Text 31

Sloka 31

Devanagari

Dévanágarí

तदर्थं कुरुते कर्म यद्बद्धो याति संसृतिम् ।
योऽनुयाति ददत्‍क्‍लेशमविद्याकर्मबन्धन: ॥ ३१ ॥

Text

Verš

tad-arthaṁ kurute karma
yad-baddho yāti saṁsṛtim
yo ’nuyāti dadat kleśam
avidyā-karma-bandhanaḥ

Synonyms

Synonyma

tat-artham — for the sake of the body; kurute — he performs; karma — actions; yat-baddhaḥ — bound by which; yāti — he goes; saṁsṛtim — to repeated birth and death; yaḥ — which body; anuyāti — follows; dadat — giving; kleśam — misery; avidyā — by ignorance; karma — by fruitive activities; bandhanaḥ — the cause of bondage.

tat-artham — pro tělo; kurute — vykonává; karma — činy; yat-baddhaḥ — jimiž spoutána; yāti — jde; saṁsṛtim — do koloběhu zrození a smrti; yaḥ — které tělo; anuyāti — následuje; dadat — dávající; kleśam — utrpení; avidyā — nevědomostí; karma — plodonosnými činy; bandhanaḥ — příčina otroctví.

Translation

Překlad

For the sake of the body, which is a source of constant trouble to him and which follows him because he is bound by ties of ignorance and fruitive activities, he performs various actions which cause him to be subjected to repeated birth and death.

Pro tělo, které je pro ni zdrojem neustálých potíží a které ji následuje, protože je spoutána pouty nevědomosti a plodonosných činností, vykonává živá bytost různé činy, které ji nutí podstupovat opakované zrození a smrt.

Purport

Význam

In Bhagavad-gītā it is said that one has to work to satisfy Yajña, or Viṣṇu, for any work done without the purpose of satisfying the Supreme Personality of Godhead is a cause of bondage. In the conditioned state a living entity, accepting his body as himself, forgets his eternal relationship with the Supreme Personality of Godhead and acts on the interest of his body. He takes the body as himself, his bodily expansions as his kinsmen, and the land from which his body is born as worshipable. In this way he performs all sorts of misconceived activities, which lead to his perpetual bondage in repetition of birth and death in various species.

V Bhagavad-gītě je řečeno, že člověk musí pracovat, aby uspokojil Yajñu neboli Viṣṇua, neboť jakákoliv práce vykonávaná s jiným cílem než uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství je příčinou otroctví. Živá bytost v podmíněném stavu pokládá své tělo za sebe samotnou, zapomíná na svůj věčný vztah s Nejvyšší Osobností Božství a jedná v zájmu svého těla. Tělo považuje za sebe sama, své tělesné expanze za své příbuzné a zemi, v níž se tělo narodilo, za hodnou uctívání. Na základě tohoto mylného chápání vykonává všemožné nesmyslné činnosti, které ji vedou do trvalého otroctví opakovaného rození a umírání v různých životních druzích.

In modern civilization, the so-called social, national and government leaders mislead people more and more, under the bodily conception of life, with the result that all the leaders, with their followers, are gliding down to hellish conditions birth after birth. An example is given in Śrīmad-Bhāgavatam. Andhā yathāndhair upanīyamānāḥ: when a blind man leads several other blind men, the result is that all of them fall down in a ditch. This is actually happening. There are many leaders to lead the ignorant public, but because every one of them is bewildered by the bodily conception of life, there is no peace and prosperity in human society. So-called yogīs who perform various bodily feats are also in the same category as such ignorant people because the haṭha-yoga system is especially recommended for persons who are grossly implicated in the bodily conception. The conclusion is that as long as one is fixed in the bodily conception, he has to suffer birth and death.

Takzvaní společenští, národní a vládní vůdci v moderní společnosti čím dál více matou lidi tělesným pojetím života a výsledkem toho je, že se všichni vůdci i se svými následovníky život za životem propadají do pekelných podmínek. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu je příklad: andhā yathāndhair upanīyamānāḥ — když slepý člověk vede několik dalších slepců, výsledkem je, že všichni spadnou do jámy. Právě to se děje. Je mnoho vůdců, kteří chtějí vést nevědomou veřejnost, ale všichni jsou zmateni tělesným pojetím života, a proto v lidské společnosti není mír ani blahobyt. Takzvaní yogīni, kteří předvádějí různé tělesné zázraky, spadají do stejné kategorie jako tito nevědomí lidé, protože systém haṭha-yogy se zvláště doporučuje lidem příliš zapleteným do tělesného pojetí. Závěr je takový, že dokud je živá bytost upnutá k tělesnému pojetí, musí podstupovat zrození a smrt.