Text 56

Sloka 56

Devanagari

Dévanágarí

नेह यत्कर्म धर्माय न विरागाय कल्पते ।
न तीर्थपदसेवायै जीवन्नपि मृतो हि स: ॥ ५६ ॥

Text

Verš

neha yat karma dharmāya
na virāgāya kalpate
na tīrtha-pada-sevāyai
jīvann api mṛto hi saḥ

Synonyms

Synonyma

na — not; iha — here; yat — which; karma — work; dharmāya — for perfection of religious life; na — not; virāgāya — for detachment; kalpate — leads; na — not; tīrtha-pada — of the Lord’s lotus feet; sevāyai — to devotional service; jīvan — living; api — although; mṛtaḥ — dead; hi — indeed; saḥ — he.

na — ne; iha — zde; yat — která; karma — činnost; dharmāya — pro dokonalost náboženského života; na — ne; virāgāya — pro odpoutanost; kalpate — vede; na — ne; tīrtha-pada — lotosovým nohám Pána; sevāyai — k oddané službě; jīvan — živý; api — i když; mṛtaḥ — mrtvý; hi — skutečně; saḥ — on.

Translation

Překlad

Anyone whose work is not meant to elevate him to religious life, anyone whose religious ritualistic performances do not raise him to renunciation, and anyone situated in renunciation that does not lead him to devotional service to the Supreme Personality of Godhead, must be considered dead, although he is breathing.

Každý, jehož práce nevede k dosažení úrovně náboženského života, každý, jehož náboženské obřady neústí v odříkání, a každý, kdo se věnuje odříkání, které ho nevede k oddané službě Nejvyšší Osobnosti Božství, musí být považován za mrtvého, přestože dýchá.

Purport

Význam

Devahūti’s statement is that since she was attached to living with her husband for sense gratification, which does not lead to liberation from material entanglement, her life was simply a waste of time. Any work one performs that does not lead to the state of religious life is useless activity. Everyone is by nature inclined to some sort of work, and when that work leads one to religious life and religious life leads one to renunciation and renunciation leads one to devotional service, one attains the perfection of work. As stated in Bhagavad-gītā, any work that does not lead ultimately to the standard of devotional service is a cause of bondage in the material world (yajñārthāt karmaṇo ’nyatra loko ’yaṁ karma-bandhanaḥ). Unless one is gradually elevated to the position of devotional service, beginning from his natural activity, he is to be considered a dead body. Work which does not lead one to the understanding of Kṛṣṇa consciousness is considered useless.

Devahūti říká, že její život byl pouhou ztrátou času, protože si velice zakládala na životě se svým manželem pro smyslový požitek, který nevede k osvobození z hmotného zajetí. Jakákoliv činnost, kterou člověk vykonává, je neužitečná, pokud nevede k náboženskému životu. Každý má od přírody sklony k určitému jednání, a vede-li ho toto jednání k náboženskému životu, náboženský život k odříkání a odříkání k oddané službě, pak člověk dosahuje dokonalosti jednání. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě, jakákoliv činnost, která nevede nakonec k oddané službě, je příčinou otroctví v hmotném světě. Yajñārthāt karmaṇo 'nyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ. Pokud člověk postupně nespěje, počínaje svým přirozeným jednáním, na úroveň oddané služby, musí být považován za mrtvé tělo. Činnost, která nevede k pochopení vědomí Kṛṣṇy, se považuje za zbytečnou.