Text 24

Sloka 24

Devanagari

Dévanágarí

त एते साधव: साध्वि सर्वसङ्गविवर्जिता: ।
सङ्गस्तेष्वथ ते प्रार्थ्य: सङ्गदोषहरा हि ते ॥ २४ ॥

Text

Verš

ta ete sādhavaḥ sādhvi
sarva-saṅga-vivarjitāḥ
saṅgas teṣv atha te prārthyaḥ
saṅga-doṣa-harā hi te

Synonyms

Synonyma

te ete — those very; sādhavaḥ — devotees; sādhvi — virtuous lady; sarva — all; saṅga — attachments; vivarjitāḥ — freed from; saṅgaḥ — attachment; teṣu — unto them; atha — hence; te — by you; prārthyaḥ — must be sought; saṅga-doṣa — the pernicious effects of material attachment; harāḥ — counteracters of; hi — indeed; te — they.

te ete — právě ti; sādhavaḥ — oddaní; sādhvi — ctnostná ženo; sarva — všechna; saṅga — pouta; vivarjitāḥ — prosti; saṅgaḥ — připoutanost; teṣu — k nim; atha — proto; te — tebou; prārthyaḥ — musí být vyhledávaná; saṅga-doṣa — zhoubné následky hmotného ulpívání; harāḥ — to, co působí proti; hi — vskutku; te — oni.

Translation

Překlad

O My mother, O virtuous lady, these are the qualities of great devotees who are free from all attachment. You must seek attachment to such holy men, for this counteracts the pernicious effects of material attachment.

Drahá matko, takové jsou vlastnosti velkých oddaných, kteří se zbavili všech hmotných pout. Musíš rozvíjet připoutanost k těmto svatým mužům, neboť ta působí proti zhoubným následkům hmotného ulpívání, ó ctnostná ženo.

Purport

Význam

Kapila Muni herein advises His mother, Devahūti, that if she wants to be free from material attachment, she should increase her attachment for the sādhus, or devotees who are completely freed from all material attachment. In Bhagavad-gītā, Fifteenth Chapter, verse 5, it is stated who is qualified to enter into the kingdom of Godhead. It is said there, nirmāna-mohā jita-saṅga-doṣāḥ. This refers to one who is completely freed from the puffed-up condition of material possessiveness. A person may be materially very rich, opulent or respectable, but if he at all wants to transfer himself to the spiritual kingdom, back home, back to Godhead, then he has to be freed from the puffed-up condition of material possessiveness, because that is a false position.

Kapila Muni zde radí Své matce Devahūti, že chce-li se zbavit svých hmotných pout, má se snažit zvětšit svou připoutanost k oddaným, sādhuům, kteří nemají žádné hmotné vazby. V 5. verši patnácté kapitoly Bhagavad-gīty je uvedeno, kdo je kvalifikován ke vstupu do království Boha: nirmāna-mohā jita-saṅga-doṣāḥ. Tato slova označují osobnost, která není pyšná na své vlastnictví. Člověk může být po hmotné stránce velice bohatý nebo vážený, ale chce-li se vrátit do duchovního království, zpátky domů, zpátky k Bohu, musí se zbavit své pýchy a hmotné chamtivosti, protože mu nic takového nepřísluší.

The word moha used here means the false understanding that one is rich or poor. In this material world, the conception that one is very rich or very poor — or any such consciousness in connection with material existence — is false, because this body itself is false, or temporary. A pure soul who is prepared to be freed from this material entanglement must first of all be free from the association of the three modes of nature. Our consciousness at the present moment is polluted because of association with the three modes of nature; therefore in Bhagavad-gītā the same principle is stated. It is advised, jita-saṅga-doṣāḥ: one should be freed from the contaminated association of the three modes of material nature. Here also, in the Śrīmad-Bhāgavatam, this is confirmed: a pure devotee, who is preparing to transfer himself to the spiritual kingdom, is also freed from the association of the three modes of material nature. We have to seek the association of such devotees. For this reason we have begun the International Society for Krishna Consciousness. There are many mercantile, scientific and other associations in human society to develop a particular type of education or consciousness, but there is no association which helps one to get free from all material association. If anyone has reached the stage where he must become free from this material contamination, then he has to seek the association of devotees, wherein Kṛṣṇa consciousness is exclusively cultured. One can thereby become freed from all material association.

