Skip to main content

Text 6

Sloka 6

Devanagari

Dévanágarí

दिष्टय‍ा मे भगवान् द‍ृष्टो दुर्दर्शो योऽकृतात्मनाम् ।
दिष्टय‍ा पादरज: स्पृष्टं शीर्ष्णा मे भवत: शिवम् ॥ ६ ॥

Text

Verš

diṣṭyā me bhagavān dṛṣṭo
durdarśo yo ’kṛtātmanām
diṣṭyā pāda-rajaḥ spṛṣṭaṁ
śīrṣṇā me bhavataḥ śivam
diṣṭyā me bhagavān dṛṣṭo
durdarśo yo ’kṛtātmanām
diṣṭyā pāda-rajaḥ spṛṣṭaṁ
śīrṣṇā me bhavataḥ śivam

Synonyms

Synonyma

diṣṭyā — by good fortune; me — my; bhagavān — all-powerful; dṛṣṭaḥ — is seen; durdarśaḥ — not easily seen; yaḥ — who; akṛta-ātmanām — of those who have not controlled the mind and senses; diṣṭyā — by my good fortune; pāda-rajaḥ — the dust of the feet; spṛṣṭam — is touched; śīrṣṇā — by the head; me — my; bhavataḥ — your; śivam — causing all auspiciousness.

diṣṭyā — štěstí; me — mé; bhagavān — všemocný; dṛṣṭaḥ — mohu vidět; durdarśaḥ — není snadné spatřit; yaḥ — koho; akṛta-ātmanām — pro ty, kdo neovládají svoji mysl a smysly; diṣṭyā — mé štěstí; pāda-rajaḥ — prachu z nohou; spṛṣṭam — dotkla se; śīrṣṇā — hlava; me — moje; bhavataḥ — tvůj; śivam — přinášející vše příznivé.

Translation

Překlad

It is my good fortune that I have been able to see you, for you cannot easily be seen by persons who have not subdued the mind or controlled the senses. I am all the more fortunate to have touched with my head the blessed dust of your feet.

Je pro mne štěstím, že tě mohu vidět, protože tebe stěží spatří ten, kdo si nepodrobil mysl a neovládá své smysly. Ještě větším štěstím pro mne je, že jsem se hlavou dotkl požehnaného prachu z tvých nohou.

Purport

Význam

The perfection of transcendental life can be achieved simply by touching the holy dust of the lotus feet of a holy man. In the Bhāgavatam it is said, mahat-pāda-rajo-’bhiṣekam, which means to be blessed by the holy dust of the lotus feet of a mahat, a great devotee. As stated in Bhagavad-gītā, mahātmānas tu: those who are great souls are under the spell of spiritual energy, and their symptom is that they fully engage in Kṛṣṇa consciousness for the service of the Lord. Therefore they are called mahat. Unless one is fortunate enough to have the dust of the lotus feet of a mahātmā on one’s head, there is no possibility of perfection in spiritual life.

Dokonalosti transcendentálního života můžeme dosáhnout jednoduše tím, že se dotkneme svatého prachu z lotosových nohou světce. V Bhāgavatamu je řečeno: mahat-pāda-rajo-'bhiṣekam, což znamená “být požehnán svatým prachem z lotosových nohou velkého oddaného (mahat)”. Jak stojí v Bhagavad-gītě: mahātmānas tu — velké duše jsou pod vlivem duchovní energie a poznají se podle toho, že se plně zaměstnávají ve vědomí Kṛṣṇy, aby sloužily Pánu. Proto se nazývají mahat. Nikdo nemůže dosáhnout v duchovním životě dokonalosti, dokud nemá to štěstí, že získá prach z lotosových nohou mahātmy na svoji hlavu.

The paramparā system of disciplic succession is very important as a means of spiritual success. One becomes a mahat by the grace of his mahat spiritual master. If one takes shelter of the lotus feet of a great soul, there is every possibility of one’s also becoming a great soul. When Mahārāja Rahūgaṇa asked Jaḍa Bharata about his wonderful achievement of spiritual success, he replied to the King that spiritual success is not possible simply by following the rituals of religion or simply by converting oneself into a sannyāsī or offering sacrifices as recommended in the scriptures. These methods are undoubtedly helpful for spiritual realization, but the real effect is brought about by the grace of a mahātmā. In Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura’s eight stanzas of prayer to the spiritual master, it is clearly stated that simply by satisfying the spiritual master one can achieve the supreme success in life, and in spite of executing all ritualistic performances, if one cannot satisfy the spiritual master, one has no access to spiritual perfection. Here the word akṛtātmanām is very significant. Ātmā means “body,” “soul,” or “mind,” and akṛtātmā means the common man, who cannot control the senses or the mind. Because the common man is unable to control the senses and the mind, it is his duty to seek the shelter of a great soul or a great devotee of the Lord and just try to please him. That will make his life perfect. A common man cannot rise to the topmost stage of spiritual perfection simply by following the rituals and religious principles. He has to take shelter of a bona fide spiritual master and work under his direction faithfully and sincerely; then he becomes perfect, without a doubt.

Systém učednické posloupnosti (paramparā) je velice důležitým prostředkem k dosažení duchovního úspěchu. Může se z nás stát mahat milostí našeho mahat duchovního mistra. Pokud přijmeme útočiště u lotosových nohou velké duše, máme velkou možnost stát se také velkou duší. Když se Mahārāja Rahūgaṇa ptal Jaḍy Bharaty, jak mohl udělat tak úžasný duchovní pokrok, dostal odpověď, že duchovního úspěchu se nedosahuje dodržováním náboženských rituálů, vstupem do stavu sannyāsa ani vykonáváním obětí podle pokynů písem. Tyto věci jistě pomáhají v duchovní realizaci, ale skutečnou změnu způsobuje milost mahātmy. V osmi slokách své modlitby k duchovnímu mistru Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura jasně říká, že uspokojením duchovního mistra je možné dosáhnout nejvyššího životního úspěchu, ale pokud někdo vykonává všemožné obřady bez toho, že by přitom uspokojil duchovního mistra, nemá k duchovní dokonalosti přístup. Slovo akṛtātmanām je v tomto verši velice důležité. Ātmā znamená “tělo”, “duše” nebo “mysl” a akṛtātmā znamená “obyčejný člověk, který nedokáže ovládat svoje smysly a mysl”. Jelikož obyčejný člověk není schopen ovládat smysly a mysl, je jeho povinností vyhledat útočiště u velké duše neboli velkého oddaného Pána a snažit se ho potěšit. Tím dovede svůj život k dokonalosti. Obyčejný člověk nemůže dosáhnout nejvyššího stupně duchovní dokonalosti pouhým dodržováním obřadů a náboženských zásad. Musí přijmout útočiště u pravého duchovního mistra a věrně a upřímně jednat podle jeho pokynů. Pak se bezpochyby stane dokonalým.