Text 26
Sloka 26
Devanagari
Dévanágarí
दृष्टश्रुतान्मद्रचनानुचिन्तया ।
चित्तस्य यत्तो ग्रहणे योगयुक्तो
यतिष्यते ऋजुभिर्योगमार्गै: ॥ २६ ॥
Text
Verš
dṛṣṭa-śrutān mad-racanānucintayā
cittasya yatto grahaṇe yoga-yukto
yatiṣyate ṛjubhir yoga-mārgaiḥ
dṛṣṭa-śrutān mad-racanānucintayā
cittasya yatto grahaṇe yoga-yukto
yatiṣyate ṛjubhir yoga-mārgaiḥ
Synonyms
Synonyma
bhaktyā — by devotional service; pumān — a person; jāta-virāgaḥ — having developed distaste; aindriyāt — for sense gratification; dṛṣṭa — seen (in this world); śrutāt — heard (in the next world); mat-racana — My activities of creation and so on; anucintayā — by constantly thinking about; cittasya — of the mind; yattaḥ — engaged; grahaṇe — in the control; yoga-yuktaḥ — situated in devotional service; yatiṣyate — will endeavor; ṛjubhiḥ — easy; yoga-mārgaiḥ — by the processes of mystic power.
bhaktyā — oddanou službou; pumān — člověk; jāta-virāgaḥ — který vyvinul nechuť; aindriyāt — ke smyslovému požitku; dṛṣṭa — viděné (v tomto světě); śrutāt — slyšené (v příštím světě); mat-racana — Mé činnosti stvoření atd.; anucintayā — neustálým myšlením na; cittasya — mysli; yattaḥ — zaměstnaný; grahaṇe — v ovládání; yoga-yuktaḥ — vykonávající oddanou službu; yatiṣyate — bude usilovat; ṛjubhiḥ — snadnou; yoga-mārgaiḥ — cestou mystické dokonalosti.
Translation
Překlad
Thus consciously engaged in devotional service in the association of devotees, a person gains distaste for sense gratification, both in this world and in the next, by constantly thinking about the activities of the Lord. This process of Kṛṣṇa consciousness is the easiest process of mystic power; when one is actually situated on that path of devotional service, he is able to control the mind.
Člověk, který je vědomě zapojen do oddané služby ve společnosti oddaných a neustále myslí na činnosti Pána, získá nechuť ke smyslovému požitku v tomto světě i v příštím. Vědomí Kṛṣṇy je nejsnadnější cestou k mystické dokonalosti a ten, kdo skutečně s oddaností slouží Pánu, dokáže ovládat svou mysl.
Purport
Význam
In all scriptures people are encouraged to act in a pious way so that they can enjoy sense gratification not only in this life but also in the next. For example, one is promised promotion to the heavenly kingdom of higher planets by pious fruitive activities. But a devotee in the association of devotees prefers to contemplate the activities of the Lord — how He has created this universe, how He is maintaining it, how the creation dissolves, and how in the spiritual kingdom the Lord’s pastimes are going on. There are full literatures describing these activities of the Lord, especially Bhagavad-gītā, Brahma-saṁhitā and Śrīmad-Bhāgavatam. The sincere devotee who associates with devotees gets the opportunity to hear and contemplate this subject of the pastimes of the Lord, and the result is that he feels distaste for so-called happiness in this or that world, in heaven or on other planets. The devotees are simply interested in being transferred to the personal association of the Lord; they have no more attraction for temporary so-called happiness. That is the position of one who is yoga-yukta. One who is fixed in mystic power is not disturbed by the allurement of this world or that world; he is interested in the matters of spiritual understanding or the spiritual situation. This sublime situation is very easily attained by the easiest process, bhakti-yoga. Ṛjubhir yoga-mārgaiḥ. A very suitable word used here is ṛjubhiḥ, or “very easy.” There are different processes of yoga-mārga, attaining yoga perfection, but this process, devotional service to the Lord, is the easiest. Not only is it the easiest process, but the result is sublime. Everyone should therefore try to take this process of Kṛṣṇa consciousness and reach the highest perfection of life.
Všechna písma nabádají ke zbožnému životu, aby si lidé mohli užívat smyslového požitku nejen v tomto, ale i v příštím životě. Například vykonávání zbožných plodonosných činností slibuje člověku povýšení na vyšší planety v nebeském království. Oddaný však raději ve společnosti oddaných myslí na činnosti Pána — jak stvořil tento vesmír, jak ho udržuje, jak ho ničí a jakým zábavám se věnuje ve Svém duchovním království. Tyto Pánovy činnosti jsou popsány v mnoha knihách, zvláště v Bhagavad-gītě, Brahma-saṁhitě a Śrīmad-Bhāgavatamu. Upřímný oddaný, který vyhledává společnost oddaných, tak dostává možnost naslouchat a uvažovat o Pánových zábavách a přirozeně se přestává zajímat o takzvané štěstí v tomto nebo jiném světě, v nebi či na různých planetách. Oddaní si pouze přejí dostat se do Pánovy osobní společnosti a již je nepřitahuje pomíjivé, takzvané štěstí. Takové je postavení yoga-yukty. Ten, kdo dosáhl mystické dokonalosti, není ovlivněn svody tohoto nebo onoho světa — zajímá ho pouze duchovní realizace. Na tuto vznešenou úroveň je možné se dostat velice snadno pomocí nejjednoduššího způsobu, bhakti-yogy. Ṛjubhir yoga-mārgaiḥ. Ṛjubhiḥ je velice výstižné slovo a znamená “velice snadný”. Existují různé druhy yoga-mārgy, cesty k dosažení jógové dokonalosti, ale oddaná služba Pánu je nejsnadnější. Nejenže je nejsnadnější, ale vede také ke vznešenému cíli. Každý by měl proto přijmout tento proces vědomí Kṛṣṇy a dosáhnout nejvyšší dokonalosti života.