Text 6
Sloka 6
Devanagari
Dévanágarí
विमृज्य नेत्रे विदुरं प्रीत्याहोद्धव उत्स्मयन् ॥ ६ ॥
Text
Verš
nṛlokaṁ punar āgataḥ
vimṛjya netre viduraṁ
prītyāhoddhava utsmayan
nṛlokaṁ punar āgataḥ
vimṛjya netre viduraṁ
prītyāhoddhava utsmayan
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
The great devotee Uddhava soon came back from the abode of the Lord to the human plane, and wiping his eyes, he awakened his reminiscence of the past and spoke to Vidura in a pleasing mood.
Velký oddaný Uddhava se brzy vrátil z Pánova sídla zpět na úroveň lidí. Utíraje si oči, probudil ve své paměti vzpomínky na minulost a příjemně promluvil k Vidurovi.
Purport
Význam
When Uddhava was fully absorbed in the transcendental ecstasy of love of God, he actually forgot all about the external world. The pure devotee lives constantly in the abode of the Supreme Lord, even in the present body, which apparently belongs to this world. The pure devotee is not exactly on the bodily plane, since he is absorbed in the transcendental thought of the Supreme. When Uddhava wanted to speak to Vidura, he came down from the abode of the Lord, Dvārakā, to the material plane of human beings. Even though a pure devotee is present on this mortal planet, he is here in relation to the Lord for engagement in transcendental loving service, and not for any material cause. A living entity can live either on the material plane or in the transcendental abode of the Lord, in accordance with his existential condition. The conditional changes of the living entity are explained in the Caitanya-caritāmṛta in the instructions given to Śrīla Rūpa Gosvāmī by Lord Śrī Caitanya: “The living entities all over the universes are enjoying the effects of the respective fruitive results of their own work, life after life. Out of all of them, some may be influenced by the association of pure devotees and thus get the chance to execute devotional service by attainment of taste. This taste is the seed of devotional service, and one who is fortunate enough to have received such a seed is advised to sow it in the core of his heart. As one cultivates a seed by pouring water to fructify it, the seed of devotional service sown in the heart of the devotee may be cultured by pouring water in the form of hearing and chanting of the holy name and pastimes of the Lord. The creeper of devotional service, so nourished, gradually grows, and the devotee, acting as a gardener, goes on pouring the water of constant hearing and chanting. The creeper of devotional service gradually grows so high that it passes through the entire material universe and enters into the spiritual sky, growing still higher and higher until it reaches the planet Goloka Vṛndāvana. The devotee-gardener is in touch with the abode of the Lord even from the material plane by dint of performing devotional service to the Lord simply by hearing and chanting. As a creeper takes shelter of another, stronger tree, similarly the creeper of devotional service, nourished by the devotee, takes shelter of the lotus feet of the Lord and thus becomes fixed. When the creeper is fixed, then the fruit of the creeper comes into existence, and the gardener who nourished it is able to enjoy this fruit of love, and his life becomes successful.” That Uddhava attained this stage is evident from his dealings. He could simultaneously reach the supreme planet and still appear in this world.
Když byl Uddhava plně pohroužen do transcendentální extáze lásky k Bohu, zcela zapomněl na vše kolem. Čistý oddaný neustále žije v sídle Nejvyššího Pána; i v současném těle, které zdánlivě patří do tohoto světa. Čistý oddaný se nenachází na tělesné úrovni, neboť je pohroužen do transcendentálních myšlenek na Nejvyššího. Když chtěl Uddhava k Vidurovi promluvit, sestoupil z Pánova sídla, Dvāraky, na hmotnou úroveň lidských bytostí. I když je čistý oddaný na této planetě smrti, není to z hmotných důvodů, ale jeho přítomnost má vztah k Pánu, neboť se zde zaměstnává transcendentální láskyplnou službou. Živá bytost může žít buď na hmotné úrovni, anebo v transcendentálním sídle Pána. Změna podmínek, které určují postavení živé bytosti, je popsána v Caitanya-caritāmṛtě v pokynech, které Pán Śrī Caitanya udělil Śrīlovi Rūpovi Gosvāmīmu: “Živé bytosti ve všech vesmírech si život za životem užívají výsledků své plodonosné práce. Některé z nich však mohou být ovlivněny společností čistých oddaných, a tak dostat příležitost vykonávat oddanou službu, neboť k ní získají chuť. Tato chuť je semínkem oddané služby a tomu, komu se poštěstí takové semínko obdržet, se doporučuje, aby ho zasadil hluboko do svého srdce. Stejně jako zaléváme obyčejné semínko, aby rostlo a přineslo plody, můžeme také pěstovat a zalévat posloucháním a opěvováním svatého jména a zábav Pána semínko oddané služby, zasazené v srdci oddaného. Rostlinka oddané služby díky této vláze postupně roste a oddaný ji jako zahradník stále zalévá neustálým nasloucháním a opěvováním. Rostlinka oddané služby postupně vyroste do takové výšky, že pronikne celým hmotným vesmírem a vstoupí do duchovního nebe, kde roste stále výš a výš, až dosáhne planety Goloky Vṛndāvany. Díky oddané službě Pánu v podobě naslouchání a opěvování je oddaný-zahradník ve styku se sídlem Pána, dokonce i z hmotné úrovně. Stejně jako se liána upíná k jinému, silnějšímu stromu, tak se i rostlinka oddané služby, kterou oddaný pěstuje, uchýlí k lotosovým nohám Pána. Když rostlinka zesílí, uzraje na ní plod a zahradník, který ji pěstoval, může užívat tohoto plodu lásky a jeho život se stane úspěšným.” Z Uddhavova jednání je zjevné, že dospěl do tohoto stádia. Dosáhl nejvyšší planety a zároveň zůstával v tomto světě.