Skip to main content

Text 13

Sloka 13

Devanagari

Dévanágarí

य उद्यतमनाद‍ृत्य कीनाशमभियाचते ।
क्षीयते तद्यश: स्फीतं मानश्चावज्ञया हत: ॥ १३ ॥

Text

Verš

ya udyatam anādṛtya
kīnāśam abhiyācate
kṣīyate tad-yaśaḥ sphītaṁ
mānaś cāvajñayā hataḥ
ya udyatam anādṛtya
kīnāśam abhiyācate
kṣīyate tad-yaśaḥ sphītaṁ
mānaś cāvajñayā hataḥ

Synonyms

Synonyma

yaḥ — who; udyatam — an offering; anādṛtya — rejecting; kīnāśam — from a miser; abhiyācate — begs; kṣīyate — is lost; tat — his; yaśaḥ — reputation; sphītam — widespread; mānaḥ — honor; ca — and; avajñayā — by neglectful behavior; hataḥ — destroyed.

yaḥ — kdo; udyatam — nabídku; anādṛtya — odmítá; kīnāśam — a u lakomce; abhiyācate — žebrá; kṣīyate — je ztracena; tat — jeho; yaśaḥ — pověst; sphītam — široce známá; mānaḥ — čest; ca — a; avajñayā — lhostejným chováním; hataḥ — zničena.

Translation

Překlad

One who rejects an offering that comes of its own accord but later begs a boon from a miser thus loses his widespread reputation, and his pride is humbled by the neglectful behavior of others.

Ten, kdo odmítá nabídku, která přichází sama od sebe, ale později žebrá o dar u nějakého lakomce, ztratí svoji dobrou pověst a druzí ho připraví o jeho hrdost svým lhostejným chováním.

Purport

Význam

The general procedure of Vedic marriage is that a father offers his daughter to a suitable boy. That is a very respectable marriage. A boy should not go to the girl’s father and ask for the hand of his daughter in marriage. That is considered to be humbling one’s respectable position. Svāyambhuva Manu wanted to convince Kardama Muni, since he knew that the sage wanted to marry a suitable girl: “I am offering just such a suitable wife. Do not reject the offer, or else, because you are in need of a wife, you will have to ask for such a wife from someone else, who may not behave with you so well. In that case your position will be humbled.”

Védský sňatek obvykle probíhá tak, že otec nabízí svoji dceru vhodnému chlapci. To je velice slušný sňatek. Chlapec nemá chodit za otcem dívky a žádat o ruku jeho dcery. To se pokládá za snižování vlastního váženého postavení. Svāyambhuva Manu chtěl Kardamu Muniho přesvědčit, protože věděl, že mudrc měl v úmyslu oženit se s vhodnou dívkou: “Nabízím ti právě takovou vhodnou manželku. Neodmítej moji nabídku, protože potřebuješ choť; jinak budeš muset žádat o takovou ženu někoho jiného, kdo se k tobě možná nebude chovat tak dobře, a tvé postavení tak utrpí.”

Another feature of this incident is that Svāyambhuva Manu was the emperor, but he went to offer his qualified daughter to a poor brāhmaṇa. Kardama Muni had no worldly possessions — he was a hermit living in the forest — but he was advanced in culture. Therefore, in offering one’s daughter to a person, the culture and quality are counted as prominent, not wealth or any other material consideration.

Další pozoruhodnou stránkou tohoto příběhu je, že Svāyambhuva Manu byl král, ale šel nabídnout svoji vysoce kvalifikovanou dceru chudému brāhmaṇovi. Kardama Muni neměl žádný světský majetek — byl poustevník a žil v lese — ale byl kulturně pokročilý. Proto když člověk někomu nabízí svoji dceru, důležitá je pro něho kulturnost a vlastnosti budoucího ženicha, a nikoliv majetek či jiné hmotné předpoklady.