Skip to main content

Text 21

Sloka 21

Devanagari

Dévanágarí

यत्तत्सत्त्वगुणं स्वच्छं शान्तं भगवत: पदम् ।
यदाहुर्वासुदेवाख्यं चित्तं तन्महदात्मकम् ॥ २१ ॥

Text

Verš

yat tat sattva-guṇaṁ svacchaṁ
śāntaṁ bhagavataḥ padam
yad āhur vāsudevākhyaṁ
cittaṁ tan mahad-ātmakam
yat tat sattva-guṇaṁ svacchaṁ
śāntaṁ bhagavataḥ padam
yad āhur vāsudevākhyaṁ
cittaṁ tan mahad-ātmakam

Synonyms

Synonyma

yat — which; tat — that; sattva-guṇam — the mode of goodness; svaccham — clear; śāntam — sober; bhagavataḥ — of the Personality of Godhead; padam — the status of understanding; yat — which; āhuḥ — is called; vāsudeva-ākhyam — by the name vāsudeva; cittam — consciousness; tat — that; mahat-ātmakam — manifest in the mahat-tattva.

yat — která; tat — ta; sattva-guṇam — kvalita dobra; svaccham — jasné; śāntam — rozvážné; bhagavataḥ — Osobnosti Božství; padam — stav pochopení; yat — který; āhuḥ — je zván; vāsudeva-ākhyam — jménem vāsudeva; cittam — vědomí; tat — to; mahat-ātmakam — projevené v mahat-tattvě.

Translation

Překlad

The mode of goodness, which is the clear, sober status of understanding the Personality of Godhead and which is generally called vāsudeva, or consciousness, becomes manifest in the mahat-tattva.

V mahat-tattvě se projeví kvalita dobra, která je stavem jasného a rozvážného pochopení Osobnosti Božství a která se obvykle nazývá vāsudeva neboli vědomí.

Purport

Význam

The vāsudeva manifestation, or the status of understanding the Supreme Personality of Godhead, is called pure goodness, or śuddha-sattva. In the śuddha-sattva status there is no infringement of the other qualities, namely passion and ignorance. In the Vedic literature there is mention of the Lord’s expansion as the four Personalities of Godhead — Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumna and Aniruddha. Here in the reappearance of the mahat-tattva the four expansions of Godhead occur. He who is seated within as Supersoul expands first as Vāsudeva.

Projev vāsudeva neboli stav pochopení Nejvyšší Osobnosti Božství se nazývá čisté dobro, śuddha-sattva. Ve stavu śuddha-sattva nepůsobí rušivé vlivy ostatních kvalit, vášně a nevědomosti. Ve védské literatuře je uvedeno, že Pán se expanduje jako čtyři Osobnosti Božství—Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumna a Aniruddha. Tyto čtyři expanze Boha se objevují při opětovném projevení mahat-tattvy. Pán, který sídlí v srdci jako Nadduše, se nejprve expanduje jako Vāsudeva.

The vāsudeva stage is free from infringement by material desires and is the status in which one can understand the Supreme Personality of Godhead, or the objective which is described in the Bhagavad-gītā as adbhuta. This is another feature of the mahat-tattva. The vāsudeva expansion is also called Kṛṣṇa consciousness, for it is free from all tinges of material passion and ignorance. This clear state of understanding helps one to know the Supreme Personality of Godhead. The vāsudeva status is also explained in Bhagavad-gītā as kṣetra-jña, which refers to the knower of the field of activities as well as the Superknower. The living being who has occupied a particular type of body knows that body, but the Superknower, Vāsudeva, knows not only a particular type of body but also the field of activities in all the different varieties of bodies. In order to be situated in clear consciousness, or Kṛṣṇa consciousness, one must worship Vāsudeva. Vāsudeva is Kṛṣṇa alone. When Kṛṣṇa, or Viṣṇu, is alone, without the accompaniment of His internal energy, He is Vāsudeva. When He is accompanied by His internal potency, He is called Dvārakādhīśa. To have clear consciousness, or Kṛṣṇa consciousness, one has to worship Vāsudeva. It is also explained in Bhagavad-gītā that after many, many births one surrenders to Vāsudeva. Such a great soul is very rare.

Stadium vāsudeva je oproštěné od rušivých vlivů hmotných tužeb a je stavem, ve kterém může živá bytost pochopit Nejvyšší Osobnost Božství — předmět označený v Bhagavad-gītě jako adbhuta. To je další charakteristikou mahat-tattvy. Stav vāsudeva se také nazývá vědomí Kṛṣṇy, protože v něm není ani stopy po hmotné vášni a nevědomosti. Tento stav jasného porozumění pomáhá člověku poznat Nejvyšší Osobnost Božství. Stav vāsudeva je v Bhagavad-gītě popsán také jako kṣetra-jña, což označuje znalce pole činností a také Nejvyššího Znalce. Živá bytost, která obývá určité tělo, zná toto tělo, ale Nejvyšší Znalec, Vāsudeva, zná nejen jedno určité tělo, ale také pole činností ve všech tělech. Abychom měli jasné vědomí neboli vědomí Kṛṣṇy, musíme uctívat Vāsudeva. Vāsudeva je Kṛṣṇa, je-li samotný. Je-li Kṛṣṇa neboli Viṣṇu samotný, bez doprovodu Své vnitřní energie, nazývá se Vāsudeva. Je-li doprovázen Svou vnitřní energií, nazývá se Dvārakādhīśa. Pro získání jasného vědomí, vědomí Kṛṣṇy, je nutné uctívat Vāsudeva. V Bhagavad-gītě je také řečeno, že po mnoha a mnoha zrozeních se živá bytost odevzdá Vāsudevovi. Taková velká duše je velice vzácná.

In order to get release from the false ego, one has to worship Saṅkarṣaṇa. Saṅkarṣaṇa is also worshiped through Lord Śiva; the snakes which cover the body of Lord Śiva are representations of Saṅkarṣaṇa, and Lord Śiva is always absorbed in meditation upon Saṅkarṣaṇa. One who is actually a worshiper of Lord Śiva as a devotee of Saṅkarṣaṇa can be released from false, material ego. If one wants to get free from mental disturbances, one has to worship Aniruddha. For this purpose, worship of the moon planet is also recommended in the Vedic literature. Similarly, to be fixed in one’s intelligence one has to worship Pradyumna, who is reached through the worship of Brahmā. These matters are explained in Vedic literature.

Aby se člověk zbavil falešného ega, musí uctívat Saṅkarṣaṇa. Saṅkarṣaṇa je také uctíván prostřednictvím Pána Śivy — hadi na těle Pána Śivy jsou zástupci Saṅkarṣaṇa a Pán Śiva je neustále pohroužen do meditace o Saṅkarṣaṇovi. Ten, kdo skutečně uctívá Pána Śivu jako Saṅkarṣaṇova oddaného, se může zbavit falešného, hmotného ega. Chce-li se člověk zbavit mentálních potíží, musí uctívat Aniruddhu. Za tímto účelem je ve védské literatuře také doporučeno uctívání planety Měsíce. A aby člověk upevnil svoji inteligenci, musí uctívat Pradyumnu, na kterého se lze obrátit uctíváním Brahmy. Tyto věci jsou vysvětleny ve védské literatuře.