from the heart of a devotee. He confirms this in Bhagavad-gītā (10.10):

V oddané službě Vāsudevovi, Osobnosti Božství, neexistuje nedostatek poznání. Pán se osobně stará o to, aby rozptýlil temnotu nevědomosti v srdci oddaného. Potvrzuje to v Bhagavad-gītě (10.10):

teṣāṁ satata-yuktānāṁ
bhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ
yena mām upayānti te

Empiric philosophical speculation cannot give one relief from the threefold miseries of material existence. Simply to endeavor for knowledge without devoting oneself to the Lord is a waste of valuable time.

Empirická filozofická spekulace nikoho nezbaví trojího strádání hmotné existence. Pokud se člověk snaží získat poznání, aniž by se odevzdal Pánovi, pouze ztrácí svůj drahocenný čas.