Text 2

Sloka 2

Devanagari

Dévanágarí

विदुर उवाच
सुखाय कर्माणि करोति लोको
न तै: सुखं वान्यदुपारमं वा ।
विन्देत भूयस्तत एव दु:खं
यदत्र युक्तं भगवान् वदेन्न: ॥ २ ॥

Text

Verš

vidura uvāca
sukhāya karmāṇi karoti loko
na taiḥ sukhaṁ vānyad-upāramaṁ vā
vindeta bhūyas tata eva duḥkhaṁ
yad atra yuktaṁ bhagavān vaden naḥ

Synonyms

Synonyma

viduraḥ uvāca — Vidura said; sukhāya — for attaining happiness; karmāṇi — fruitive activities; karoti — everyone does so; lokaḥ — in this world; na — never; taiḥ — by those activities; sukham — any happiness; vā — or; anyat — differently; upāramam — satiation; vā — either; vindeta — achieves; bhūyaḥ — on the contrary; tataḥ — by such activities; eva — certainly; duḥkham — miseries; yat — that which; atra — under the circumstances; yuktam — right course; bhagavān — O great one; vadet — may kindly enlighten; naḥ — us.

viduraḥ uvāca — Vidura řekl; sukhāya — pro dosažení štěstí; karmāṇi — plodonosné činnosti; karoti — každý vykonává; lokaḥ — v tomto světě; na — nikdy; taiḥ — takovými činnostmi; sukham — nějaké štěstí; vā — nebo; anyat — jinak; upāramam — uspokojení; vā — ani; vindeta — dosahuje; bhūyaḥ — naopak; tataḥ — těmito činnostmi; eva — jistě; duḥkham — neštěstí; yat — to, co; atra — podle okolností; yuktam — správný směr; bhagavān — ó veliký; vadet — laskavě vysvětli; naḥ — nám.

Translation

Překlad

Vidura said: O great sage, everyone in this world engages in fruitive activities to attain happiness, but one finds neither satiation nor the mitigation of distress. On the contrary, one is only aggravated by such activities. Please, therefore, give us directions on how one should live for real happiness.

Vidura řekl: Ó veliký mudrci, každý v tomto světě se zaměstnává plodonosnými činnostmi, aby dosáhl štěstí, ale nezískává ani spokojenost, ani úlevu v neštěstí. Naopak, je těmito činnostmi pouze roztrpčen. Dej nám prosím pokyny, jak má člověk žít, aby získal skutečné štěstí.

Purport

Význam

Vidura asked Maitreya some common questions, which was not originally his intention. Uddhava asked Vidura to approach Maitreya Muni and inquire into all the truths concerning the Lord — His name, fame, qualities, form, pastimes, entourage, etc. — and thus when Vidura approached Maitreya, he should have asked only about the Lord. But out of natural humility he did not immediately ask about the Lord, but inquired into a subject which would be of great importance to the common man. A common man cannot understand the Lord. He must first know the real position of his life under the influence of the illusory energy. In illusion one thinks that he can be happy only by fruitive activities, but what actually happens is that one becomes more and more entangled in the network of action and reaction and does not find any solution to the problem of life. There is a nice song in this connection: “Because of a great desire to have all happiness in life, I built this house. But unfortunately the whole scheme has turned to ashes because the house was unexpectedly set on fire.” The law of nature is like that. Everyone tries to become happy by planning in the material world, but the law of nature is so cruel that it sets fire to one’s schemes; the fruitive worker is not happy in his schemes, nor is there any satiation of his continuous hankering for happiness.

Vidura položil Maitreyovi několik všeobecných otázek, což původně nebylo jeho záměrem. Uddhava mu poradil, aby vyhledal Maitreyu Muniho a zevrubně se seznámil se všemi pravdami ohledně Pána, Jeho jména, slávy, vlastností, podoby, zábav, doprovodu atd., a proto když Vidura nalezl Maitreyu, měl se ho ptát pouze na Pána. Ze své přirozené pokory se ho však neptal na Pána hned, ale nejprve se dotazoval na věci, které mají větší význam pro obyčejného člověka. Obyčejný člověk nemůže pochopit Pána. Musí nejprve vědět, že žije pod vlivem iluzorní energie. V iluzi si člověk myslí, že může být šťastný jedině plodonosnými činnostmi, ale ve skutečnosti se tak více a více zaplétá do sítě akcí a reakcí a nenalézá pro svůj životní problém žádné řešení. To vystihuje jedna pěkná píseň: “Velice jsem toužil po veškerém štěstí, kterého je možno v životě dosáhnout, a proto jsem si postavil dům. Všechny plány mi však shořely na prach, protože v domě znenadání vypukl požár.” Takové jsou zákony přírody. Každý si plánuje štěstí v hmotném světě, ale zákony přírody jsou tak kruté, že jeho plány spálí na prach. Člověk, který pracuje pro plody své práce, není šťastný, jak si naplánoval, a jeho neustálá touha po štěstí se nikdy nenaplní.