Text 17
Sloka 17
Devanagari
Dévanágarí
स वै द्रौण्यस्त्रसंप्लुष्ट: पुनर्भगवता धृत: ॥ १७ ॥
Text
Verš
vaṁśaḥ sādhv-abhimanyunā
sa vai drauṇy-astra-sampluṣṭaḥ
punar bhagavatā dhṛtaḥ
vaṁśaḥ sādhv-abhimanyunā
sa vai drauṇy-astra-sampluṣṭaḥ
punar bhagavatā dhṛtaḥ
Synonyms
Synonyma
uttarāyām — unto Uttarā; dhṛtaḥ — conceived; pūroḥ — of Pūru; vaṁśaḥ — descendant; sādhu-abhimanyunā — by the hero Abhimanyu; saḥ — he; vai — certainly; drauṇi-astra — by the weapon of Drauṇi, the son of Droṇa; sampluṣṭaḥ — being burnt; punaḥ — again, for the second time; bhagavatā — by the Personality of Godhead; dhṛtaḥ — was protected.
Translation
Překlad
The embryo of Pūru’s descendant begotten by the great hero Abhimanyu in the womb of Uttarā, his wife, was burnt by the weapon of the son of Droṇa, but later he was again protected by the Lord.
Zárodek Pūruova potomka, jehož počal velký hrdina Abhimanyu v lůně své ženy Uttary, byl spálen zbraní syna Droṇy, ale později ho Pán znovu ochránil.
Purport
Význam
The embryonic body of Parīkṣit which was in formation after Uttarā’s pregnancy by Abhimanyu, the great hero, was burned by the brahmāstra of Aśvatthāmā, but a second body was given by the Lord within the womb, and thus the descendant of Pūru was saved. This incident is the direct proof that the body and the living entity, the spiritual spark, are different. When the living entity takes shelter in the womb of a woman through the injection of the semen of a man, there is an emulsification of the man’s and woman’s discharges, and thus a body is formed the size of a pea, gradually developing into a complete body. But if the developing embryo is destroyed in some way or other, the living entity has to take shelter in another body or in the womb of another woman. The particular living entity who was selected to be the descendant of Mahārāja Pūru, or the Pāṇḍavas, was not an ordinary living entity, and by the superior will of the Lord he was destined to be the successor to Mahārāja Yudhiṣṭhira. Therefore, when Aśvatthāmā destroyed the embryo of Mahārāja Parīkṣit, the Lord, by His own internal potency, entered into the womb of Uttarā by His plenary portion just to give audience to the would-be Mahārāja Parīkṣit, who was in great danger. By His appearance within the womb, the Lord encouraged the child and gave him complete protection in a new body by His omnipotency. By His power of omnipresence He was present both inside and outside of Uttarā and other members of the Pāṇḍava family.
Zárodek těla Parīkṣita, který se formoval v lůně Uttary v průběhu jejího těhotenství s velkým hrdinou Abhimanyuem, byl spálen brahmāstrou Aśvatthāmy. Pán ho ale v lůně matky nahradil novým tělem, a tak byl potomek Pūrua zachráněn. Tato epizoda je přímým důkazem toho, že živá bytost neboli duchovní jiskra se liší od těla. Když živá bytost přijme útočiště v lůně ženy, kam vstoupí prostřednictvím mužova semene, dojde ke smíšení sekretů muže a ženy a vytvoří se zárodek o velikosti hrachu, který se postupně vyvíjí do úplného těla. Je-li však rostoucí embryo nějakým způsobem zničeno, živá bytost se musí uchýlit do jiného těla, do lůna jiné ženy. Živá bytost, která byla zvolena za potomka Mahārāje Pūrua a Pāṇḍuovců, nebyla obyčejná a svrchovanou vůlí Pána byla předurčena stát se následovníkem Mahārāje Yudhiṣṭhira. Proto když Aśvatthāmā zničil embryo Mahārāje Parīkṣita, Pán ve Své úplné části vstoupil pomocí Své vnitřní energie do lůna Uttary, aby se ukázal budoucímu Mahārājovi Parīkṣitovi, který byl ve velkém nebezpečí. Pán Svojí přítomností v lůně dítě povzbudil a Svojí všemohoucností mu poskytl úplnou ochranu v novém těle. Díky Své všudypřítomnosti se nacházel zároveň uvnitř i vně Uttary a dalších členů Pāṇḍuovské rodiny.