Text 27

Sloka 27

Devanagari

Dévanágarí

हिरण्यं रजतं शय्यां वासांस्यजिनकम्बलान् ।
यानं रथानिभान् कन्या धरां वृत्तिकरीमपि ॥ २७ ॥

Text

Verš

hiraṇyaṁ rajataṁ śayyāṁ
vāsāṁsy ajina-kambalān
yānaṁ rathān ibhān kanyā
dharāṁ vṛtti-karīm api

Synonyms

Synonyma

hiraṇyam — gold; rajatam — gold coins; śayyām — bedding; vāsāṁsi — clothing; ajina — animal skin for seats; kambalān — blankets; yānam — horses; rathān — chariots; ibhān — elephants; kanyāḥ — girls; dharām — land; vṛtti-karīm — to provide livelihood; api — also.

hiraṇyam — zlato; rajatam — zlaté mince; śayyām — lůžkoviny; vāsāṁsi — oděvy; ajina — podložky na sezení ze zvířecí kůže; kambalān — pokrývky; yānam — koně; rathān — vozy; ibhān — slony; kanyāḥ — dívky; dharām — zemi; vṛtti-karīm — pro zajištění živobytí; api — také.

Translation

Překlad

The brāhmaṇas were not only given well-fed cows in charity, but also gold, gold coins, bedding, clothing, animal-skin seats, blankets, horses, elephants, girls and sufficient land for maintenance.

Brāhmaṇové dostali jako milodary nejen dobře živené krávy, ale také zlato, zlaté mince, lůžkoviny, oděvy, sedátka ze zvířecí kůže, přikrývky, koně, slony, dívky a dostatek země pro zajištění živobytí.

Purport

Význam

All these charities were meant for the brāhmaṇas, whose lives were devoted entirely to the welfare of society, both spiritually and materially. The brāhmaṇas were not giving their services as paid servants, but the society provided them with all necessities. It was arranged for some of the brāhmaṇas, who were in difficulty for marriage, to be given girls. The brāhmaṇas, therefore, had no economic problems. The kṣatriya kings and rich mercantile men would provide them with all that they needed, and in exchange the brāhmaṇas were completely devoted to the elevation of society. That was the way of social cooperation between the different castes. When the brāhmaṇa class or caste gradually became easygoing, being fed by the society although they had no brahminical qualifications, they degraded themselves into brahma-bandhus, or disqualified brāhmaṇas, and thus other members of society also gradually fell down from the social standard of progressive life. As described in Bhagavad-gītā, the caste system is the creation of the Lord and is arranged according to the quality of work rendered to society and not in terms of birthright, as falsely claimed in the present degraded society.

Všechny tyto milodary byly určeny pro brāhmaṇy, kteří zcela zasvětili své životy blahu společnosti jak po duchovní, tak po hmotné stránce. Brāhmaṇové neposkytovali své služby jako placení služebníci, ale společnost je zaopatřovala vším nezbytným. Pro některé brāhmaṇy, kteří měli potíže se ženěním, bylo zařízeno, aby dostali dívky. Brāhmaṇové tedy neměli žádné hospodářské problémy. Kšatrijští králové a bohatí obchodníci je zásobovali vším potřebným a brāhmaṇové se na oplátku věnovali pouze povznesení společnosti. Tak vypadala společenská spolupráce mezi různými kastami. Třída neboli kasta brāhmaṇů však postupně zpohodlněla a její příslušníci se nechávali společností živit i přesto, že neměli žádné bráhmanské kvalifikace. Tak se začali objevovat degenerovaní brahma-bandhuové neboli nekvalifikovaní brāhmaṇové, což vedlo k tomu, že i další společenské třídy ztratily svoji úroveň. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě, kastovní systém stvořil Pán a uspořádal ho podle kvality práce, a nikoliv podle původu, jak prohlašují různí podvodníci v současné degradované společnosti.