Text 3

Sloka 3

Devanagari

Dévanágarí

तच्छ्रद्धयाक्रान्तमति: पितृदेवव्रत: पुमान् ।
गत्वा चान्द्रमसं लोकं सोमपा: पुनरेष्यति ॥ ३ ॥

Text

Verš

tac-chraddhayākrānta-matiḥ
pitṛ-deva-vrataḥ pumān
gatvā cāndramasaṁ lokaṁ
soma-pāḥ punar eṣyati

Synonyms

Synonyma

tat — to the demigods and forefathers; śraddhayā — with reverence; ākrānta — overcome; matiḥ — his mind; pitṛ — to the forefathers; deva — to the demigods; vrataḥ — his vow; pumān — the person; gatvā — having gone; cāndramasam — to the moon; lokam — planet; soma-pāḥ — drinking soma juice; punaḥ — again; eṣyati — will return.

tat — polobohům a předkům; śraddhayā — s úctou; ākrānta — překonán; matiḥ — jeho mysl; pitṛ — předkům; deva — polobohům; vrataḥ — jeho slib; pumān — osoba; gatvā — odešla; cāndramasam — na Měsíc; lokam — planetu; soma-pāḥ — pije šťávu soma; punaḥ — znovu; eṣyati — vrátí se.

Translation

Překlad

Such materialistic persons, attracted by sense gratification and devoted to the forefathers and demigods, can be elevated to the moon, where they drink an extract of the soma plant. They again return to this planet.

Tito materialisté, přitahovaní smyslovým požitkem a oddaní předkům a polobohům, se mohou dostat na Měsíc, kde pijí výtažek z rostliny soma. Poté se vrátí zpět na tuto planetu.

Purport

Význam

The moon is considered one of the planets of the heavenly kingdom. One can be promoted to this planet by executing different sacrifices recommended in the Vedic literature, such as pious activities in worshiping the demigods and forefathers with rigidity and vows. But one cannot remain there for a very long time. Life on the moon is said to last ten thousand years according to the calculation of the demigods. The demigods’ time is calculated in such a way that one day (twelve hours) is equal to six months on this planet. It is not possible to reach the moon by any material vehicle like a sputnik, but persons who are attracted by material enjoyment can go to the moon by pious activities. In spite of being promoted to the moon, however, one has to come back to this earth again when the merits of his works in sacrifice are finished. This is also confirmed in Bhagavad-gītā (9.21): te taṁ bhuktvā svarga-lokaṁ viśālaṁ kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti.

Měsíc je považován za jednu z nebeských planet. Dosáhnout této planety je možné prostřednictvím rozmanitých obětí, které doporučují Vedy, jako je zbožné uctívání polobohů a předků za dodržování přísných pravidel a slibů. Nelze tam však zůstat příliš dlouho. Život na Měsíci trvá deset tisíc let polobohů. Jeden den polobohů (dvanáct hodin) se v přepočtu rovná šesti měsícům na naší planetě. Na Měsíc se nikdo nemůže dostat raketoplány nebo jinými hmotnými dopravními prostředky, ale ti, které přitahuje hmotný požitek, se mohou na Měsíc dostat konáním zbožných činů. I když se tam však dostanou, musejí se po vyčerpání zásluh za své zbožné oběti vrátit zpět na Zemi. To je rovněž potvrzeno v Bhagavad-gītě (9.21): te taṁ bhuktvā svarga-lokaṁ viśālaṁ kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti.