Text 7
Sloka 7
Devanagari
Dévanágarí
कृष्णद्युमणिनिम्लोचे गीर्णेष्वजगरेण ह ।
किं
नु न: कुशलं ब्रूयां गतश्रीषु गृहेष्वहम् ॥ ७ ॥
Text
Verš
kṛṣṇa-dyumaṇi nimloce
gīrṇeṣv ajagareṇa ha
kiṁ nu naḥ kuśalaṁ brūyāṁ
gata-śrīṣu gṛheṣv aham
kṛṣṇa-dyumaṇi nimloce
gīrṇeṣv ajagareṇa ha
kiṁ nu naḥ kuśalaṁ brūyāṁ
gata-śrīṣu gṛheṣv aham
Synonyms
Synonyma
uddhavaḥ uvāca — Śrī Uddhava said; kṛṣṇa-dyumaṇi — the Kṛṣṇa sun; nimloce — having set; gīrṇeṣu — being swallowed; ajagareṇa — by the great snake; ha — in the past; kim — what; nu — else; naḥ — our; kuśalam — welfare; brūyām — may I say; gata-śrīṣu — with good fortune gone away; gṛheṣu — in the house; aham — I.
Translation
Překlad
Śrī Uddhava said: My dear Vidura, the sun of the world, Lord Kṛṣṇa, has set, and our house has now been swallowed by the great snake of time. What can I say to you about our welfare?
Śrī Uddhava řekl: Můj drahý Viduro, slunce světa, Pán Kṛṣṇa, zapadlo a náš dům nyní spolkl velký had času. Co více ti mohu říci o tom, jak se nám daří?
Purport
Význam
The disappearance of the Kṛṣṇa sun may be explained as follows, according to the commentary of Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura. Vidura was struck with great sorrow when he got the hint of the annihilation of the great Yadu dynasty as well as of his own family, the Kuru dynasty. Uddhava could understand the grief of Vidura, and therefore he first of all wanted to sympathize with him by saying that after the sunset everyone is in darkness. Since the entire world was merged in the darkness of grief, neither Vidura nor Uddhava nor anyone else could be happy. Uddhava was as much aggrieved as Vidura, and there was nothing further to be said about their welfare.
Západ slunce — Kṛṣṇy — může být podle komentáře Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura vysvětlen následovně. Vidura byl zasažen velkou lítostí, když uslyšel o zničení celé velké yaduovské dynastie, jakož i vlastní rodiny, dynastie Kuruovců. Uddhava chápal jeho smutek, a proto chtěl nejdříve vyjádřit svou soucitnou účast úslovím, že po západu slunce jsou všichni ponořeni v temnotě. Celý svět byl ponořen do temnoty smutku a Vidura ani Uddhava či nikdo jiný nemohl být šťastný. Uddhava byl stejně zarmoucený jako Vidura, a o jejich štěstí nebylo dále co říci.
The comparison of Kṛṣṇa to the sun is very appropriate. As soon as the sun sets, darkness automatically appears. But the darkness experienced by the common man does not affect the sun itself either at the time of sunrise or of sunset. Lord Kṛṣṇa’s appearance and disappearance are exactly like that of the sun. He appears and disappears in innumerable universes, and as long as He is present in a particular universe there is all transcendental light in that universe, but the universe from which He passes away is put into darkness. His pastimes, however, are everlasting. The Lord is always present in some universe, just as the sun is present in either the Eastern or the Western Hemisphere. The sun is always present either in India or in America, but when the sun is present in India, the American land is in darkness, and when the sun is present in America, the Indian hemisphere is in darkness.
Přirovnání Kṛṣṇy ke slunci je velice příhodné. Jakmile zapadne slunce, ihned nastane tma. Ale temnota, ve které se ocitá obyčejný člověk, neovlivňuje slunce samotné při východu ani při západu. Příchod a odchod Pána Kṛṣṇy jsou přesně podobné východu a západu slunce. Pán přichází a odchází v nesčetných vesmírech, a dokud je v určitém vesmíru přítomný, vše je v něm ozářeno transcendentálním světlem, ale vesmír, ze kterého odejde, se ocitne v temnotě. Jeho zábavy jsou ale věčné. Pán je vždy přítomný v některém vesmíru, stejně jako je slunce přítomné buď na východní, nebo na západní polokouli. Slunce je vždy přítomné, buď v Indii, nebo v Americe, ale když je v Indii, Amerika je ve tmě, a když je v Americe, je tma na polokouli, kde leží Indie.
As the sun appears in the morning and gradually rises to the meridian and then again sets in one hemisphere while simultaneously rising in the other, so Lord Kṛṣṇa’s disappearance in one universe and the beginning of His different pastimes in another take place simultaneously. As soon as one pastime is finished here, it is manifested in another universe. And thus His nitya-līlā, or eternal pastimes, are going on without ending. As the sunrise takes place once in twenty-four hours, similarly the pastimes of Lord Kṛṣṇa take place in a universe once in a daytime of Brahmā, the account of which is given in the Bhagavad-gītā as 4,300,000,000 solar years. But wherever the Lord is present, all His different pastimes as described in the revealed scriptures take place at regular intervals.
Stejně jako slunce ráno vychází, postupně stoupá k vrcholu své dráhy a potom opět zapadá na jedné polokouli a zároveň vychází na druhé, tak i odchod Pána Kṛṣṇy z jednoho vesmíru a začátek Jeho různých zábav ve druhém nastávají zároveň. Jakmile jedna zábava skončí zde, je projevena v jiném vesmíru. Jeho věčné zábavy (nitya-līlā) tak nemají konce. Stejně jako slunce vychází jednou za čtyřiadvacet hodin, tak i k zábavám Pána Kṛṣṇy dochází ve vesmíru jednou za den Brahmy, jehož délka je v Bhagavad-gītě vypočítána na 4 300 000 000 slunečních let. Ať je Pán přítomný kdekoliv, všechny Jeho různé zábavy, jak jsou popsány ve zjevených písmech, se odehrávají v pravidelných intervalech.
As at sunset the snakes become powerful, thieves are encouraged, ghosts become active, the lotus becomes disfigured and the cakravākī laments, so with the disappearance of Lord Kṛṣṇa, the atheists feel enlivened, and the devotees become sorry.
Západ slunce dodává hadům na síle, zlodějům na odvaze a probouzí k činnosti duchy, ale lotos ztrácí svoji krásu a cakravākī naříká. Podobně odchod Pána Kṛṣṇy povzbudí ateisty a zarmoutí oddané.