Text 25

Sloka 25

Devanagari

Dévanágarí

यथा ह्यप्रतिबुद्धस्य प्रस्वापो बह्वनर्थभृत् ।
स एव प्रतिबुद्धस्य न वै मोहाय कल्पते ॥ २५ ॥

Text

Verš

yathā hy apratibuddhasya
prasvāpo bahv-anartha-bhṛt
sa eva pratibuddhasya
na vai mohāya kalpate

Synonyms

Synonyma

yathā — as; hi — indeed; apratibuddhasya — of one who is sleeping; prasvāpaḥ — the dream; bahu-anartha-bhṛt — bearing many inauspicious things; saḥ eva — that very dream; pratibuddhasya — of one who is awake; na — not; vai — certainly; mohāya — for bewildering; kalpate — is capable.

yathā — jako; hi — vskutku; apratibuddhasya — toho, kdo spí; prasvāpaḥ — sen; bahu-anartha-bhṛt — přinášející mnoho nepříznivých věcí; saḥ eva — tentýž sen; pratibuddhasya — toho, kdo je probuzený; na — ne; vai — jistě; mohāya — pro zmatení; kalpate — je schopen.

Translation

Překlad

In the dreaming state one’s consciousness is almost covered, and one sees many inauspicious things, but when he is awakened and fully conscious, such inauspicious things cannot bewilder him.

Člověk, který sní, má téměř zakryté vědomí a vidí mnoho nepříznivých věcí, ale když se probudí k plnému vědomí, tyto nepříznivé věci ho nemohou zmást.

Purport

Význam

In the condition of dreaming, when one’s consciousness is almost covered, one may see many unfavorable things which cause disturbance or anxiety, but upon awakening, although he remembers what happened in the dream, he is not disturbed. Similarly the position of self-realization, or understanding of one’s real relationship with the Supreme Lord, makes one completely satisfied, and the three modes of material nature, which are the cause of all disturbances, cannot affect him. In contaminated consciousness one sees everything to be for his own enjoyment, but in pure consciousness, or Kṛṣṇa consciousness, he sees that everything exists for the enjoyment of the supreme enjoyer. That is the difference between the dream state and wakefulness. The state of contaminated consciousness is compared to dream consciousness, and Kṛṣṇa consciousness is compared to the awakened stage of life. Actually, as stated in Bhagavad-gītā, the only absolute enjoyer is Kṛṣṇa. One who can understand that Kṛṣṇa is the proprietor of all the three worlds and that He is the friend of everyone is peaceful and independent. As long as a conditioned soul does not have this knowledge, he wants to be the enjoyer of everything; he wants to become a humanitarian or philanthropist and open hospitals and schools for his fellow human beings. This is all illusion, for one cannot benefit anyone by such material activities. If one wishes to benefit his fellow brother, he must awaken his dormant Kṛṣṇa consciousness. The Kṛṣṇa conscious position is that of pratibuddha, which means “pure consciousness.”

Ve stavu snění má člověk téměř zakryté vědomí a může vidět mnoho nepříznivých věcí, které ho zneklidní nebo mu naženou strach, ale jakmile se probudí, pak přestože si vzpomíná, co se dělo ve snu, není znepokojený. Stejně tak seberealizace neboli pochopení svého skutečného vztahu k Nejvyššímu Pánu je stav, ve kterém je člověk naprosto spokojený a tři kvality hmotné přírody, které jsou příčinou všeho zneklidnění, ho nemohou ovlivnit. Se znečištěným vědomím člověk vidí vše jako předmět svého vlastního požitku, ale s čistým vědomím neboli vědomím Kṛṣṇy vidí, že vše existuje pro požitek nejvyššího poživatele. To je rozdíl mezi sněním a bděním. Stav znečištěného vědomí se přirovnává k vědomí ve snu a vědomí Kṛṣṇy se přirovnává k bdělému stavu. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě, jediným absolutním poživatelem je ve skutečnosti Kṛṣṇa. Ten, kdo chápe, že Kṛṣṇa je vlastníkem všech tří světů a přítelem každého, je klidný a nezávislý. Dokud podmíněná duše nemá toto poznání, touží si všeho užívat — chce se stát humanistou nebo dobrodincem a otevírat nemocnice a školy pro své bližní. To vše je iluze, protože takovými hmotnými činnostmi nikomu neprospěje. Chce-li pomoci svému bližnímu, musí probudit jeho spící vědomí Kṛṣṇy. Být si vědom Kṛṣṇy je stav pratibuddha, což znamená “čisté vědomí”.