Texts 12-15

Sloka 12-15

Devanagari

Dévanágarí

आद्य: स्थिरचराणां यो वेदगर्भ: सहर्षिभि: ।
योगेश्वरै: कुमाराद्यै: सिद्धैर्योगप्रवर्तकै: ॥ १२ ॥
भेदद‍ृष्टय‍ाभिमानेन नि:सङ्गेनापि कर्मणा ।
कर्तृत्वात्सगुणं ब्रह्म पुरुषं पुरुषर्षभम् ॥ १३ ॥
स संसृत्य पुन: काले कालेनेश्वरमूर्तिना ।
जाते गुणव्यतिकरे यथापूर्वं प्रजायते ॥ १४ ॥
ऐश्वर्यं पारमेष्ठ्यं च तेऽपि धर्मविनिर्मितम् ।
निषेव्य पुनरायान्ति गुणव्यतिकरे सति ॥ १५ ॥

Text

Verš

ādyaḥ sthira-carāṇāṁ yo
veda-garbhaḥ saharṣibhiḥ
yogeśvaraiḥ kumārādyaiḥ
siddhair yoga-pravartakaiḥ

bheda-dṛṣṭyābhimānena
niḥsaṅgenāpi karmaṇā
kartṛtvāt saguṇaṁ brahma
puruṣaṁ puruṣarṣabham

sa saṁsṛtya punaḥ kāle
kāleneśvara-mūrtinā
jāte guṇa-vyatikare
yathā-pūrvaṁ prajāyate

aiśvaryaṁ pārameṣṭhyaṁ ca
te ’pi dharma-vinirmitam
niṣevya punar āyānti
guṇa-vyatikare sati

Synonyms

Synonyma

ādyaḥ — the creator, Lord Brahmā; sthira-carāṇām — of the immobile and mobile manifestations; yaḥ — he who; veda-garbhaḥ — the repository of the Vedas; saha — along with; ṛṣibhiḥ — the sages; yoga-īśvaraiḥ — with great mystic yogīs; kumāra-ādyaiḥ — the Kumāras and others; siddhaiḥ — with the perfected living beings; yoga-pravartakaiḥ — the authors of the yoga system; bheda-dṛṣṭyā — because of independent vision; abhimānena — by misconception; niḥsaṅgena — nonfruitive; api — although; karmaṇā — by their activities; kartṛtvāt — from the sense of being a doer; sa-guṇam — possessing spiritual qualities; brahma — Brahman; puruṣam — the Personality of Godhead; puruṣa-ṛṣabham — the first puruṣa incarnation; saḥ — he; saṁsṛtya — having attained; punaḥ — again; kāle — at the time; kālena — by time; īśvara-mūrtinā — the manifestation of the Lord; jāte guṇa-vyatikare — when the interaction of the modes arises; yathā — as; pūrvam — previously; prajāyate — is born; aiśvaryam — opulence; pārameṣṭhyam — royal; ca — and; te — the sages; api — also; dharma — by their pious activities; vinirmitam — produced; niṣevya — having enjoyed; punaḥ — again; āyānti — they return; guṇa-vyatikare sati — when the interaction of the modes takes place.

ādyaḥ — stvořitel, Pán Brahmā; sthira-carāṇām — nehybných a pohyblivých projevů; yaḥ — ten, kdo; veda-garbhaḥ — zdroj Ved; saha — spolu s; ṛṣibhiḥ — mudrci; yoga-īśvaraiḥ — s velkými mystickými yogīny; kumāra-ādyaiḥ — Kumārové a další; siddhaiḥ — s dokonalými živými bytostmi; yoga-pravartakaiḥ — autoři systému yogy; bheda-dṛṣṭyā — vzhledem k nezávislému pohledu; abhimānena — mylnému závěru; niḥsaṅgena — který není plodonosný; api — ačkoliv; karmaṇā — svým jednáním; kartṛtvāt — od postoje konatele; sa-guṇam — s duchovními vlastnostmi; brahma — Brahman; puruṣam — Osobnost Božství; puruṣa-ṛṣabham — první inkarnace puruṣi; saḥ — on; saṁsṛtya — když dosáhl; punaḥ — znovu; kāle — v té době; kālena — časem; īśvara-mūrtinā — Pánovo zjevení; jāte guṇa-vyatikare — když dojde k vzájemnému působení kvalit; yathā — jako; pūrvam — dříve; prajāyate — je zrozen; aiśvaryam — bohatství; pārameṣṭhyam — královské; ca — a; te — mudrci; api — také; dharma — svými zbožnými činy; vinirmitam — vytvořené; niṣevya — když si užili; punaḥ — znovu; āyānti — vracejí se; guṇa-vyatikare sati — když probíhá vzájemné působení kvalit.

