CHAPTER TWENTY
KAPITOLA DVACÁTÁ
Conversation Between Maitreya and Vidura
Rozhovor mezi Maitreyou a Vidurou
- Text 1:
- Śrī Śaunaka inquired: O Sūta Gosvāmī, after the earth was again situated in its orbit, what did Svāyambhuva Manu do to show the path of liberation to persons who were to take birth later on?
- Sloka 1:
- Śrī Śaunaka se ptal: Ó Sūto Gosvāmī, když se Země znovu dostala na svoji oběžnou dráhu, co udělal Svāyambhuva Manu, aby ukázal cestu osvobození těm, kteří se měli teprve narodit?
- Text 2:
- Śaunaka Ṛṣi inquired about Vidura, who was a great devotee and friend of Lord Kṛṣṇa and who gave up the company of his elder brother because the latter, along with his sons, played tricks against the desires of the Lord.
- Sloka 2:
- Śaunaka Ṛṣi se tázal na Viduru, který byl velkým oddaným a přítelem Pána Kṛṣṇy a který opustil společnost svého staršího bratra, neboť ten se svými syny jednal v rozporu s touhami Pána.
- Text 3:
- Vidura was born from the body of Vedavyāsa and was not less than he. Thus he accepted the lotus feet of Kṛṣṇa wholeheartedly and was attached to His devotees.
- Sloka 3:
- Vidura se narodil z těla Vedavyāsy a v ničem za ním nezaostával. Přijal lotosové nohy Pána Kṛṣṇy celým svým srdcem a velice lnul k Jeho oddaným.
- Text 4:
- Vidura was purified of all passion by wandering in sacred places, and at last he reached Hardwar, where he met the great sage who knew the science of spiritual life, and he inquired from him. Śaunaka Ṛṣi therefore asked: What more did Vidura inquire from Maitreya?
- Sloka 4:
- Na svých cestách po posvátných místech se Vidura očistil od veškeré vášně a nakonec dospěl do Hardwaru, kde se setkal s velkým mudrcem, který znal vědu o duchovním životě, a kladl mu různé otázky. Śaunaka Ṛṣi se proto ptal: Na co se Vidura dále tázal Maitreyi?
- Text 5:
- Śaunaka inquired about the conversation between Vidura and Maitreya: There must have been many narrations of the spotless pastimes of the Lord. The hearing of such narrations is exactly like bathing in the water of the Ganges, for it can free one from all sinful reactions.
- Sloka 5:
- Śaunaka se ptal na rozhovor mezi Vidurou a Maitreyou: Jistě zazněla mnohá vyprávění o neposkvrněných zábavách Pána. Naslouchat takovým vyprávěním je stejně dobré jako se koupat ve vodách Gangy, protože toto naslouchání může člověka zbavit všech hříšných reakcí.
- Text 6:
- O Sūta Gosvāmī, all good fortune to you! Please narrate the activities of the Lord, which are all magnanimous and worth glorifying. What sort of devotee can be satiated by hearing the nectarean pastimes of the Lord?
- Sloka 6:
- Ó Sūto Gosvāmī, buď požehnán! Prosím, vyprávěj o Pánových velkodušných činnostech, jež jsou hodny opěvování. Který oddaný by se mohl přesytit naslouchání o nektarových zábavách Pána?
- Text 7:
- On being asked to speak by the great sages of Naimiṣāraṇya, the son of Romaharṣaṇa, Sūta Gosvāmī, whose mind was absorbed in the transcendental pastimes of the Lord, said: Please hear what I shall now speak.
- Sloka 7:
- Když velcí mudrci v Naimiṣāraṇyi žádali Sūtu Gosvāmīho, aby promluvil, syn Romaharṣaṇy, jehož mysl byla pohroužená do transcendentálních zábav Pána, řekl: Prosím poslouchejte, co vám nyní povím.
- Text 8:
- Sūta Gosvāmī continued: Vidura, the descendant of Bharata, was delighted to hear the story of the Lord, who, having assumed by His own divine potency the form of a boar, had enacted the sport of lifting the earth from the bottom of the ocean and indifferently killing the demon Hiraṇyākṣa. Vidura then spoke to the sage as follows.
- Sloka 8:
- Sūta Gosvāmī pokračoval: Vidura, potomek Bharaty, byl velice potěšen příběhem o tom, jak Pán působením Své božské energie přijal podobu kance a projevil Svoji zábavu, při které zdvihl Zemi ze dna oceánu a bez velkého úsilí zabil démona Hiraṇyākṣu. Vidura potom promluvil k mudrci následovně.
