Text 27

Sloka 27

Devanagari

Dévanágarí

अथ मां सर्वभूतेषु भूतात्मानं कृतालयम् ।
अर्हयेद्दानमानाभ्यां मैत्र्याभिन्नेन चक्षुषा ॥ २७ ॥

Text

Verš

atha māṁ sarva-bhūteṣu
bhūtātmānaṁ kṛtālayam
arhayed dāna-mānābhyāṁ
maitryābhinnena cakṣuṣā

Synonyms

Synonyma

atha — therefore; mām — Me; sarva-bhūteṣu — in all creatures; bhūta-ātmānam — the Self in all beings; kṛta-ālayam — abiding; arhayet — one should propitiate; dāna-mānābhyām — through charity and respect; maitryā — through friendship; abhinnena — equal; cakṣuṣā — by viewing.

atha — proto; mām — Mě; sarva-bhūteṣu — ve všech tvorech; bhūta-ātmānam — Nejvyšší Já ve všech bytostech; kṛta-ālayam — sídlící; arhayet — má uctívat; dāna-mānābhyām — milodary a úctou; maitryā — přátelstvím; abhinnena — stejným; cakṣuṣā — pohledem.

Translation

Překlad

Therefore, through charitable gifts and attention, as well as through friendly behavior and by viewing all to be alike, one should propitiate Me, who abide in all creatures as their very Self.

Člověk má tedy dávat milodary, být pozorný, chovat se přátelsky a na všechny se dívat stejně. Tímto způsobem by si Mě, který sídlím ve všech tvorech jako jejich Nejvyšší Já, měl usmířit.

Purport

Význam

It should not be misunderstood that because the Supersoul is dwelling within the heart of a living entity, the individual soul has become equal to Him. The equality of the Supersoul and the individual soul is misconceived by the impersonalist. Here it is distinctly mentioned that the individual soul should be recognized in relationship with the Supreme Personality of Godhead. The method of worshiping the individual soul is described here as either giving charitable gifts or behaving in a friendly manner, free from any separatist outlook. The impersonalist sometimes accepts a poor individual soul as being daridra-nārāyaṇa, meaning that Nārāyaṇa, the Supreme Personality of Godhead, has become poor. This is a contradiction. The Supreme Personality of Godhead is full in all opulences. He can agree to live with a poor soul or even with an animal, but this does not make Him poor.

Neměli bychom si mylně vykládat, že když Nadduše sídlí v srdci živé bytosti, individuální duše se Jí vyrovná. To, že Nadduše a individuální duše jsou si rovny, je mylná představa impersonalistů. Zde je jasně řečeno, že individuální duši je třeba vidět ve vztahu k Nejvyšší Osobnosti Božství. Jako způsoby uctívání individuální duše se zde uvádí dávání milodarů či přátelské chování bez jakéhokoliv separatistického pohledu. Impersonalisté někdy označují ubohou individuální duši slovem daridra-nārāyaṇa, kterým chtějí vyjádřit, že Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, se stal chudákem. To je rozpor. Nejvyšší Pán je plný všech vznešených vlastností a může žít s ubohou duší nebo dokonce i se zvířetem, ale to z Něj nedělá chudáka.

There are two Sanskrit words used here, māna and dāna. Māna indicates a superior, and dāna indicates one who gives charitable gifts or is compassionate towards an inferior. We cannot treat the Supreme Personality of Godhead as an inferior who is dependent on our charitable gifts. When we give charity, it is to a person who is inferior in his material or economic condition. Charity is not given to a rich man. Similarly, it is explicitly stated here that māna, respect, is offered to a superior, and charity is offered to an inferior. The living entities, according to different results of fruitive activities, may become rich or poor, but the Supreme Personality of Godhead is unchangeable; He is always full in six opulences. Treating a living entity equally does not mean treating him as one would treat the Supreme Personality of Godhead. Compassion and friendliness do not necessitate falsely elevating someone to the exalted position of the Supreme Personality of Godhead. We should not, at the same time, misunderstand that the Supersoul situated in the heart of an animal like a hog and the Supersoul situated in the heart of a learned brāhmaṇa are different. The Supersoul in all living entities is the same Supreme Personality of Godhead. By His omnipotency, He can live anywhere, and He can create His Vaikuṇṭha situation everywhere. That is His inconceivable potency. Therefore, when Nārāyaṇa is living in the heart of a hog, He does not become a hog-Nārāyaṇa. He is always Nārāyaṇa and is unaffected by the body of the hog.

Jsou zde použita dvě sanskrtská slova, māna a dāna. Māna se vztahuje k nadřízenému a dāna k člověku, který dává milodary nebo je soucitný k podřízenému. K Nejvyšší Osobnosti Božství se nemůžeme chovat jako k někomu, kdo je v nižším postavení než my a kdo závisí na našich milodarech. Milodary dáváme lidem, kteří jsou v horší hmotné ekonomické situaci; nedáváme je boháčům. Stejně tak je zde jednoznačně řečeno, že výše postaveným se prokazuje māna neboli úcta a níže postaveným se dávají milodary. Živé bytosti mohou být podle různých výsledků svých plodonosných činností bohaté či chudé, ale Nejvyšší Pán je neměnným vlastníkem šesti vznešených vlastností. Jednat s živými bytostmi stejně neznamená jednat s nimi jako s Nejvyšší Osobností Božství. Chovat k někomu soucit a přátelství nevyžaduje, abychom ho kvůli tomu neprávem vyvyšovali do vznešeného postavení Nejvyšší Osobnosti Božství. Zároveň bychom se však neměli mylně domnívat, že Nadduše v srdci zvířete, jako je prase, a Nadduše v srdci učeného brāhmaṇy se od Sebe liší. Nadduše ve všech živých bytostech je jedna a tatáž Nejvyšší Osobnost Božství. Díky Své všemohoucnosti může žít kdekoliv a všude si dokáže vytvořit Své vaikuṇṭhské sídlo. Taková je Pánova nepochopitelná energie. Když tedy Nārāyaṇa žije v srdci prasete, nestane se prasečím Nārāyaṇem. Je stále stejným Nārāyaṇem a tělo prasete Ho neovlivňuje.