Text 1

Sloka 1

Devanagari

Dévanágarí

कपिल उवाच
अथ यो गृहमेधीयान्धर्मानेवावसन्गृहे ।
काममर्थं च धर्मान्स्वान्दोग्धि भूय: पिपर्ति तान् ॥ १ ॥

Text

Verš

kapila uvāca
atha yo gṛha-medhīyān
dharmān evāvasan gṛhe
kāmam arthaṁ ca dharmān svān
dogdhi bhūyaḥ piparti tān

Synonyms

Synonyma

kapilaḥ uvāca — Lord Kapila said; atha — now; yaḥ — the person who; gṛha-medhīyān — of the householders; dharmān — duties; eva — certainly; āvasan — living; gṛhe — at home; kāmam — sense gratification; artham — economic development; ca — and; dharmān — religious rituals; svān — his; dogdhi — enjoys; bhūyaḥ — again and again; piparti — performs; tān — them.

kapilaḥ uvāca — Pán Kapila řekl; atha — nyní; yaḥ — ten, kdo; gṛha-medhīyān — hospodářů; dharmān — povinnosti; eva — jistě; āvasan — žijící; gṛhe — doma; kāmam — smyslový požitek; artham — hospodářský rozvoj; ca — a; dharmān — náboženské obřady; svān — své; dogdhi — užívá si; bhūyaḥ — znovu a znovu; piparti — vykonává; tān — je.

Translation

Překlad

The Personality of Godhead said: The person who lives in the center of household life derives material benefits by performing religious rituals, and thereby he fulfills his desire for economic development and sense gratification. Again and again he acts the same way.

Nejvyšší Pán řekl: Kdo žije obklopen svou rodinou, získává vykonáváním náboženských obřadů různé hmotné výhody, a vyplňuje tak touhy po hospodářském rozvoji a smyslovém požitku. To se znovu a znovu opakuje.

Purport

Význam

There are two kinds of householders. One is called the gṛhamedhī, and the other is called the gṛhastha. The objective of the gṛhamedhī is sense gratification, and the objective of the gṛhastha is self-realization. Here the Lord is speaking about the gṛhamedhī, or the person who wants to remain in this material world. His activity is to enjoy material benefits by performing religious rituals for economic development and thereby ultimately satisfy the senses. He does not want anything more. Such a person works very hard throughout his life to become very rich and eat very nicely and drink. By giving some charity for pious activity he can go to a higher planetary atmosphere in the heavenly planets in his next life, but he does not want to stop the repetition of birth and death and finish with the concomitant miserable factors of material existence. Such a person is called a gṛhamedhī.

Existují dva druhy hospodářů — gṛhamedhī a gṛhastha. Cílem života gṛhamedhīho je smyslový požitek, zatímco cílem gṛhasthy je seberealizace. Pán zde hovoří o gṛhamedhīm — člověku, který chce zůstat v hmotném světě. Gṛhamedhī si chce užívat hmotných výhod života tím, že koná náboženské obřady za účelem dosažení hospodářského rozvoje, od kterého si slibuje smyslový požitek. Po ničem jiném netouží. Po celý svůj život těžce pracuje, aby hodně zbohatl a mohl jíst a pít, co hrdlo ráčí. Dává také milodary na zbožné účely, čímž si připravuje příští život na nebeských planetách, ale nechce ukončit koloběh opakovaného zrození a smrti a s ním spojené strasti hmotné existence. Takový člověk se nazývá gṛhamedhī.

A gṛhastha is a person who lives with family, wife, children and relatives but has no attachment for them. He prefers to live in family life rather than as a mendicant or sannyāsī, but his chief aim is to achieve self-realization, or to come to the standard of Kṛṣṇa consciousness. Here, however, Lord Kapiladeva is speaking about the gṛhamedhīs, who have made their aim the materialistically prosperous life, which they achieve by sacrificial ceremonies, by charities and by good work. They are posted in good positions, and since they know that they are using up their assets of pious activities, they again and again perform activities of sense gratification. It is said by Prahlāda Mahārāja, punaḥ punaś carvita-carvaṇānām: they prefer to chew the already chewed. Again and again they experience the material pangs, even if they are rich and prosperous, but they do not want to give up this kind of life.

Gṛhastha sice žije s rodinou, se ženou, dětmi a příbuznými, ale není k nim připoutaný. Je mu milejší žít s rodinou než se stát potulným mnichem či sannyāsīnem, nicméně jeho hlavním cílem je dosáhnout seberealizace neboli dojít na úroveň vědomí Kṛṣṇy. Pán Kapiladeva v tomto verši hovoří o gṛhamedhīch, kteří si za svůj cíl vytyčili hmotnou prosperitu, jíž chtějí dosáhnout vykonáváním obětních obřadů, rozdáváním milodarů a dobrými skutky. Jsou to vesměs dobře postavení lidé, a jelikož si uvědomují, že nepřetržitě vyčerpávají reakce za své zbožné činy, věnují se znovu a znovu činnostem, jejichž jediným účelem je smyslový požitek. Prahlāda Mahārāja řekl: punaḥ punaś carvita-carvaṇānām — s chutí žvýkají to, co již bylo přežvýkané. Neustále hmotně strádají, přestože jsou bohatí a úspěšní. Nechtějí se však tohoto způsobu života vzdát.