- Text 9:
- Vidura said: Since you know of matters inconceivable to us, tell me, O holy sage, what did Brahmā do to create living beings after evolving the Prajāpatis, the progenitors of living beings?
- Sloka 9:
- Vidura řekl: Jelikož znáš věci, které si ani nedovedeme představit, pověz mi, ó svatý mudrci, co dělal Brahmā pro stvoření živých bytostí poté, co se zrodili Prajāpatiové, praotci živých bytostí?
- Text 10:
- Vidura inquired: How did the Prajāpatis [such progenitors of living entities as Marīci and Svāyambhuva Manu] create according to the instruction of Brahmā, and how did they evolve this manifested universe?
- Sloka 10:
- Vidura se ptal: Jak Prajāpatiové (praotci živých bytostí, jako je Marīci a Svāyambhuva Manu) podle Brahmova pokynu tvořili a jak rozvíjeli tento projevený vesmír?
- Text 12:
- Maitreya said: When the equilibrium of the combination of the three modes of nature was agitated by the unseen activity of the living entity, by Mahā-Viṣṇu and by the force of time, the total material elements were produced.
- Sloka 12:
- Maitreya řekl: Když byl rovnovážný stav tří kvalit přírody narušen neviditelnými činnostmi živé bytosti, působením Mahā-Viṣṇua a silou času, vznikl souhrn hmotných prvků.
- Text 13:
- As impelled by the destiny of the jīva, the false ego, which is of three kinds, evolved from the mahat-tattva, in which the element of rajas predominates. From the ego, in turn, evolved many groups of five principles.
- Sloka 13:
- Osud jīvy si vynutil, aby z mahat-tattvy, ve které převládá prvek rajas, vzniklo falešné ego, které je tří druhů. Z ega se dále vyvinulo mnoho skupin o pěti prvcích.
- Text 15:
- For over one thousand years the shiny egg lay on the waters of the Causal Ocean in the lifeless state. Then the Lord entered it as Garbhodakaśāyī Viṣṇu.
- Sloka 15:
- Toto zářící vejce leželo bez života na vodách Oceánu příčin více než tisíc let. Pak do něj vstoupil Pán jako Garbhodakaśāyī Viṣṇu.
- Text 16:
- From the navel of the Personality of Godhead Garbhodakaśāyī Viṣṇu sprouted a lotus flower effulgent like a thousand blazing suns. This lotus flower is the reservoir of all conditioned souls, and the first living entity who came out of the lotus flower was the omnipotent Brahmā
- Sloka 16:
- Z pupku Osobnosti Božství Garbhodakaśāyī Viṣṇua vyrostl lotosový květ, který zářil jako tisíc oslnivých sluncí. Tento lotosový květ je schránkou všech podmíněných duší a první živou bytostí, která z něho vzešla, byl všemocný Brahmā.
- Text 17:
- When that Supreme Personality of Godhead who is lying on the Garbhodaka Ocean entered the heart of Brahmā, Brahmā brought his intelligence to bear, and with the intelligence invoked he began to create the universe as it was before.
- Sloka 17:
- Když Nejvyšší Pán, který leží na oceánu Garbhodaka, vstoupil do Brahmova srdce, Brahmā uvedl do činnosti svoji tvořivou inteligenci a začal s ní tvořit vesmír takový, jaký byl předtím.
- Text 18:
- First of all, Brahmā created from his shadow the coverings of ignorance of the conditioned souls. They are five in number and are called tāmisra, andha-tāmisra, tamas, moha and mahā-moha.
- Sloka 18:
- Nejdříve ze všeho stvořil Brahmā ze svého stínu pokryvy nevědomosti podmíněných duší. Je jich celkem pět a nazývají se tāmisra, andha-tāmisra, tamas, moha a mahā-moha.
- Text 19:
- Out of disgust, Brahmā threw off the body of ignorance, and taking this opportunity, Yakṣas and Rākṣasas sprang for possession of the body, which continued to exist in the form of night. Night is the source of hunger and thirst.
- Sloka 19:
- Brahmā znechuceně odhodil tělo tvořené nevědomostí a Yakṣové a Rākṣasové využili příležitosti, aby se zmocnili tohoto těla, které existovalo dále v podobě noci. Noc je zdrojem hladu a žízně.
- Text 21:
- Brahmā, the head of the demigods, full of anxiety, asked them, “Do not eat me, but protect me. You are born from me and have become my sons. Therefore you are Yakṣas and Rākṣasas.”
