Text 33

Sloka 33

Devanagari

Dévanágarí

सूत उवाच
इति कौषारवाख्यातामाश्रुत्य भगवत्कथाम् ।
क्षत्तानन्दं परं लेभे महाभागवतो द्विज ॥ ३३ ॥

Text

Verš

sūta uvāca
iti kauṣāravākhyātām
āśrutya bhagavat-kathām
kṣattānandaṁ paraṁ lebhe
mahā-bhāgavato dvija

Synonyms

Synonyma

sūtaḥ — Sūta Gosvāmī; uvāca — said; iti — thus; kauṣārava — from Maitreya (son of Kuṣāru); ākhyātām — told; āśrutya — having heard; bhagavat-kathām — the narration about the Lord; kṣattā — Vidura; ānandam — bliss; param — transcendental; lebhe — achieved; mahā-bhāgavataḥ — the great devotee; dvija — O brāhmaṇa (Śaunaka).

sūtaḥ — Sūta Gosvāmī; uvāca — řekl; iti — takto; kauṣārava — od Maitreyi (syna Kuṣāry); ākhyātām — přednesené; āśrutya — když vyslechl; bhagavat-kathām — vyprávění o Pánu; kṣattā — Vidura; ānandam — blaženost; param — transcendentální; lebhe — získal; mahā-bhāgavataḥ — velký oddaný; dvija — ó brāhmaṇo (Śaunako).

Translation

Překlad

Śrī Sūta Gosvāmī continued: My dear brāhmaṇa, Kṣattā [Vidura] the great devotee of the Lord achieved transcendental bliss by hearing the narration of the pastimes of the Supreme Personality of Godhead from the authoritative source of the sage Kauṣārava [Maitreya], and he was very pleased.

Śrī Sūta Gosvāmī pokračoval: Můj milý brāhmaṇo, když Pánův velký oddaný Kṣattā (Vidura) vyslechl z autoritativního zdroje, od mudrce Kauṣāravy (Maitreyi), vyprávění o zábavách Nejvyšší Osobnosti Božství, cítil transcendentální blaženost a byl velice spokojen.

Purport

Význam

If anyone wants to derive transcendental pleasure by hearing the pastimes of the Lord, he must hear from the authoritative source, as explained here. Maitreya heard the narration from his bona fide spiritual master, and Vidura also heard from Maitreya. One becomes an authority simply by presenting whatever he has heard from his spiritual master, and one who does not accept a bona fide spiritual master cannot be an authority. This is clearly explained here. If one wants to have transcendental pleasure, he must find a person with authority. It is also stated in the Bhāgavatam that simply by hearing from an authoritative source, with the ear and the heart, one can relish the pastimes of the Lord; otherwise it is not possible. Sanātana Gosvāmī, therefore, has especially warned that one should not hear anything about the personality of the Lord from the lips of a nondevotee. Nondevotees are considered to be like serpents; as milk is poisoned by a serpent’s touch, so, although the narration of the pastimes of the Lord is as pure as milk, when administered by serpentlike nondevotees it becomes poisonous. Not only does it have no effect in transcendental pleasure, but it is dangerous also. Lord Caitanya Mahāprabhu has warned that no description of the pastimes of the Lord should be heard from the Māyāvāda, or impersonalist, school. He has clearly said, māyāvādi-bhāṣya śunile haya sarva nāśa: if anyone hears the Māyāvādīs’ interpretation of the pastimes of the Lord, or their interpretation of Bhagavad-gītā, Śrīmad-Bhāgavatam or any other Vedic literature, then he is doomed. Once one is associated with impersonalists, he can never understand the personal feature of the Lord and His transcendental pastimes.

Jak je zde popsáno, každý, kdo chce pocítit transcendentální požitek z naslouchání o zábavách Pána, musí naslouchat z autorizovaného zdroje. Maitreya vyslechl toto vyprávění od svého pravého duchovního mistra a Vidura ho poté vyslechl od Maitreyi. Člověk se stává autoritou jednoduše tím, že předkládá to, co slyšel od svého duchovního mistra, ale na druhou stranu ten, kdo nikdy nepřijal pravého duchovního mistra, nemůže být autoritou. To je zde jasně vysvětleno. Chce-li někdo mít transcendentální požitek, musí vyhledat autoritu. V Bhāgavatamu je rovněž uvedeno, že člověk může vychutnávat Pánovy zábavy pouhým nasloucháním z autoritativního zdroje, pomocí svého ucha a srdce. Jinak to není možné. Sanātana Gosvāmī v této souvislosti výslovně varoval před nasloucháním jakémukoliv vyprávění o osobnosti Pána z úst neoddaného. Neoddaní jsou přirovnáni k hadům — stejně jako mléko, kterého se dotkl had, je otrávené, tak se i vyprávění o zábavách Pána, přestože je čisté jako mléko, stane otráveným v podání hadům podobných neoddaných. Nejenže nepřináší žádný transcendentální požitek, ale je i nebezpečné. Pán Caitanya Mahāprabhu rovněž důrazně upozorňoval, abychom nikdy neposlouchali popisy Pánových zábav od stoupenců māyāvādské, neosobní školy. Řekl jasně: māyāvādi-bhāṣya śunile haya sarva nāśa — jakmile někdo poslouchá, jak māyāvādīni vykládají zábavy Pána nebo jak interpretují Bhagavad-gītu, Śrīmad-Bhāgavatam a další védská písma, je beznadějně ztracen. Jakmile se člověk dostane do společnosti impersonalistů, nemůže nikdy pochopit osobní podobu Pána a Jeho transcendentální zábavy.

Sūta Gosvāmī was speaking to the sages headed by Śaunaka, and therefore he addressed them in this verse as dvija, twice-born. The sages assembled in Naimiṣāraṇya hearing Śrīmad-Bhāgavatam from Sūta Gosvāmī were all brāhmaṇas, but to acquire the qualifications of a brāhmaṇa is not everything. Merely to be twice-born is not perfection. Perfection is attained when one hears the pastimes and activities of the Lord from a bona fide source.

Sūta Gosvāmī hovořil k mudrcům, které vedl Śaunaka, a proto je v tomto verši oslovil výrazem dvija, “dvojzrození”. Všichni mudrci shromáždění v Naimiṣāraṇyi a poslouchající Śrīmad-Bhāgavatam od Sūty Gosvāmīho byli brāhmaṇové, ale mít bráhmanské kvalifikace není všechno. Být dvojzrozený nepředstavuje samo o sobě dokonalost. Dokonalosti člověk dosáhne tehdy, když naslouchá o zábavách a činnostech Pána z pravého zdroje.