Text 29

Sloka 29

Devanagari

Dévanágarí

महत्तत्त्वाद्विकुर्वाणादहंतत्त्वं व्यजायत ।
कार्यकारणकर्त्रात्मा भूतेन्द्रियमनोमय: ।
वैकारिकस्तैजसश्च तामसश्चेत्यहं त्रिधा ॥ २९ ॥

Text

Verš

mahat-tattvād vikurvāṇād
ahaṁ-tattvaṁ vyajāyata
kārya-kāraṇa-kartrātmā
bhūtendriya-mano-mayaḥ
vaikārikas taijasaś ca
tāmasaś cety ahaṁ tridhā

Synonyms

Synonyma

mahat — the great; tattvāt — from the causal truth; vikurvāṇāt — being transformed; aham — false ego; tattvam — material truth; vyajāyata — became manifested; kārya — effects; kāraṇa — cause; kartṛ — doer; ātmā — soul or source; bhūta — material ingredients; indriya — senses; manaḥ-mayaḥ — hovering on the mental plane; vaikārikaḥ — the mode of goodness; taijasaḥ — the mode of passion; ca — and; tāmasaḥ — the mode of ignorance; ca — and; iti — thus; aham — false ego; tridhā — three kinds.

mahat — velká; tattvāt — z příčinné pravdy; vikurvāṇāt — přeměnou; aham — falešné ego; tattvam — hmotná pravda; vyajāyata — projevila se; kārya — důsledky; kāraṇa — příčina; kartṛ — konatel; ātmā — duše neboli zdroj; bhūta — hmotné prvky; indriya — smysly; manaḥ-mayaḥ — dlící na mentální úrovni; vaikārikaḥ — kvalita dobra; taijasaḥ — kvalita vášně; ca — a; tāmasaḥ — kvalita nevědomosti; ca — a; iti — takto; aham — falešné ego; tridhā — tři druhy.

Translation

Překlad

Mahat-tattva, or the great causal truth, transforms into false ego, which is manifested in three phases — cause, effect and the doer. All such activities are on the mental plane and are based on the material elements, gross senses and mental speculation. The false ego is represented in three different modes — goodness, passion and ignorance.

Mahat-tattva neboli velká příčinná pravda se mění ve falešné ego, které je projevené ve třech podobách — jako příčina, důsledek a konatel. Všechny tyto děje probíhají na mentální úrovni a zakládají se na hmotných prvcích, hrubých smyslech a mentální spekulaci. Falešné ego je zastoupené ve třech různých kvalitách — dobru, vášni a nevědomosti.

Purport

Význam

A pure living entity in his original spiritual existence is fully conscious of his constitutional position as an eternal servitor of the Lord. All souls who are situated in such pure consciousness are liberated, and therefore they eternally live in bliss and knowledge in the various Vaikuṇṭha planets in the spiritual sky. When the material creation is manifested, it is not meant for them. The eternally liberated souls are called nitya-muktas, and they have nothing to do with the material creation. The material creation is meant for rebellious souls who are not prepared to accept subordination under the Supreme Lord. This spirit of false lordship is called false ego. It is manifested in three modes of material nature, and it exists in mental speculation only. Those who are in the mode of goodness think that each and every person is God, and thus they laugh at the pure devotees, who try to engage in the transcendental loving service of the Lord. Those who are puffed up by the mode of passion try to lord it over material nature in various ways. Some of them engage in altruistic activities as if they were agents appointed to do good to others by their mental speculative plans. Such men accept the standard ways of mundane altruism, but their plans are made on the basis of false ego. This false ego extends to the limit of becoming one with the Lord. The last class of egoistic conditioned souls — those in the mode of ignorance — are misguided by identification of the gross body with the self. Thus all their activities are centered around the body only. All these persons are given the chance to play with false egoistic ideas, but at the same time the Lord is kind enough to give them a chance to take help from scriptures like Bhagavad-gītā and Śrīmad-Bhāgavatam so that they may understand the science of Kṛṣṇa and thus make their lives successful. The entire material creation, therefore, is meant for the falsely egoistic living entities hovering on the mental plane under different illusions in the modes of material nature.

Čistá živá bytost si je ve své původní duchovní existenci plně vědoma svého přirozeného postavení jako věčný služebník Pána. Všechny duše, které mají toto čisté vědomí, jsou osvobozené a žijí věčný život plný blaženosti a poznání na různých vaikuṇṭhských planetách v duchovním nebi. Projevený hmotný svět není určen pro ně. Věčně osvobozené duše se nazývají nitya-mukta a s hmotným stvořením nemají nic společného. Hmotné stvoření je určené pro vzpurné duše, které se nechtějí podřídit Nejvyššímu Pánovi. Jejich touha získat iluzorní vládu nad světem se nazývá falešné ego. Projevuje se ve třech kvalitách hmotné přírody a existuje pouze na úrovni mentální spekulace. Lidé v kvalitě dobra si myslí, že každý je Bůh, a proto se smějí čistým oddaným, kteří se snaží věnovat transcendentální láskyplné službě Pánu. Namyšlení lidé pod vlivem kvality vášně se snaží různými způsoby panovat hmotné přírodě. Někteří se věnují dobročinnosti, jako kdyby byli zplnomocněni konat druhým dobro podle svých vyspekulovaných plánů. Tito lidé jednají na úrovni světské dobročinnosti, ale jejich plány se zakládají na falešném egu. Jejich falešné ego dosahuje až takových rozměrů, že se chtějí stát Bohem. Poslední třída egoistických podmíněných duší (v kvalitě nevědomosti) mylně pokládá hrubohmotné tělo za vlastní já. Z toho důvodu se všechny jejich činnosti točí pouze kolem těla. Pán jim umožňuje hrát si podle jejich iluzorních egoistických představ, ale zároveň je tak laskavý, že jim dává možnost využít písem, jako je Bhagavad-gītā a Śrīmad-Bhāgavatam, z nichž mohou pochopit vědu o Kṛṣṇovi, a přivést tak své životy k dokonalosti. Celé hmotné stvoření je tedy určeno pro živé bytosti s falešným egem, které prodlévají na mentální úrovni pod vlivem různých druhů iluze v různých kvalitách hmotné přírody.