Text 28

Sloka 28

Devanagari

Dévanágarí

अन्नं चोरुरसं तेभ्यो दत्त्वा भगवदर्पणम् ।
गोविप्रार्थासव: शूरा: प्रणेमुर्भुवि मूर्धभि: ॥ २८ ॥

Text

Verš

annaṁ coru-rasaṁ tebhyo
dattvā bhagavad-arpaṇam
go-viprārthāsavaḥ śūrāḥ
praṇemur bhuvi mūrdhabhiḥ

Synonyms

Synonyma

annam — foodstuff; ca — also; uru-rasam — highly delicious; tebhyaḥ — unto the brāhmaṇas; dattvā — after supplying; bhagavat-arpaṇam — which was first offered to the Personality of Godhead; go — cows; vipra — brāhmaṇas; artha — purpose; asavaḥ — purpose of living; śūrāḥ — all the valiant kṣatriyas; praṇemuḥ — offered obeisances; bhuvi — touching the ground; mūrdhabhiḥ — with their heads.

annam — pokrmy; ca — také; uru-rasam — velice lahodné; tebhyaḥ — brāhmaṇům; dattvā — poté, co dali; bhagavat-arpaṇam — co bylo nejprve nabídnuto Osobnosti Božství; go — krávy; vipra — brāhmaṇové; artha — smysl; asavaḥ — smysl života; śūrāḥ — všichni udatní kṣatriyové; praṇemuḥ — vzdali poklony; bhuvi — dotýkajíce se země; mūrdhabhiḥ — svými hlavami.

Translation

Překlad

Thereafter they offered the brāhmaṇas highly delicious foodstuffs first offered to the Personality of Godhead and offered their respectful obeisances by touching their heads to the ground. They lived perfectly by protecting the cows and the brāhmaṇas.

Poté přinesli brāhmaṇům velice lahodné pokrmy, které byly nejprve nabídnuty Osobnosti Božství, a vzdali uctivé poklony tím, že se hlavami dotkli země. Jejich životy byly dokonalé, neboť chránili krávy a brāhmaṇy.

Purport

Význam

The behavior exhibited by the descendants of Yadu in the pilgrimage site of Prabhāsa was highly cultured and exactly to the point of human perfection. The perfection of human life is attained by following three principles of civilization: protecting the cows, maintaining the brahminical culture and, above all, becoming a pure devotee of the Lord. Without becoming a devotee of the Lord, one cannot perfect one’s human life. The perfection of human life is to be elevated to the spiritual world, where there is no birth, no death, no disease and no old age. That is the highest perfectional aim of human life. Without this aim, any amount of material advancement in so-called comforts can only bring the defeat of the human form of life.

Chování potomků Yadua na poutním místě Prabhāsa bylo vysoce kultivované a bylo ukázkou dokonalosti lidské existence. Člověk dosahuje dokonalosti následováním tří zásad civilizovaného života: ochranou krav, udržováním bráhmanské kultury a hlavně tím, že se stane čistým oddaným Pána. Nikdo nemůže dovést svůj lidský život k dokonalosti, aniž by se stal oddaným Pána. Dokonalým naplněním lidského života je přemístit se do duchovního světa, kde neexistuje zrození, smrt, nemoc ani stáří. To je nejvyšší dokonalost lidského života. Lidská společnost, která nemá tento cíl, je neúspěšná bez ohledu na to, jakého dosahuje hmotného rozvoje a jak zvyšuje své takzvané pohodlí.

Brāhmaṇas and Vaiṣṇavas do not accept any foodstuff which is not first offered to the Personality of Godhead. Foodstuff offered to the Lord is accepted by the devotees as the mercy of the Lord. After all, the Lord supplies all kinds of foodstuff, both to the human being and to other animals. A human being must be conscious of the fact that all foodstuffs, namely grains, vegetables, milk, water, etc. — the prime necessities of life — are supplied for mankind by the Lord, and such foodstuffs cannot be manufactured by any scientist or materialist in a laboratory or factory established by human effort. The intelligent class of men are called brāhmaṇas, and those who have realized the Absolute Truth in His supreme personal feature are called Vaiṣṇavas. But both of them accept foodstuffs which are the remnants of sacrifice. Sacrifice is ultimately meant to satisfy the yajña-puruṣa, Viṣṇu. In Bhagavad-gītā (3.13) it is said that one who accepts foodstuffs as the remnants of sacrifice is freed from all sinful reactions, and one who cooks foodstuffs for maintenance of his body takes in all kinds of sins, which lead only to suffering. The foodstuffs prepared by the Yadus at the Prabhāsa pilgrimage site to offer to the bona fide brāhmaṇas there were all offered to the Personality of Godhead, Viṣṇu. The Yadus offered their sincere obeisances by touching their heads to the ground. The Yadus or any enlightened family in Vedic culture are trained for attainment of human perfection by total cooperation of service between the different divisions of social orders.

