Text 33
Sloka 33
Devanagari
Dévanágarí
याति जीवोऽन्धतामिस्रं चरमं तमस: पदम् ॥ ३३ ॥
Text
Verš
kuṭumba-bharaṇotsukaḥ
yāti jīvo ’ndha-tāmisraṁ
caramaṁ tamasaḥ padam
kuṭumba-bharaṇotsukaḥ
yāti jīvo ’ndha-tāmisraṁ
caramaṁ tamasaḥ padam
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
Therefore a person who is very eager to maintain his family and kinsmen simply by black methods certainly goes to the darkest region of hell, which is known as Andha-tāmisra.
Člověk, který si velice přeje udržovat svoji rodinu a příbuzné pouze černými metodami, půjde nepochybně do nejtemnějších oblastí pekla Andha-tāmisra.
Purport
Význam
Three words in this verse are very significant. Kevalena means “only by black methods,” adharmeṇa means “unrighteous” or “irreligious,” and kuṭumba-bharaṇa means “family maintenance.” Maintaining one’s family is certainly the duty of a householder, but one should be eager to earn his livelihood by the prescribed method, as stated in the scriptures. In Bhagavad-gītā it is described that the Lord has divided the social system into four classifications of castes, or varṇas, according to quality and work. Apart from Bhagavad-gītā, in every society a man is known according to his quality and work. For example, when a man is constructing wooden furniture, he is called a carpenter, and a man who works with an anvil and iron is called a blacksmith. Similarly, a man who is engaged in the medical or engineering fields has a particular duty and designation. All these human activities have been divided by the Supreme Lord into four varṇas, namely brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya and śūdra. In Bhagavad-gītā and in other Vedic literatures, the specific duties of the brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya and śūdra are mentioned.
V tomto verši jsou velice důležitá tři slova. Kevalena znamená “pouze černými metodami”, adharmeṇa znamená “nečestný” nebo “bezbožný” a kuṭumba-bharaṇa znamená “udržování rodiny”. Hospodář má jistě za povinnost udržovat svoji rodinu, ale měl by se snažit vydělávat na živobytí předepsanou metodou, kterou uvádějí písma. V Bhagavad-gītě je řečeno, že Pán rozdělil společenský systém do čtyř tříd neboli vareṇ podle vlastností a činností. I když pomineme Bhagavad-gītu, v každé společnosti má člověk určité jméno podle svých vlastností a činností. Vyrábí-li například dřevěný nábytek, je známý jako truhlář, a pracuje-li s kovadlinou a železem, nazývá se kovář. Své povinnosti a označení mají i ti, kdo pracují v oblasti lékařství nebo inženýrství. Nejvyšší Pán rozdělil všechny tyto lidské činnosti do čtyř vareṇ, které tvoří brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové. Bhagavad-gītā a další védská písma popisují dané povinnosti brāhmaṇů, kṣatriyů, vaiśyů a śūdrů.
One should work honestly according to his qualification. He should not earn his livelihood unfairly, by means for which he is not qualified. If a brāhmaṇa who works as a priest so that he may enlighten his followers with the spiritual way of life is not qualified as a priest, then he is cheating the public. One should not earn by such unfair means. The same is applicable to a kṣatriya or to a vaiśya. It is especially mentioned that the means of livelihood of those who are trying to advance in Kṛṣṇa consciousness must be very fair and uncomplicated. Here it is mentioned that he who earns his livelihood by unfair means (kevalena) is sent to the darkest hellish region. Otherwise, if one maintains his family by prescribed methods and honest means, there is no objection to one’s being a family man.
Člověk má pracovat čestně podle svých předpokladů. Nemá své živobytí získávat nečestným způsobem, pomocí prostředků, pro které není kvalifikován. Pokud brāhmaṇa jako kazatel poučuje své stoupence o duchovním životě, ale přitom nemá kvalifikace kazatele, pak podvádí veřejnost. Nikdo by si neměl takto nečestně vydělávat. Totéž platí i pro kṣatriyu nebo vaiśyu. Zvláště se uvádí, že ti, kdo usilují o rozvoj vědomí Kṛṣṇy, si musí opatřovat živobytí velice čestnými a jednoduchými metodami. Zde se uvádí, že ten, kdo si vydělává nečestným způsobem (kevalena), půjde do nejtemnějších pekelných oblastí. Pokud však člověk udržuje svoji rodinu předepsanými metodami a čestnými prostředky, není nic špatného na tom, že je hospodářem.