Text 22

Sloka 22

Devanagari

Dévanágarí

यच्छौचनि:सृतसरित्प्रवरोदकेन
तीर्थेन मूर्ध्‍न्‍यधिकृतेन शिव: शिवोऽभूत् ।
ध्यातुर्मन:शमलशैलनिसृष्टवज्रं
ध्यायेच्चिरं भगवतश्चरणारविन्दम् ॥ २२ ॥

Text

Verš

yac-chauca-niḥsṛta-sarit-pravarodakena
tīrthena mūrdhny adhikṛtena śivaḥ śivo ’bhūt
dhyātur manaḥ-śamala-śaila-nisṛṣṭa-vajraṁ
dhyāyec ciraṁ bhagavataś caraṇāravindam

Synonyms

Synonyma

yat — the Lord’s lotus feet; śauca — washing; niḥsṛta — gone forth; sarit-pravara — of the Ganges; udakena — by the water; tīrthena — holy; mūrdhni — on his head; adhikṛtena — borne; śivaḥ — Lord Śiva; śivaḥ — auspicious; abhūt — became; dhyātuḥ — of the meditator; manaḥ — in the mind; śamala-śaila — the mountain of sin; nisṛṣṭa — hurled; vajram — thunderbolt; dhyāyet — one should meditate; ciram — for a long time; bhagavataḥ — of the Lord; caraṇa-aravindam — on the lotus feet.

yat — Pánovy lotosové nohy; śauca — umývat; niḥsṛta — protékající; sarit-pravara — Gangy; udakena — vodou; tīrthena — svatou; mūrdhni — na své hlavě; adhikṛtena — nesenou; śivaḥ — Pán Śiva; śivaḥ — příznivý; abhūt — stal se; dhyātuḥ — meditujícího; manaḥ — v mysli; śamala-śaila — hora hříchu; nisṛṣṭa — vržený; vajram — blesk; dhyāyet — má meditovat; ciram — po dlouhou dobu; bhagavataḥ — Pána; caraṇa-aravindam — o lotosových nohách.

Translation

Překlad

The blessed Lord Śiva becomes all the more blessed by bearing on his head the holy waters of the Ganges, which has its source in the water that washed the Lord’s lotus feet. The Lord’s feet act like thunderbolts hurled to shatter the mountain of sin stored in the mind of the meditating devotee. One should therefore meditate on the lotus feet of the Lord for a long time.

Požehnaný Pán Śiva je ještě požehnanější tím, že na své hlavě nese svaté vody Gangy, které pocházejí z vody, jež umývala Pánovy lotosové nohy. Pánovy nohy působí jako blesky metané s cílem rozbít horu hříchu navršenou v mysli meditujícího oddaného. Yogī má tedy dlouho meditovat o lotosových nohách Pána.

Purport

Význam

In this verse the position of Lord Śiva is specifically mentioned. The impersonalist suggests that the Absolute Truth has no form and that one can therefore equally imagine the form of Viṣṇu or Lord Śiva or the goddess Durgā or their son Gaṇeśa. But actually the Supreme Personality of Godhead is the supreme master of everyone. In the Caitanya-caritāmṛta (Ādi 5.142) it is said, ekale īśvara kṛṣṇa, ara saba bhṛtya: the Supreme Lord is Kṛṣṇa, and everyone else, including Lord Śiva and Lord Brahmā — not to mention other demigods — is a servant of Kṛṣṇa. The same principle is described here. Lord Śiva is important because he is holding on his head the holy Ganges water, which has its origin in the foot-wash of Lord Viṣṇu. In the Hari-bhakti-vilāsa, by Sanātana Gosvāmī, it is said that anyone who puts the Supreme Lord and the demigods, including Lord Śiva and Lord Brahmā, on the same level, at once becomes a pāṣaṇḍī, or atheist. We should never consider that the Supreme Lord Viṣṇu and the demigods are on an equal footing.