- Sloka 21:
- Brahmā, hlavní polobůh, dostal veliký strach a žádal je: “Nejezte mě! Ušetřte mě! Narodili jste se ze mě a jste moji synové. Proto jste Yakṣové a Rākṣasové.”
- Text 22:
- He then created the chief demigods, who were shining with the glory of goodness. He dropped before them the effulgent form of daytime, and the demigods sportingly took possession of it.
- Sloka 22:
- Potom stvořil hlavní polobohy, kteří svítili svatozáří dobra. Upustil před nimi zářivou podobu dne a polobozi se jí s radostí ujali.
- Text 23:
- Lord Brahmā then gave birth to the demons from his buttocks, and they were very fond of sex. Because they were too lustful, they approached him for copulation.
- Sloka 23:
- Pán Brahmā potom ze svých hýždí stvořil démony, kteří měli velice rádi sex. Jejich chtíč byl tak veliký, že přišli s touhou souložit s ním.
- Text 24:
- The worshipful Brahmā first laughed at their stupidity, but finding the shameless asuras close upon him, he grew indignant and ran in great haste out of fear.
- Sloka 24:
- Brahmā, který je hoden uctívání, se nejprve smál jejich hlouposti, ale když viděl, jak se k němu nestydatí asurové blíží, byl rozhořčen a strachy se dal rychle na útěk.
- Text 25:
- He approached the Personality of Godhead, who bestows all boons and who dispels the agony of His devotees and of those who take shelter of His lotus feet. He manifests His innumerable transcendental forms for the satisfaction of His devotees.
- Sloka 25:
- Obrátil se na Osobnost Božství, Pána, který uděluje všechna požehnání a zahání úzkost Svých oddaných a těch, kteří přijmou útočiště u Jeho lotosových nohou. Pro uspokojení oddaných projevuje Své nesčetné transcendentální podoby.
- Text 26:
- Lord Brahmā, approaching the Lord, addressed Him thus: My Lord, please protect me from these sinful demons, who were created by me under Your order. They are infuriated by an appetite for sex and have come to attack me.
- Sloka 26:
- Pán Brahmā přišel za Pánem a oslovil Jej: Můj Pane, prosím ochraň mě před těmito hříšnými démony, které jsem stvořil na Tvůj pokyn. Jsou posedlí touhou po sexu a chtějí mě napadnout.
- Text 28:
- The Lord, who can distinctly see the minds of others, perceived Brahmā’s distress and said to him: “Cast off this impure body of yours.” Thus commanded by the Lord, Brahmā cast off his body.
- Sloka 28:
- Pán, který dokáže jasně číst v mysli druhých, postřehl Brahmovu úzkost a řekl mu: “Zbav se tohoto nečistého těla.” Na tento Pánův pokyn Brahmā odhodil své tělo.
- Text 29:
- The body given up by Brahmā took the form of the evening twilight, when the day and night meet, a time which kindles passion. The asuras, who are passionate by nature, dominated as they are by the element of rajas, took it for a damsel, whose lotus feet resounded with the tinkling of anklets, whose eyes were wide with intoxication and whose hips were covered by fine cloth, over which shone a girdle.
- Sloka 29:
- Tělo opuštěné Brahmou přijalo podobu večerního soumraku, kdy se den setkává s nocí — doby, která podněcuje vášeň. Asurové, kteří jsou přirozeně vášniví, neboť jim vládne prvek rajas, tuto podobu pokládali za dívku, jejíž lotosové nohy zněly cinkáním nákotníčků, jejíž oči byly doširoka otevřené opilostí a jejíž boky zakrývala jemná látka, obepnutá zářícím opaskem.
- Text 30:
- Her breasts projected upward because of their clinging to each other, and they were too contiguous to admit any intervening space. She had a shapely nose and beautiful teeth, a lovely smile played on her lips, and she cast a sportful glance at the asuras.
- Sloka 30:
- Prsa měla zdvižená vzhůru, protože jí přiléhala těsně k sobě a nenechávala mezi sebou žádný prostor. Měla pěkně tvarovaný nos a nádherné zuby, na rtech jí hrál kouzelný úsměv a pohlížela na asury laškovným pohledem.
- Text 31:
- Adorned with dark tresses, she hid herself, as it were, out of shyness. Upon seeing that girl, the asuras were all infatuated with an appetite for sex.
- Sloka 31:
- Zdobily ji tmavé vlasy a skrývala se, jako kdyby se styděla. Když tu dívku asurové uviděli, byli všichni zaslepeni sexuální touhou.