Slovo moha zde označuje iluzorní představu, že je člověk bohatý nebo chudý. Pojetí vlastního bohatství nebo chudoby v hmotném světě — nebo jakékoliv takové vědomí ve vztahu k hmotné existenci — je iluzorní, protože samotné tělo je iluzorní neboli pomíjivé. Čistá duše, která se chce osvobodit z hmotného zapletení, se musí nejprve zbavit vlivu tří kvalit hmotné přírody. Ve styku s nimi je nyní naše vědomí znečištěno, a proto Bhagavad-gītā uvádí totéž. Radí nám: jita-saṅga-doṣāḥ — nejprve se musíte zbavit znečišťujícího vlivu tří kvalit hmotné přírody. Zde ve Śrīmad-Bhāgavatamu je to také potvrzeno: čistý oddaný, který se připravuje na návrat do duchovního království, je oproštěn od styku se třemi hmotnými kvalitami. Musíme vyhledávat společnost takových oddaných. Z tohoto důvodu jsme založili Mezinárodní společnost pro vědomí Kṛṣṇy. Můžeme vidět mnoho obchodních, vědeckých a jiných společností, které nabízejí určitý druh vzdělání nebo podporují rozvoj určitého vědomí, ale nenajdeme žádnou společnost, která by lidem pomáhala zbavit se všech hmotných vazeb. Jakmile člověk dospěl do stadia, kdy se potřebuje zbavit hmotného znečištění, musí vyhledat společnost oddaných, kteří rozvíjejí výhradně vědomí Kṛṣṇy. Tak se může oprostit od všech hmotných pout.

Because a devotee is freed from all contaminated material association, he is not affected by the miseries of material existence. Even though he appears to be in the material world, he is not affected by the miseries of the material world. How is it possible? There is a very good example in the activities of the cat. The cat carries her kittens in her mouth, and when she kills a rat she also carries the booty in her mouth. Thus both are carried in the mouth of the cat, but they are in different conditions. The kitten feels comfort in the mouth of the mother, whereas when the rat is carried in the mouth of the cat, the rat feels the blows of death. Similarly, those who are sādhavaḥ, or devotees engaged in Kṛṣṇa consciousness in the transcendental service of the Lord, do not feel the contamination of material miseries, whereas those who are not devotees in Kṛṣṇa consciousness actually feel the miseries of material existence. One should therefore give up the association of materialistic persons and seek the association of persons engaged in Kṛṣṇa consciousness, and by such association he will benefit in spiritual advancement. By their words and instructions, he will be able to cut off his attachment to material existence.

Oddaný, který se zbavil všech znečišťujících hmotných vlivů, není dotčen utrpením hmotné existence. I když se zdá, že stále žije v hmotném světě, nepůsobí na něj hmotné utrpení. Jak je to možné? Dobrý příklad nabízí chování kočky. Kočka nosí v tlamě svá koťata, a když zakousne krysu, nosí v tlamě i svou kořist. Kotě i krysa se nachází v kočičí tlamě, ale za odlišných podmínek. Kotě se v tlamě své matky cítí pohodlně, ale krysa zažívá smrtelné křeče. Podobně sādhuové, oddaní, kteří vykonávají transcendentální službu Pánu ve vědomí Kṛṣṇy, necítí znečištění hmotného utrpení, ale neoddaní bez vědomí Kṛṣṇy podléhají bolestem hmotné existence. Proto by měl člověk odejít ze společnosti materialistických lidí a vyhledat společnost těch, kdo jednají ve vědomí Kṛṣṇy. V takové společnosti může udělat duchovní pokrok. Silou jejich slov a pokynů bude moci přetnout svá pouta k hmotné existenci.