V tomto verši se výslovně hovoří o postavení Pána Śivy. Impersonalisté tvrdí, že Absolutní Pravda nemá žádnou podobu, a člověk si proto může rovnocenně představit podobu Viṣṇua, Pána Śivy, bohyně Durgy nebo jejich syna Gaṇeśe. Nejvyšší Osobnost Božství je však ve skutečnosti Nejvyšším Pánem všech. V Caitanya-caritāmṛtě (Ādi 5.142) je řečeno: ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya — Nejvyšší Pán je Kṛṣṇa a všichni ostatní, včetně Pána Śivy a Pána Brahmy (o jiných polobozích ani nemluvě), jsou Kṛṣṇovi služebníci. Totéž je uvedeno zde. Pán Śiva je významný proto, že nese na své hlavě svatou vodu Gangy, která pochází z umývání nohou Pána Viṣṇua. V Hari-bhakti-vilāse od Sanātany Gosvāmīho je řečeno, že každý, kdo klade Nejvyššího Pána a polobohy, včetně Pána Śivy a Pána Brahmy, na stejnou úroveň, se okamžitě stává pāṣaṇḍīm neboli ateistou. Nikdy bychom si neměli myslet, že Nejvyšší Pán Viṣṇu a polobozi jsou ve stejném postavení.

Another significant point of this verse is that the mind of the conditioned soul, on account of its association with the material energy from time immemorial, contains heaps of dirt in the form of desires to lord it over material nature. This dirt is like a mountain, but a mountain can be shattered when hit by a thunderbolt. Meditating on the lotus feet of the Lord acts like a thunderbolt on the mountain of dirt in the mind of the yogī. If a yogī wants to shatter the mountain of dirt in his mind, he should concentrate on the lotus feet of the Lord and not imagine something void or impersonal. Because the dirt has accumulated like a solid mountain, one must meditate on the lotus feet of the Lord for quite a long time. For one who is accustomed to thinking of the lotus feet of the Lord constantly, however, it is a different matter. The devotees are so fixed on the lotus feet of the Lord that they do not think of anything else. Those who practice the yoga system must meditate on the lotus feet of the Lord for a long time after following the regulative principles and thereby controlling the senses.

Dalším důležitým bodem v tomto verši je, že mysl podmíněné duše, která je od nepaměti ve styku s hmotnou energií, obsahuje hromady špíny v podobě tužeb panovat hmotné přírodě. Tato špína je jako hora, ale hora může být rozbita, když do ní udeří blesk. Meditování o lotosových nohách Pána působí na horu špíny v mysli yogīna jako blesk. Chce-li yogī rozbít horu špíny ve své mysli, má se soustředit na lotosové nohy Pána, a ne si představovat něco prázdného nebo neosobního. Jelikož nahromaděná špína je jako mohutná hora, yogī musí meditovat o lotosových nohách Pána po značně dlouhou dobu. Kdo je však zvyklý myslet na lotosové nohy Pána neustále, je v jiné situaci. Oddaní jsou tak upřeni na Pánovy lotosové nohy, že nemyslí na nic jiného. Ti, kdo praktikují jógový systém, musí poté, co dodržováním usměrňujících zásad ovládnou své smysly, dlouho meditovat o lotosových nohách Pána.

It is specifically mentioned here, bhagavataś caraṇāravindam: one has to think of the lotus feet of the Lord. The Māyāvādīs imagine that one can think of the lotus feet of Lord Śiva or Lord Brahmā or the goddess Durgā to achieve liberation, but this is not so. Bhagavataḥ is specifically mentioned. Bhagavataḥ means “of the Supreme Personality of Godhead, Viṣṇu,” and no one else. Another significant phrase in this verse is śivaḥ śivo ’bhūt. By his constitutional position, Lord Śiva is always great and auspicious, but since he has accepted on his head the Ganges water, which emanated from the lotus feet of the Lord, he has become even more auspicious and important. The stress is on the lotus feet of the Lord. A relationship with the lotus feet of the Lord can even enhance the importance of Lord Śiva, what to speak of other, ordinary living entities.

Je zde konkrétně řečeno (bhagavataś caraṇāravindam), že je třeba myslet na lotosové nohy Nejvyššího Pána. Māyāvādīni si představují, že člověk může dosáhnout osvobození tím, že bude myslet na lotosové nohy Pána Śivy, Pána Brahmy nebo bohyně Durgy, ale to není pravda. Zde je konkrétně řečeno: bhagavataḥ, což znamená “Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua”, a nikoho jiného. Další významnou vazbou v tomto verši je śivaḥ śivo 'bhūt. To, že Pán Śiva je veliký a představuje zdroj přízně, je jeho přirozené postavení, ale jelikož přijímá na svoji hlavu vodu Gangy, která vyvěrá z lotosových nohou Pána, stává se ještě příznivějším a důležitějším. Klade se důraz na lotosové nohy Pána. Dokonce i Pán Śiva získává na důležitosti vztahem s lotosovýma nohama Pána, nemluvě o jiných, obyčejných živých bytostech.