Translation

Překlad

My dear mother, someone may worship the Supreme Personality of Godhead with a special self-interest, but even demigods such as Lord Brahmā, great sages such as Sanat-kumāra and great munis such as Marīci have to come back to the material world again at the time of creation. When the interaction of the three modes of material nature begins, Brahmā, who is the creator of this cosmic manifestation and who is full of Vedic knowledge, and the great sages, who are the authors of the spiritual path and the yoga system, come back under the influence of the time factor. They are liberated by their nonfruitive activities and attain the first incarnation of the puruṣa, but at the time of creation they come back in exactly the same forms and positions they previously had.

Má drahá matko, někdo uctívá Nejvyšší Osobnost Božství s osobními zájmy, ale věz, že dokonce i polobozi, jako je Pán Brahmā, velcí mudrci, jako je Sanat-kumāra, a velcí muniové, jako je Marīci, se musí vrátit do hmotného světa, když dojde k jeho opětovnému stvoření. Brahmā, stvořitel vesmíru a zdroj veškeré védské moudrosti, a velcí mudrci, kteří jsou autory duchovní cesty a zakladateli systému yogy, znovu upadají pod vliv časového faktoru, jakmile začne vzájemné působení tří kvalit hmotné přírody. Jsou osvobozeni svým neplodonosným jednáním a dosahují první inkarnace puruṣi. Když však dojde k novému stvoření, vracejí se ve stejných podobách a zaujímají stejná postavení, jaká měli dříve.

Purport

Význam

That Brahmā becomes liberated is known to everyone, but he cannot liberate his devotees. Demigods like Brahmā and Lord Śiva cannot give liberation to any living entity. As it is confirmed in Bhagavad-gītā, only one who surrenders unto Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead, can be liberated from the clutches of māyā. Brahmā is called here ādyaḥ sthira-carāṇām. He is the original, first-created living entity, and after his own birth he creates the entire cosmic manifestation. He was fully instructed in the matter of creation by the Supreme Lord. Here he is called veda-garbha, which means that he knows the complete purpose of the Vedas. He is always accompanied by such great personalities as Marīci, Kaśyapa and the seven sages, as well as by great mystic yogīs, the Kumāras and many other spiritually advanced living entities, but he has his own interest, separate from the Lord’s. Bheda-dṛṣṭyā means that Brahmā sometimes thinks that he is independent of the Supreme Lord, or he thinks of himself as one of the three equally independent incarnations. Brahmā is entrusted with creation, Viṣṇu maintains and Rudra, Lord Śiva, destroys. The three of them are understood to be incarnations of the Supreme Lord in charge of the three different material modes of nature, but none of them is independent of the Supreme Personality of Godhead. Here the word bheda-dṛṣṭyā occurs because Brahmā has a slight inclination to think that he is as independent as Rudra. Sometimes Brahmā thinks that he is independent of the Supreme Lord, and the worshiper also thinks that Brahmā is independent. For this reason, after the destruction of this material world, when there is again creation by the interaction of the material modes of nature, Brahmā comes back. Although Brahmā reaches the Supreme Personality of Godhead as the first puruṣa incarnation, Mahā-Viṣṇu, who is full with transcendental qualities, he cannot stay in the spiritual world.

