Text 31

Sloka 31

Devanagari

Dévanágarí

गूहन्तीं व्रीडयात्मानं नीलालकवरूथिनीम् ।
उपलभ्यासुरा धर्म सर्वे सम्मुमुहु: स्त्रियम् ॥ ३१ ॥

Text

Verš

gūhantīṁ vrīḍayātmānaṁ
nīlālaka-varūthinīm
upalabhyāsurā dharma
sarve sammumuhuḥ striyam

Synonyms

Synonyma

gūhantīm — hiding; vrīḍayā — out of shyness; ātmānam — herself; nīla — dark; alaka — hair; varūthinīm — a bunch; upalabhya — upon imagining; asurāḥ — the demons; dharma — O Vidura; sarve — all; sammumuhuḥ — were captivated; striyam — woman.

gūhantīm — skrývala; vrīḍayā — stydlivě; ātmānam — se; nīla — tmavé; alaka — vlasy; varūthinīm — mnoho; upalabhya — když si představili; asurāḥ — démoni; dharma — ó Viduro; sarve — všichni; sammumuhuḥ — byli okouzleni; striyam — žena.

Translation

Překlad

Adorned with dark tresses, she hid herself, as it were, out of shyness. Upon seeing that girl, the asuras were all infatuated with an appetite for sex.

Zdobily ji tmavé vlasy a skrývala se, jako kdyby se styděla. Když tu dívku asurové uviděli, byli všichni zaslepeni sexuální touhou.

Purport

Význam

The difference between demons and demigods is that a beautiful woman very easily attracts the minds of demons, but she cannot attract the mind of a godly person. A godly person is full of knowledge, and a demoniac person is full of ignorance. Just as a child is attracted by a beautiful doll, similarly a demon, who is less intelligent and full of ignorance, is attracted by material beauty and an appetite for sex. The godly person knows that this nicely dressed and ornamented attraction of high breasts, high hips, beautiful nose and fair complexion is māyā. All the beauty a woman can display is only a combination of flesh and blood. Śrī Śaṅkarācārya has advised all persons not to be attracted by the interaction of flesh and blood; they should be attracted by the real beauty In spiritual life. The real beauty is Kṛṣṇa and Rādhā. One who is attracted by the beauty of Rādhā and Kṛṣṇa cannot be attracted by the false beauty of this material world. That is the difference between a demon and a godly person or devotee.

Mezi démony a polobohy je rozdíl v tom, že krásná žena velice snadno upoutá mysl démona, ale nemůže upoutat mysl světce. Světec má úplné poznání, zatímco démon žije v úplné nevědomosti. Stejně jako dítě přitahuje krásná panenka, tak démona, který je méně inteligentní a pohroužen v nevědomosti, přitahuje hmotná krása a sex. Světec ví, že přitažlivá zdvižená prsa, široké boky, krásný nos a světlá pleť s pěknými šaty a ozdobami jsou māyā. Všechna krása, kterou může žena předvést, je pouze kombinací masa a krve. Śrī Śaṅkarācārya radí všem lidem, aby se nenechávali zlákat podobou z masa a krve — ať jsou raději okouzleni skutečnou krásou v duchovním životě. Skutečnou krásou je Kṛṣṇa a Rādhā. Ten, koho přitahuje krása Rādhy a Kṛṣṇy, nebude nikdy okouzlen falešnou krásou tohoto hmotného světa. To je rozdíl mezi démonem a světcem neboli oddaným.