Brāhmaṇové a vaiṣṇavové nepřijímají žádné pokrmy, které nebyly nejprve obětovány Osobnosti Božství. Potravu obětovanou Pánovi přijímají oddaní jako Jeho milost. Pán ostatně dává potravu jak lidem, tak i zvířatům. Každý člověk si musí být vědom skutečnosti, že veškerá potrava—obilí, zelenina, mléko, voda atd., tedy všechny základní nezbytnosti—pochází od Pána a že žádný vědec či materialista nedokáže tuto potravu vyrobit v laboratoři nebo v továrně, kterou lidé postavili svým vlastním úsilím. Inteligentní třída lidí se nazývá brāhmaṇové a ti, kteří realizovali Absolutní Pravdu v nejvyšším osobním rysu, se nazývají vaiṣṇavové. Jak brāhmaṇové, tak i vaiṣṇavové přijímají jedině potravu, která je zbytkem po oběti. Každá oběť má z konečného hlediska uspokojit yajña-puruṣu, Viṣṇua. V Bhagavad-gītě (3.13) je řečeno, že ten, kdo přijímá pokrmy, které jsou zbytkem po oběti, je osvobozen od všech hříšných reakcí, zatímco ten, kdo vaří pokrmy pro udržování svého těla, přijímá všemožné hříchy, jež mu přinášejí pouze utrpení. Všechny pokrmy, které připravili Yaduovci na poutním místě Prabhāsa, aby je nabídli pravým brāhmaṇům, byly nejprve nabídnuty Osobnosti Božství, Viṣṇuovi. Yaduovci vzdali své upřímné poklony tím, že se hlavami dotkli země. Jako každá kulturní rodina ve védské civilizaci byli Yaduovci připraveni na dosažení dokonalosti lidského života dodržováním pravidel spolupráce a výměny služeb mezi jednotlivými třídami a duchovními stavy ve společnosti.

The word uru-rasam is also significant here. Hundreds of delicacies can be prepared simply by the combination of grains, vegetables and milk. All such preparations are in the mode of goodness and therefore may be offered to the Personality of Godhead. As stated in Bhagavad-gītā (9.26), the Lord accepts only foodstuffs which are within the range of fruits, flowers, leaves and liquids, provided they are offered in complete devotional service. Devotional service is the only criterion for a bona fide offering to the Lord. The Lord assures that He positively eats such foodstuffs offered by the devotees. So, judging from all sides, the Yadus were perfectly trained civilized persons, and their being cursed by the brāhmaṇa sages was only by the desire of the Lord; the whole incident was a warning to all concerned that no one should behave lightly with brāhmaṇas and Vaiṣṇavas.

Významné je zde rovněž slovo uru-rasam. Z obilí, zeleniny a mléka lze připravit stovky lahůdek. Všechna taková jídla jsou v kvalitě dobra, a proto je lze nabídnout Osobnosti Božství. Pán říká v Bhagavad-gītě (9.26), že přijímá pouze pokrmy, které jsou připraveny z ovoce, květů, lístků a vody a které Mu člověk nabízí ve své čisté oddané službě. Oddanost je jediným kritériem toho, je-li oběť Pánovi pravá. Pán potvrzuje, že pokrmy, které Mu oddaní nabízejí, skutečně ochutnává. Yaduovci tedy byli po všech stránkách dokonale vychovaní civilizovaní lidé a bráhmanští mudrci je prokleli pouze proto, že to bylo Pánovo přání. Celá událost byla pro všechny varováním, že není radno se chovat lehkovážně k brāhmaṇům a vaiṣṇavům.

Thus end the Bhaktivedanta purports of the Third Canto, Third Chapter, of the Śrīmad-Bhāgavatam, entitled “The Lord’s pastimes Out of Vṛndāvana.”

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke třetí kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Pánovy zábavy mimo Vṛndāvan”.