Každý ví, že Brahmā dosáhne vysvobození. Nemůže však vysvobodit své stoupence. Polobozi, jako Brahmā a Pán Śiva, nemohou vysvobodit žádnou živou bytost. Jak potvrzuje Bhagavad-gītā, jen ten, kdo se odevzdá Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, může být osvobozen ze zajetí māyi. Brahmā je zde označen jako ādyaḥ sthira-carāṇām — je původní, první stvořenou živou bytostí, která po svém zrození tvoří celý vesmírný projev. Nejvyšší Pán ho Osobně naučil tvořit. Brahmā je veda-garbha neboli ten, kdo zná konečný smysl Ved. Je stále ve společnosti významných osobností, jakými jsou Marīci, Kaśyapa, sedm mudrců, velcí mystičtí yogīni, Kumārové a celá řada dalších duchovně pokročilých živých bytostí. Nicméně Brahmā je rovněž motivován osobními touhami, které jsou oddělené od přání Nejvyššího Pána. Bheda-dṛṣṭyā znamená, že si Brahmā někdy myslí, že je na Nejvyšším Pánovi nezávislý nebo že je jednou ze tří rovnocenně nezávislých inkarnací. Brahmā je pověřen tvořením, Viṣṇu udržuje a Rudra, Pán Śiva, ničí. Všichni tři jsou inkarnacemi Nejvyššího Pána a každý z nich má na starost jednu kvalitu hmotné přírody. Žádný však není nezávislý na Nejvyšší Osobnosti Božství. Slovo bheda-dṛṣṭyā se zde vyskytuje proto, že Brahmā má někdy sklon myslet si, že je stejně nezávislý jako Rudra. Někdy si Brahmā myslí, že nezávisí na Nejvyšším Pánu, a jeho oddaní si myslí totéž. Proto když po zničení hmotného vesmíru vzájemným působením hmotných kvalit přírody znovu dojde k tvoření, Brahmā se vrací zpět. Přestože Brahmā dospěje až k Nejvyššímu Pánu v Jeho inkarnaci prvního puruṣi, Mahā-Viṣṇua, Jenž je plný transcendentálních vlastností, nemůže v duchovním světě zůstat.

The specific significance of his coming back may be noted. Brahmā and the great ṛṣis and the great master of yoga (Śiva) are not ordinary living entities; they are very powerful and have all the perfections of mystic yoga. But still they have an inclination to try to become one with the Supreme, and therefore they have to come back. In the Śrīmad-Bhāgavatam it is accepted that as long as one thinks that he is equal with the Supreme Personality of Godhead, he is not completely purified or knowledgeable. In spite of going up to the first puruṣa-avatāra, Mahā-Viṣṇu, after the dissolution of this material creation, such personalities again fall down or come back to the material creation.

To, že se Brahmā vrací, je pozoruhodné. Brahmā, velcí ṛṣiové a velký mistr yogy (Śiva) nejsou obyčejné živé bytosti; jsou velice mocní a obdaření všemi dokonalostmi mystické yogy. Přesto však mají sklon usilovat o splynutí s Nejvyšším, a proto se musejí vracet. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu stojí, že dokud si někdo myslí, že se Pánu vyrovná, není zcela očištěný a nemá dokonalé poznání. I když se taková osoba může po zničení tohoto hmotného stvoření dostat až k prvnímu puruṣa-avatārovi, Mahā-Viṣṇuovi, znovu poklesne a vrátí se zpět do hmotného světa.

It is a great falldown on the part of the impersonalists to think that the Supreme Lord appears within a material body and that one should therefore not meditate upon the form of the Supreme but should meditate instead on the formless. For this particular mistake, even the great mystic yogīs or great stalwart transcendentalists also come back again when there is creation. All living entities other than the impersonalists and monists can directly take to devotional service in full Kṛṣṇa consciousness and become liberated by developing transcendental loving service to the Supreme Personality of Godhead. Such devotional service develops in the degrees of thinking of the Supreme Lord as master, as friend, as son and, at last, as lover. These distinctions in transcendental variegatedness must always be present.

Velkou chybou impersonalistů je domněnka, že Nejvyšší Pán přichází v hmotném těle. Podle nich by tedy člověk neměl meditovat o podobě Nejvyššího, ale raději o něčem beztvarém. Právě kvůli tomuto omylu se i velcí mystičtí yogīni a pokročilí transcendentalisté musejí vrátit, když dojde k novému stvoření. S výjimkou impersonalistů a monistů má každý možnost zapojit se v plném vědomí Kṛṣṇy přímo do oddané služby a osvobodit se rozvíjením transcendentální láskyplné služby Nejvyšší Osobnosti Božství. Taková oddaná služba se postupně vyvíjí ve schopnost myslet na Nejvyšší Osobnost Božství jako na svého pána, přítele, syna a nakonec milence. Transcendentální různorodost musí vždy existovat.