Text 14

Sloka 14

Devanagari

Dévanágarí

भूतसूक्ष्मेन्द्रियमनोबुद्ध्यादिष्विह निद्रया ।
लीनेष्वसति यस्तत्र विनिद्रो निरहंक्रिय: ॥ १४ ॥

Text

Verš

bhūta-sūkṣmendriya-mano-
buddhy-ādiṣv iha nidrayā
līneṣv asati yas tatra
vinidro nirahaṅkriyaḥ

Synonyms

Synonyma

bhūta — the material elements; sūkṣma — the objects of enjoyment; indriya — the material senses; manaḥ — mind; buddhi — intelligence; ādiṣu — and so on; iha — here; nidrayā — by sleep; līneṣu — merged; asati — in the unmanifest; yaḥ — who; tatra — there; vinidraḥ — awake; nirahaṅkriyaḥ — freed from false ego.

bhūta — hmotné prvky; sūkṣma — předměty požitku; indriya — hmotné smysly; manaḥ — mysl; buddhi — inteligence; ādiṣu — atd.; iha — zde; nidrayā — spánkem; līneṣu — splývající; asati — s neprojeveným; yaḥ — kdo; tatra — tam; vinidraḥ — probuzený; nirahaṅkriyaḥ — zbavený falešného ega.

Translation

Překlad

Although a devotee appears to be merged in the five material elements, the objects of material enjoyment, the material senses and material mind and intelligence, he is understood to be awake and to be freed from the false ego.

I když se zdá, že oddaný splývá s pěti hmotnými prvky, předměty hmotného požitku, hmotnými smysly a hmotnou myslí a inteligencí, je třeba chápat, že je probuzený a zbavený falešného ega.

Purport

Význam

The explanation by Rūpa Gosvāmī in the Bhakti-rasāmṛta-sindhu of how a person can be liberated even in this body is more elaborately explained in this verse. The living entity who has become satya-dṛk, who realizes his position in relationship with the Supreme Personality of Godhead, may remain apparently merged in the five elements of matter, the five material sense objects, the ten senses and the mind and intelligence, but still he is considered to be awake and to be freed from the reaction of false ego. Here the word līna is very significant. The Māyāvādī philosophers recommend merging in the impersonal effulgence of Brahman; that is their ultimate goal, or destination. That merging is also mentioned here. But in spite of merging, one can keep his individuality. The example given by Jīva Gosvāmī is that a green bird that enters a green tree appears to merge in the color of greenness, but actually the bird does not lose its individuality. Similarly, a living entity merged either in the material nature or in the spiritual nature does not give up his individuality. Real individuality is to understand oneself to be the eternal servitor of the Supreme Lord. This information is received from the mouth of Lord Caitanya. He said clearly, upon the inquiry of Sanātana Gosvāmī, that a living entity is the servitor of Kṛṣṇa eternally. Kṛṣṇa also confirms in Bhagavad-gītā that the living entity is eternally His part and parcel. The part and parcel is meant to serve the whole. This is individuality. It is so even in this material existence, when the living entity apparently merges in matter. His gross body is made up of five elements, his subtle body is made of mind, intelligence, false ego and contaminated consciousness, and he has five active senses and five knowledge-acquiring senses. In this way he merges in matter. But even while merged in the twenty-four elements of matter, he can keep his individuality as the eternal servitor of the Lord. Either in the spiritual nature or in the material nature, such a servitor is to be considered a liberated soul. That is the explanation of the authorities, and it is confirmed in this verse.

Tímto veršem je dále rozvedeno vysvětlení Rūpy Gosvāmīho v Bhakti-rasāmṛta-sindhu, jak může být živá bytost osvobozená ještě v tomto těle. Živá bytost na úrovni satya-dṛk, která realizuje své postavení ve vztahu k Nejvyšší Osobnosti Božství, může zdánlivě splývat s pěti prvky hmoty, pěti hmotnými předměty smyslového vnímání, deseti smysly, myslí a inteligencí, ale přesto je pokládána za probuzenou a zbavenou reakcí falešného ega. Velice významné je zde slovo līna. Māyāvādští filozofové propagují jako svůj konečný cíl splynutí s neosobní září Brahmanu. Zde se rovněž mluví o splynutí, ale živá bytost si i po splynutí může zachovat svoji individualitu. Jīva Gosvāmī dává příklad, že zelený pták, který vlétne do koruny zeleného stromu, vypadá, jako kdyby splynul s jeho zelení, ale přitom neztrácí svoji individualitu. Stejně tak se živá bytost splývající buď s hmotnou, nebo s duchovní přírodou nezbavuje své individuality. Skutečná individualita znamená vědět: “Jsem věčný služebník Nejvyššího Pána.” Tuto informaci získáváme přímo z úst Pána Caitanyi. Na dotaz Sanātany Gosvāmīho jasně řekl, že živá bytost je věčně služebníkem Kṛṣṇy. Kṛṣṇa také potvrzuje v Bhagavad-gītě, že živá bytost je věčně Jeho nedílnou částí. Nedílná část je určena ke službě celku. To je její individualita. Je tomu tak i v této hmotné existenci, kde živá bytost zdánlivě splývá s hmotou. Její hrubohmotné tělo tvoří pět prvků, její jemnohmotné tělo tvoří mysl, inteligence, falešné ego a znečištěné vědomí a má pět činných a pět poznávacích smyslů. Tímto způsobem splývá s hmotou. Ale přestože splývá s dvaceti čtyřmi prvky hmoty, může si zachovat svoji individualitu jako věčný služebník Pána. Ať už je takový služebník v duchovní či hmotné přírodě, je třeba ho pokládat za osvobozenou duši. To je vysvětlení autorit, které tento verš potvrzuje.