Text 19

Sloka 19

Devanagari

Dévanágarí

न युज्यमानया भक्त्या भगवत्यखिलात्मनि ।
सद‍ृशोऽस्ति शिव: पन्था योगिनां ब्रह्मसिद्धये ॥ १९ ॥

Text

Verš

na yujyamānayā bhaktyā
bhagavaty akhilātmani
sadṛśo ’sti śivaḥ panthā
yogināṁ brahma-siddhaye

Synonyms

Synonyma

na — not; yujyamānayā — being performed; bhaktyā — devotional service; bhagavati — towards the Supreme Personality of Godhead; akhila-ātmani — the Supersoul; sadṛśaḥ — like; asti — there is; śivaḥ — auspicious; panthāḥ — path; yoginām — of the yogīs; brahma-siddhaye — for perfection in self-realization.

na — ne; yujyamānayā — vykonávaná; bhaktyā — oddaná služba; bhagavati — Nejvyšší Osobnosti Božství; akhila-ātmani — Nadduše; sadṛśaḥ — jako; asti — je; śivaḥ — příznivá; panthāḥ — cesta; yoginām — yogīnů; brahma-siddhaye — pro dokonalou seberealizaci.

Translation

Překlad

Perfection in self-realization cannot be attained by any kind of yogī unless he engages in devotional service to the Supreme Personality of Godhead, for that is the only auspicious path.

Žádný yogī nemůže dosáhnout dokonalosti seberealizace, dokud se nevěnuje oddané službě Nejvyšší Osobnosti Božství, neboť to je jediná příznivá cesta.

Purport

Význam

That knowledge and renunciation are never perfect unless joined by devotional service is explicitly explained here. Na yujyamānayā means “without being dovetailed.” When there is devotional service, then the question is where to offer that service. Devotional service is to be offered to the Supreme Personality of Godhead, who is the Supersoul of everything, for that is the only reliable path of self-realization, or Brahman realization. The word brahma-siddhaye means to understand oneself to be different from matter, to understand oneself to be Brahman. The Vedic words are ahaṁ brahmāsmi. Brahma-siddhi means that one should know that he is not matter; he is pure soul. There are different kinds of yogīs, but every yogī is supposed to engage in self-realization, or Brahman realization. It is clearly stated here that unless one is fully engaged in the devotional service of the Supreme Personality of Godhead one cannot have easy approach to the path of brahma-siddhi.

Zde je jasně vysvětleno, že poznání a odříkání nejsou nikdy dokonalé, dokud se nepojí s oddanou službou. Na yujyamānayā znamená “bez spojení”. Mluvíme-li o službě, přirozená otázka je, komu má být určena. Oddanou službu je třeba nabídnout Nejvyšší Osobnosti Božství, Nadduši všeho, protože to je jediná spolehlivá cesta seberealizace neboli realizace Brahmanu. Slovo brahma-siddhaye znamená pochopit, že se lišíme od hmoty; že jsme Brahman. Vedy říkají: ahaṁ brahmāsmi. Brahma-siddhi znamená, že bychom měli vědět, že se lišíme od hmoty, že jsme čisté duše. Existují různé druhy yogīnů, ale každý yogī se věnuje seberealizaci neboli realizaci Brahmanu. Zde je jasně řečeno, že bez plného zapojení se do oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství je přístup k brahma-siddhi obížný.

In the beginning of the Second Chapter of Śrīmad-Bhāgavatam it is stated that when one engages himself in the devotional service of Vāsudeva, spiritual knowledge and renunciation of the material world automatically become manifest. Thus a devotee does not have to try separately for renunciation or knowledge. Devotional service itself is so powerful that by one’s service attitude, everything is revealed. It is stated here, śivaḥ panthāḥ: this is the only auspicious path for self-realization. The path of devotional service is the most confidential means for attaining Brahman realization. That perfection in Brahman realization is attained through the auspicious path of devotional service indicates that the so-called Brahman realization, or realization of the brahmajyoti effulgence, is not brahma-siddhi. Beyond that brahmajyoti there is the Supreme Personality of Godhead. In the Upaniṣads a devotee prays to the Lord to kindly put aside the effulgence, brahmajyoti, so that the devotee may see within the brahmajyoti the actual, eternal form of the Lord. Unless one attains realization of the transcendental form of the Lord, there is no question of bhakti. Bhakti necessitates the existence of the recipient of devotional service and the devotee who renders devotional service. Brahma-siddhi through devotional service is realization of the Supreme Personality of Godhead. The understanding of the effulgent rays of the body of the Supreme Godhead is not the perfect stage of brahma-siddhi, or Brahman realization. Nor is the realization of the Paramātmā feature of the Supreme Person perfect, for Bhagavān, the Supreme Personality of Godhead, is akhilātmā — He is the Supersoul. One who realizes the Supreme Personality realizes the other features, namely the Paramātmā feature and the Brahman feature, and that total realization is brahma-siddhi.

Na začátku druhé kapitoly Śrīmad-Bhāgavatamu je řečeno, že oddanou službu Vāsudevovi automaticky doprovází duchovní poznání a odpoutanost od hmotného světa. Oddaný o ně nemusí zvlášť usilovat. Oddaná služba je tak mocná, že jakmile člověk zaujme služebnický postoj, je mu vše vyjeveno. Śivaḥ panthāḥ — je to jediná příznivá cesta k seberealizaci. Oddaná služba je nejdůvěrnější cestou k realizaci Brahmanu. To, že dokonalosti realizace Brahmanu se dosahuje příznivou cestou oddané služby, také znamená, že takzvaná realizace Brahmanu neboli zářící brahmajyoti není samotná brahma-siddhi. Nad brahmajyoti je Nejvyšší Osobnost Božství. V Upaniṣadách se oddaný modlí k Pánu, aby laskavě odstranil Svou záři, aby oddaný mohl vidět skutečnou, věčnou podobu Pána. Bez realizace transcendentální podoby Pána není bhakti možná. Bhakti vyžaduje příjemce oddané služby a oddaného, který ji nabízí. Brahma-siddhi je realizace Nejvyšší Osobnosti Božství prostřednictvím oddané služby. Poznání tělesné záře Osobnosti Božství není dokonalou úrovní brahma-siddhi, realizace Brahmanu. Ani realizace Paramātmy není dokonalá, protože Bhagavān, Nejvyšší Osobnost Božství, je akhilātmā — On je Nadduší. Ten, kdo realizuje Nejvyšší Osobnost, realizuje také ostatní rysy Boha—Paramātmu a Brahman. Tato celková realizace se nazývá brahma-siddhi.