Text 37

Sloka 37

Devanagari

Dévanágarí

अथो विभूतिं मम मायाविनस्ता-
मैश्वर्यमष्टाङ्गमनुप्रवृत्तम् ।
श्रियं भागवतीं वास्पृहयन्ति भद्रां
परस्य मे तेऽश्नुवते तु लोके ॥ ३७ ॥

Text

Verš

atho vibhūtiṁ mama māyāvinas tām
aiśvaryam aṣṭāṅgam anupravṛttam
śriyaṁ bhāgavatīṁ vāspṛhayanti bhadrāṁ
parasya me te ’śnuvate tu loke

Synonyms

Synonyma

atho — then; vibhūtim — opulence; mama — of Me; māyāvinaḥ — of the Lord of māyā; tām — that; aiśvaryam — mystic perfection; aṣṭa-aṅgam — consisting of eight parts; anupravṛttam — following; śriyam — splendor; bhāgavatīm — of the kingdom of God; vā — or; aspṛhayanti — they do not desire; bhadrām — blissful; parasya — of the Supreme Lord; me — of Me; te — those devotees; aśnuvate — enjoy; tu — but; loke — in this life.

atho — tehdy; vibhūtim — bohatství; mama — Mne; māyāvinaḥ — Pána māyi; tām — to; aiśvaryam — mystická dokonalost; aṣṭa-aṅgam — skládající se z osmi částí; anupravṛttam — následující; śriyam — zářivá krása; bhāgavatīm — království Boha; vā — nebo; aspṛhayanti — netouží; bhadrām — blažené; parasya — Nejvyššího Pána; me — Mé; te — tito oddaní; aśnuvate — užívají; tu — ale; loke — v tomto životě.

Translation

Překlad

Thus because he is completely absorbed in thought of Me, the devotee does not desire even the highest benediction obtainable in the upper planetary systems, including Satyaloka. He does not desire the eight material perfections obtained from mystic yoga, nor does he desire to be elevated to the kingdom of God. Yet even without desiring them, the devotee enjoys, even in this life, all the offered benedictions.

Jelikož je oddaný zcela pohroužen myšlenkách na Mě, netouží ani po největších darech dostupných na vyšších planetárních systémech včetně Satyaloky. Nepřeje si získat osm druhů hmotné dokonalosti, které jsou výsledkem mystické yogy, a netouží ani dosáhnout království Boha. Přestože však oddaný po těchto věcech netouží, ještě v tomto životě užívá všech nabízených darů.

Purport

Význam

The vibhūti, or opulences, offered by māyā are of many varieties. We have experience of different varieties of material enjoyment even on this planet, but if one is able to promote himself to higher planets like Candraloka, the sun or, still higher, Maharloka, Janaloka and Tapoloka, or even ultimately the highest planet, which is inhabited by Brahmā and is called Satyaloka, there are immense possibilities for material enjoyment. For example, the duration of life on higher planets is far, far greater than on this planet. It is said that on the moon the duration of life is such that our six months are equal to one day. We cannot even imagine the duration of life on the highest planet. It is stated in Bhagavad-gītā that Brahmā’s twelve hours are inconceivable even to our mathematicians. These are all descriptions of the external energy of the Lord, or māyā. Besides these, there are other opulences which the yogīs can achieve by their mystic power. They are also material. A devotee does not aspire for all these material pleasures, although they are available to him simply by wishing. By the grace of the Lord, a devotee can achieve wonderful success simply by willing, but a real devotee does not like that. Lord Caitanya Mahāprabhu has taught that one should not desire material opulence or material reputation, nor should one try to enjoy material beauty; one should simply aspire to be absorbed in the devotional service of the Lord, even if one does not get liberation but has to continue the process of birth and death unlimitedly. Actually, however, to one who engages in Kṛṣṇa consciousness, liberation is already guaranteed. Devotees enjoy all the benefits of the higher planets and the Vaikuṇṭha planets also. It is especially mentioned here, bhāgavatīṁ bhadrām. In the Vaikuṇṭha planets everything is eternally peaceful, yet a pure devotee does not even aspire to be promoted there. But still he gets that advantage; he enjoys all the facilities of the material and spiritual worlds, even during the present life span.

Vibhūti neboli bohatství, které nabízí māyā, je velice rozmanité. I na této planetě známe různé druhy hmotného požitku, ale kdybychom dosáhli vyšších planet, jako je Candraloka a Slunce, nebo ještě výše, kde se nachází Maharloka, Janaloka a Tapoloka, a nakonec nejvyšší planety, na které žije Brahmā a která se nazývá Satyaloka, získali bychom nezměrné možnosti hmotného požitku. Například trvání života je na vyšších planetách mnohem delší než na této planetě. Je řečeno, že na Měsíci trvá jeden den našich šest měsíců. Délku života na nejvyšší planetě si ani nedovedeme představit. V Bhagavad-gītě je uvedeno, že dvanáct hodin Brahmy je doba, jakou si nedovedou představit ani naši matematici. Všechny tyto popisy se týkají vnější energie Pána neboli māyi. Kromě toho existují ještě další druhy bohatství, které mohou získat yogīni svou mystickou silou. I ty jsou hmotné. Oddaný netouží po žádném z těchto hmotných požitků, přestože je může získat pouhým přáním. Milostí Pána může oddaný dosáhnout podivuhodných úspěchů jen na základě svého rozhodnutí, ale skutečný oddaný nic takového nechce. Pán Caitanya Mahāprabhu učil, že člověk nemá toužit po hmotném bohatství nebo hmotné slávě, ani se snažit užívat si hmotné krásy — má se pouze ucházet o to, aby mohl být pohroužený do oddané služby Pánu, i kdyby neměl získat osvobození, ale musel se donekonečna rodit a umírat. Tomu, kdo se věnuje vědomí Kṛṣṇy, je ovšem osvobození již zaručené. Oddaní užívají všech darů vyšších planet a také vaikuṇṭhských planet. Zde je zvláště uvedeno: bhāgavatīṁ bhadrām. Na vaikuṇṭhských planetách vládne věčný mír, ale čistý oddaný se nechce dostat ani tam. Přesto tuto výhodu získává a užívá všech vymožeností hmotného a duchovního světa ještě v tomto životě.