Skip to main content

Text 17

Sloka 17

Devanagari

Dévanágarí

दुनोति चेत: स्मरतो ममैतद्
यदाह पादावभिवन्द्य पित्रो: ।
ताताम्ब कंसादुरुशङ्कितानां
प्रसीदतं नोऽकृतनिष्कृतीनाम् ॥ १७ ॥

Text

Verš

dunoti cetaḥ smarato mamaitad
yad āha pādāv abhivandya pitroḥ
tātāmba kaṁsād uru-śaṅkitānāṁ
prasīdataṁ no ’kṛta-niṣkṛtīnām
dunoti cetaḥ smarato mamaitad
yad āha pādāv abhivandya pitroḥ
tātāmba kaṁsād uru-śaṅkitānāṁ
prasīdataṁ no ’kṛta-niṣkṛtīnām

Synonyms

Synonyma

dunoti — it gives me pain; cetaḥ — heart; smarataḥ — while thinking of; mama — my; etat — this; yat — as much as; āha — said; pādau — feet; abhivandya — worshiping; pitroḥ — of the parents; tāta — My dear father; amba — My dear mother; kaṁsāt — out of Kaṁsa’s; uru — great; śaṅkitānām — of those who are afraid; prasīdatam — be pleased with; naḥ — Our; akṛta — not executed; niṣkṛtīnām — duties to serve you.

dunoti — způsobuje mi bolest; cetaḥ — srdce; smarataḥ — když myslím na; mama — mé; etat — toto; yat — jako když; āha — řekl; pādau — nohy; abhivandya — uctívající; pitroḥ — rodičů; tāta — Můj milý otče; amba — Má milá matko; kaṁsāt — kvůli Kaṁsovi; uru — velký; śaṅkitānām — těch, kteří se bojí; prasīdatam — buďte spokojeni s; naḥ — Naše; akṛta — nevykonané; niṣkṛtīnām — povinnosti sloužit vám.

Translation

Překlad

Lord Kṛṣṇa begged pardon from His parents for Their [Kṛṣṇa and Balarāma’s] inability to serve their feet, due to being away from home because of great fear of Kaṁsa. He said, “O mother, O father, please excuse Us for this inability.” All this behavior of the Lord gives me pain at heart.

Pán Kṛṣṇa prosil Své rodiče, aby odpustili Jemu a Balarāmovi, že nemohli sloužit u jejich nohou, protože s velkým strachem před Kaṁsou utekli z domova. Řekl: “Má milá matko, Můj milý otče, prosím, promiňte Nám, že jsme nedokázali splnit Svoji povinnost.” Všechno toto Pánovo chování vyvolává v mém srdci bolest.

Purport

Význam

It appears that Lord Kṛṣṇa and Baladeva were both very greatly afraid of Kaṁsa, and therefore They had to hide Themselves. But if Lord Kṛṣṇa and Baladeva are the Supreme Personality of Godhead, how was it possible that They were afraid of Kaṁsa? Is there any contradiction in such statements? Vasudeva, due to his great appreciation for Kṛṣṇa, wanted to give Him protection. He never thought that Kṛṣṇa was the Supreme Lord and could protect Himself; he thought of Kṛṣṇa as his son. Because Vasudeva was a great devotee of the Lord, he did not like to think that Kṛṣṇa might be killed like his other children. Morally, Vasudeva was bound to deliver Kṛṣṇa to the hands of Kaṁsa because he had promised to turn over all his children. But out of his great love for Kṛṣṇa he broke his promise, and the Lord was very pleased with Vasudeva for his transcendental mentality. He did not want to disturb the intense affection of Vasudeva, and thus He agreed to be carried by His father to the house of Nanda and Yaśodā. And just to test the intense love of Vasudeva, Lord Kṛṣṇa fell down in the waters of the Yamunā while His father was crossing the river. Vasudeva became mad after his child as he tried to recover Him in the midst of the rising river.

Vypadá to, že se Pán Kṛṣṇa i Baladeva velice báli Kaṁsy, a proto se museli skrýt. Jsou-li však Pán Kṛṣṇa a Baladeva Nejvyšší Osobnost Božství, jak se mohli bát Kaṁsy? Není v tom nějaký rozpor? Vasudeva chtěl Kṛṣṇu chránit, protože Ho velmi miloval. Nemyslel na to, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Pán a že se dokáže ochránit Sám, ale myslel na Kṛṣṇu jako na svého syna. Jelikož byl velkým oddaným Pána, nelíbila se mu představa, že se Kṛṣṇa stane Kaṁsovou obětí jako jeho ostatní děti. Morálně byl Vasudeva zavázán předat Kṛṣṇu do rukou Kaṁsy, jelikož slíbil odevzdat všechny své děti. Z velké lásky ke Kṛṣṇovi však porušil svůj slib a Pán byl s jeho transcendentálním uvažováním velice spokojen. Nechtěl narušovat Vasudevovo intenzivní cítění, a proto svolil, aby Ho otec přenesl do domu Nandy a Yaśody. Do řeky Jamuny spadl jen proto, aby vyzkoušel Vasudevovu lásku. Vasudeva téměř zešílel, když se snažil zachránit své dítě uprostřed rozbouřené řeky.

These are all glorified pastimes of the Lord, and there is no contradiction in such manifestations. Since Kṛṣṇa is the Supreme Lord, He was never afraid of Kaṁsa, but to please His father He agreed to be so. And the most brilliant part of His supreme character was that He begged pardon from His parents for being unable to serve their feet while absent from home because of fear of Kaṁsa. The Lord, whose lotus feet are worshiped by demigods like Brahmā and Śiva, wanted to worship the feet of Vasudeva. Such instruction by the Lord to the world is quite appropriate. Even if one is the Supreme Lord, one must serve his parents. A son is indebted to his parents in so many ways, and it is the duty of the son to serve his parents, however great the son may be. Indirectly, Kṛṣṇa wanted to teach the atheists who do not accept the supreme fatherhood of God, and they may learn from this action how much the Supreme Father has to be respected. Uddhava was simply struck with wonder by such glorious behavior of the Lord, and he was very sorry that he was unable to go with Him.

To vše jsou slavné zábavy Pána a není na nich nic sporného. Jelikož je Kṛṣṇa Nejvyšší Pán, nikdy se Kaṁsy nebál, ale aby potěšil svého otce, záměrně předstíral strach. Nejúžasnější ukázkou Jeho dokonalého charakteru je, že se Svým rodičům omlouval za to, že jim v době, kdy ze strachu před Kaṁsou opustil dům, nemohl sloužit. Pán, Jehož lotosové nohy uctívají polobozi, jako je Brahmā a Śiva, chtěl uctívat nohy Vasudeva. Pán tak dal světu velice důležitý pokyn — i když je někdo Nejvyšší Pán, musí sloužit svým rodičům. Syn vděčí svým rodičům za mnoho věcí a jeho povinností je jim sloužit bez ohledu na to, jak velikou je osobností. Kṛṣṇa chtěl nepřímo také poučit ateisty, kteří neuznávají svrchované otcovství Boha; z jeho jednání si mohou vzít příklad, jak je třeba ctít Nejvyššího Otce. Uddhava nad tímto slavným jednáním Pána žasl a velice litoval, že nemohl odejít s Ním.