Text 16
Sloka 16
Devanagari
Dévanágarí
विडम्बनं यद्वसुदेवगेहे ।
व्रजे च वासोऽरिभयादिव स्वयं
पुराद् व्यवात्सीद्यदनन्तवीर्य: ॥ १६ ॥
Text
Verš
viḍambanaṁ yad vasudeva-gehe
vraje ca vāso ’ri-bhayād iva svayaṁ
purād vyavātsīd yad-ananta-vīryaḥ
viḍambanaṁ yad vasudeva-gehe
vraje ca vāso ’ri-bhayād iva svayaṁ
purād vyavātsīd yad-ananta-vīryaḥ
Synonyms
Synonyma
mām — to me; khedayati — gives me distress; etat — this; ajasya — of the unborn; janma — birth; viḍambanam — bewildering; yat — that; vasudeva-gehe — in the home of Vasudeva; vraje — in Vṛndāvana; ca — also; vāsaḥ — inhabitation; ari — enemy; bhayāt — because of fear; iva — as if; svayam — Himself; purāt — from Mathurā Purī; vyavātsīt — fled; yat — one who is; ananta-vīryaḥ — unlimitedly powerful.
mām — mě; khedayati — zarmucuje mě; etat — toto; ajasya — nezrozeného; janma — zrození; viḍambanam — matoucí; yat — to; vasudeva-gehe — v domě Vasudeva; vraje — ve Vṛndāvanu; ca — také; vāsaḥ — bydlení; ari — nepřítel; bhayāt — ze strachu; iva — jako kdyby; svayam — Samotný; purāt — z Mathury Purī; vyavātsīt — utekl; yat — ten, který je; ananta-vīryaḥ — neomezeně mocný.
Translation
Překlad
When I think of Lord Kṛṣṇa — how He was born in the prison house of Vasudeva although He is unborn, how He went away from His father’s protection to Vraja and lived there incognito out of fear of the enemy, and how, although unlimitedly powerful, He fled from Mathurā in fear — all these bewildering incidents give me distress.
Když myslím na Pána Kṛṣṇu a Jeho podivuhodné a matoucí činy — jak se narodil v cele Vasudeva, přestože je nezrozený; jak opustil ochranu Svého otce a odešel do Vraji, kde žil v nepoznání ze strachu před nepřítelem, a jak strachem utekl z Mathury, přestože je neomezeně mocný — zmocní se mě zármutek.
Purport
Význam
Because Lord Śrī Kṛṣṇa is the original person from whom everything and everyone has emanated — ahaṁ sarvasya prabhavaḥ (Bg. 10.8), janmādy asya yataḥ (Vedānta-sūtra 1.1.2) — nothing can be equal to or greater than Him. The Lord is supremely perfect, and whenever He enacts His transcendental pastimes as a son, a rival or an object of enmity, He plays the part so perfectly that even pure devotees like Uddhava are bewildered. For example, Uddhava knew perfectly well that Lord Śrī Kṛṣṇa is eternally existent and can neither die nor disappear for good, yet he lamented for Lord Kṛṣṇa. All these events are perfect arrangements to give perfection to His supreme glories. It is for enjoyment’s sake. When a father plays with his little son and the father lies down on the floor as if defeated by the son, it is just to give the little son pleasure, and nothing more. Because the Lord is all-powerful, it is possible for Him to adjust opposites such as birth and no birth, power and defeat, fear and fearlessness. A pure devotee knows very well how it is possible for the Lord to adjust opposite things, but he laments for the nondevotees who, not knowing the supreme glories of the Lord, think of Him as imaginary simply because there are so many apparently contradictory statements in the scriptures. Factually there is nothing contradictory; everything is possible when we understand the Lord as the Lord and not as one of us, with all our imperfection.
Jelikož Pán Śrī Kṛṣṇa je původní osoba, ze které všechno a všichni pochází — ahaṁ sarvasya prabhavaḥ (Bg. 10.8), janmādy asya yataḥ (Vs. 1.1.2) — nic se Mu nemůže vyrovnat ani Ho předčit. Pán je nanejvýš dokonalý, a když předvádí Své transcendentální zábavy jako syn, soupeř nebo něčí nepřítel, hraje Svou roli tak dokonale, že jsou zmateni i čistí oddaní, jako je Uddhava. Uddhava například dobře věděl, že Pán Śrī Kṛṣṇa existuje věčně a nemůže zemřít ani nadobro zmizet, a přesto pro Něho naříkal. Všechny tyto události byly předem připraveny tak, aby Jeho zábavy a požitek byly dokonalé. Je to za účelem požitku. Když si otec hraje se svým malým synem a lehne si na zem jako poražený, nic to neznamená — pouze chce, aby jeho syn měl radost. Jelikož je Pán všemocný, může spojit protiklady, jako zrození a nezrození, moc a porážku, strach a nebojácnost. Čistý oddaný dobře ví, jak Pán dokáže spojit protiklady, ale je nešťastný kvůli neoddaným, kteří neznají svrchovanou slávu Pána a považují Ho za výplod představivosti jenom proto, že v písmech je mnoho zdánlivě protikladných údajů. Ve skutečnosti si nic neodporuje. Vše je možné, když pochopíme Pána jako Pána, a nikoliv jako jednoho z nás se všemi našimi nedostatky.