- Text 32:
- The demons praised her: Oh, what a beauty! What rare self-control! What a budding youth! In the midst of us all, who are passionately longing for her, she is moving about like one absolutely free from passion.
- Sloka 32:
- Démoni ji obdivovali: Ó, jaká krása! Jaké vzácné sebeovládání! Jaké rozkvétající mládí! Všichni po ní vášnivě toužíme a ona se mezi námi prochází, jako kdyby na ni vášeň vůbec nepůsobila.
- Text 33:
- Indulging in various speculations about the evening twilight, which appeared to them endowed with the form of a young woman, the wicked-minded asuras treated her with respect and fondly spoke to her as follows.
- Sloka 33:
- Asurové vytvářeli různé dohady o večerním soumraku, který měl v jejich očích podobu mladé ženy, s hříšnými myšlenkami jí prokazovali úctu a zamilovaně k ní promluvili.
- Text 34:
- Who are you, O pretty girl? Whose wife or daughter are you, and what can be the object of your appearing before us? Why do you tantalize us, unfortunate as we are, with the priceless commodity of your beauty?
- Sloka 34:
- Kdo jsi, ó krásná dívko? Čí jsi manželka nebo dcera a s jakým cílem jsi za námi přišla? Proč nás, nešťastné, týráš svou krásou, svým nedocenitelným zbožím?
- Text 35:
- Whosoever you may be, O beautiful girl, we are fortunate in being able to see you. While playing with a ball, you have agitated the minds of all onlookers.
- Sloka 35:
- Ať jsi kdokoliv, ó nádherná dívko, jsme šťastni, že tě můžeme vidět. Při své hře s míčem vzrušuješ mysl všech, kteří se na tebe dívají.
- Text 36:
- O beautiful woman, when you strike the bouncing ball against the ground with your hand again and again, your lotus feet do not stay in one place. Oppressed by the weight of your full-grown breasts, your waist becomes fatigued, and your clear vision grows dull, as it were. Pray braid your comely hair.
- Sloka 36:
- Ó nádherná ženo, když znovu a znovu pinkáš rukou míčem o zem, tvé lotosové nohy nezůstávají na jednom místě. Tvůj pas, namáhaný tíhou plných ňader, začíná být unaven a tvůj jasný pohled postupně ztrácí lesk. Snažně tě prosíme, spleť si své půvabné vlasy do copu.
- Text 37:
- The asuras, clouded in their understanding, took the evening twilight to be a beautiful woman showing herself in her alluring form, and they seized her.
- Sloka 37:
- Asurové měli zatemněný intelekt. Považovali večerní soumrak za krásnou ženu, která se jim předvádí ve své svůdné podobě, a zmocnili se jí.
- Text 38:
- With a laugh full of deep significance, the worshipful Brahmā then evolved by his own loveliness, which seemed to enjoy itself by itself, the hosts of Gandharvas and Apsarās.
- Sloka 38:
- Brahmā, který je hoden uctívání, se smál smíchem plným hlubokého porozumění. Poté ze své roztomilosti, která se zdála být sama sobě zdrojem požitku, vytvořil zástupy Gandharvů a Apsar.
- Text 41:
- The ghosts and hobgoblins took possession of the body thrown off in the form of yawning by Brahmā, the creator of the living entities. This is also known as the sleep which causes drooling. The hobgoblins and ghosts attack men who are impure, and their attack is spoken of as insanity.
- Sloka 41:
- Duchové a skřeti se zmocnili těla, které Brahmā, stvořitel živých bytostí, odložil v podobě zívání. Rovněž se projevuje jako spánek doprovázený slintáním. Skřeti a duchové se vrhají na nečisté lidi, kteří se pak stávají nepříčetnými.
- Text 42:
- Recognizing himself to be full of desire and energy, the worshipful Brahmā, the creator of the living entities, evolved from his own invisible form, from his navel, the hosts of Sādhyas and Pitās.
- Sloka 42:
- Když Brahmā, úctyhodný stvořitel živých bytostí, poznal, že je plný touhy a energie, stvořil ze své neviditelné podoby (ze svého pupku) množství Sādhyů a Pitů.
- Text 43:
- The Pitās themselves took possession of the invisible body, the source of their existence. It is through the medium of this invisible body that those well versed in the rituals offer oblations to the Sādhyas and Pitās [in the form of their departed ancestors] on the occasion of śrāddha.
- Sloka 43:
- Pitové sami přijali neviditelné tělo, které bylo zdrojem jejich existence. Právě prostřednictvím tohoto neviditelného těla nabízejí zkušení vykonavatelé obřadů obětiny Sādhyům a Pitům (podobám svých zesnulých předků) při obřadu śrāddha.
- Text 44:
- Then Lord Brahmā, by his ability to be hidden from vision, created the Siddhas and Vidyādharas and gave them that wonderful form of his known as the Antardhāna.
- Sloka 44:
- Potom Pán Brahmā svou schopností zůstávat skrytý před zraky ostatních stvořil Siddhy a Vidyādhary a dal jim tuto svou úžasnou podobu, která se nazývá Antardhāna.
- Text 45:
- One day, Brahmā, the creator of the living entities, beheld his own reflection in the water, and admiring himself, he evolved Kimpuruṣas as well as Kinnaras out of that reflection.
- Sloka 45:
- Jednoho dne Brahmā, stvořitel živých bytostí, zahlédl svůj odraz na vodě a s obdivem k sobě samému z něho vytvořil Kimpuruṣi a Kinnary.
- Text 46:
- The Kimpuruṣas and Kinnaras took possession of that shadowy form left by Brahmā. That is why they and their spouses sing his praises by recounting his exploits at every daybreak.
- Sloka 46:
- Kinnarové a Kimpuruṣové se zmocnili této stínové podoby, kterou po sobě Brahmā zanechal. Proto také při každém rozednění opěvují se svými manželkami jeho velkolepé činy.
- Text 47:
- Once Brahmā lay down with his body stretched at full length. He was very concerned that the work of creation had not proceeded apace, and in a sullen mood he gave up that body too.
- Sloka 47:
- Jednou Brahmā ulehl na zem a natáhl celé své tělo. Dělal si velké starosti s tím, že práce na stvoření nepokračovala dostatečně rychle, a rozmrzele opustil i toto tělo.
- Text 48:
- O dear Vidura, the hair that dropped from that body transformed into snakes, and even while the body crawled along with its hands and feet contracted, there sprang from it ferocious serpents and Nāgas with their hoods expanded.
- Sloka 48:
- Můj milý Viduro, chlupy, které vypadly z tohoto těla, se změnily v hady, a ještě když se to tělo plazilo s rukama a nohama zataženýma dovnitř, rodili se z něho divocí hadi a Nāgové s roztaženými kápěmi.
- Text 49:
- One day Brahmā, the self-born, the first living creature, felt as if the object of his life had been accomplished. At that time he evolved from his mind the Manus, who promote the welfare activities of the universe.
- Sloka 49:
- Jednoho dne cítil samozrozený Brahmā, první živý tvor, jako by dosáhl cíle svého života. Tehdy ze své mysli vytvořil Manuy, kteří svými činnostmi zvyšují blahobyt celého vesmíru.
- Text 50:
- The self-possessed creator gave them his own human form. On seeing the Manus, those who had been created earlier — the demigods, the Gandharvas and so on — applauded Brahmā, the lord of the universe.
- Sloka 50:
- Vyrovnaný stvořitel jim dal svoji lidskou podobu. Když Manuy uviděli ti, kteří byli stvořeni dříve — polobozi, Gandharvové a ostatní — začali Brahmovi, pánovi vesmíru, provolávat slávu.
- Text 51:
- They prayed: O creator of the universe, we are glad; what you have produced is well done. Since ritualistic acts have now been established soundly in this human form, we shall all share the sacrificial oblations.
- Sloka 51:
- Volali: Ó stvořiteli vesmíru, jsme skutečně rádi — to, co jsi vytvořil, je velice dobré. Protože nyní byly v této lidské podobě řádně ustanoveny obětní obřady, budeme mít všichni podíl na obětinách.
- Text 52:
- Having equipped himself with austere penance, adoration, mental concentration and absorption in devotion, accompanied by dispassion, and having controlled his senses, Brahmā, the self-born living creature, evolved great sages as his beloved sons.
- Sloka 52:
- Brahmā, samozrozený živý tvor, se kvalifikoval přísným odříkáním, uctíváním, soustředěním mysli a tranzem v oddanosti. Zároveň zůstával klidný a ovládal své smysly. Takto vytvořil velké mudrce jako své milované syny.
- Text 53:
- To each one of these sons the unborn creator of the universe gave a part of his own body, which was characterized by deep meditation, mental concentration, supernatural power, austerity, adoration and renunciation.
- Sloka 53:
- Každému z těchto synů dal nezrozený stvořitel vesmíru část svého těla, které charakterizovala hluboká meditace, soustředění mysli, nadpřirozená síla, askeze, uctívání a odříkání.